Jak to vlastně s onou dlažbou bylo? S rozvojem středověkých měst přestávaly nepraktické prašné, a za deště blátivé, cesty vyhovovat. Pro usnadnění pohybu a jízdy po městě se začalo s jejich zpevňováním, nejprve pomocí kamenů a oblázků, později dlážděním, při němž se vyzkoušely různé horniny, které byly v okolí k dispozici - pískovec, opuka, břidlice. Zkoušela se i dlažba z dřevěných špalíčků. Stále více zatěžovaný povrch cest musel být odolný, proto se prosadil čedič a křemenec - známé "kočičí hlavy".
Na vozovkách převládly žulové kostky, na chodníky se po vícero neúspěšných pokusech prosadily malé kostky z černého, bílého a načervenalého mramoru, z nichž se daly sestavovat nejrůznější mozaiky. Asfalt se výrazněji rozšířil až v průběhu 20. století - nejspíš si dobře pamatujete zoufalý stav různě záplatovaných pražských chodníků. Naštěstí se už blýská na lepší časy a při rekonstrukcích ulic se na chodníky opět vrací mozaiky z mramorových kostek nebo se používá novodobá zámková dlažba.
Na přiložených fotografiích je jen pár příkladů toho, jaké mozaiky z dlažebních kostek se v metropoli vyskytují. Někdy to může být i z kostek poskládaný nápis nebo logo sloužící jako reklamní poutač. Bývá před hotely, restauracemi, divadly apod. Není těžké uhodnout, kde se nachází v dlažbě vyskládaná mozaika golema - najdete ji na chodníku před restaurací U golema v Maiselově ulici na Židovském městě.
Jsou místa, kde dlažební kostky či do dláždění vsazené desky upozorňují na významné historické události. Tu asi nejdůležitější najdeme na Staroměstském náměstí u boku radnice. Z mramorových kostek je zde vytvořeno 27 bílých křížků a datum 21. VI. L.P. 1621, jako vzpomínka na 27 popravených vůdců stavovského povstání po bitvě na Bílé hoře.
Na Staroměstském náměstí je také v dlažbě vyznačeno místo, kde stával mariánský sloup. Ten byl postaven z vděčnosti za záchranu této části města před švédskými vojsky na konci třicetileté války. Pražané se tehdy v nejtěžších chvílích obraceli k Panně Marii a jako zázrakem uhájili své město před mnohem silnějším nepřítelem.
Sloup s její sochou byl tedy poděkováním. Zároveň ukazoval pravé poledne, když jeho stín dopadl na vyznačené místo v dlažbě náměstí. Tento poledník, podle něhož byl v minulosti řízen pražský čas, je možné v nové podobě vidět i dnes. Mariánský sloup bohužel nikoli. Po vzniku samostatné republiky v roce 1918 podlehl řádění rozvášněného davu, který ho mylně spojoval s Bílou horou či habsburskou monarchií.
Při toulkách městem by vaší pozornosti neměly uniknout Stolpersteine - Kameny zmizelých. Jsou to pamětní kameny, připomínající oběti holocaustu. Kameny se pokládají do dlažby před dům, z něhož byl dotyčný člověk nacisty deportován do koncentračního tábora odkud se již nevrátil. V Praze byly první Stolpersteiny položeny na podzim 2008, od té doby se rozšířily i do dalších lokalit.
Více informací o tomto projektu naleznete na www.stolpersteine.cz Najdete zde i interaktivní mapu Prahy s přehledem všech míst, kde byly Stolpersteine - Kameny zmizelých - dosud položeny. Snad vás tyto řádky inspirovaly a při vycházce do pražských ulic možná objevíte něco, co jste dosud nevnímali či přehlíželi. Koukat pod nohy se ve městě - z různých důvodů - určitě vyplatí.
IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz