Šlapete po něčem, o čem (možná) nevíte

Název dnešního článku sice může připomínat slova věštkyně, ale je míněn doslova. Opravdu se budeme věnovat tomu, co máme při chůzi Prahou pod nohama. Ano, je to pražská dlažba. A není to ledajaká dlažba. To je pojem! Pražská dlažba! Obvykle si takto povzdechneme poté, co nás po celodenním courání po památkách bolí nožičky až po samý konec a je nám hůř, než kdybychom zdolali horskou túru.

Jak to vlastně s onou dlažbou bylo? S rozvojem středověkých měst přestávaly nepraktické prašné, a za deště blátivé, cesty vyhovovat. Pro usnadnění pohybu a jízdy po městě se začalo s jejich zpevňováním, nejprve pomocí kamenů a oblázků, později dlážděním, při němž se vyzkoušely různé horniny, které byly v okolí k dispozici - pískovec, opuka, břidlice. Zkoušela se i dlažba z dřevěných špalíčků. Stále více zatěžovaný povrch cest musel být odolný, proto se prosadil čedič a křemenec - známé "kočičí hlavy".

Na vozovkách převládly žulové kostky, na chodníky se po vícero neúspěšných pokusech prosadily malé kostky z černého, bílého a načervenalého mramoru, z nichž se daly sestavovat nejrůznější mozaiky. Asfalt se výrazněji rozšířil až v průběhu 20. století - nejspíš si dobře pamatujete zoufalý stav různě záplatovaných pražských chodníků. Naštěstí se už blýská na lepší časy a při rekonstrukcích ulic se na chodníky opět vrací mozaiky z mramorových kostek nebo se používá novodobá zámková dlažba.

Na přiložených fotografiích je jen pár příkladů toho, jaké mozaiky z dlažebních kostek se v metropoli vyskytují. Někdy to může být i z kostek poskládaný nápis nebo logo sloužící jako reklamní poutač. Bývá před hotely, restauracemi, divadly apod. Není těžké uhodnout, kde se nachází v dlažbě vyskládaná mozaika golema - najdete ji na chodníku před restaurací U golema v Maiselově ulici na Židovském městě.

Jsou místa, kde dlažební kostky či do dláždění vsazené desky upozorňují na významné historické události. Tu asi nejdůležitější najdeme na Staroměstském náměstí u boku radnice. Z mramorových kostek je zde vytvořeno 27 bílých křížků a datum 21. VI. L.P. 1621, jako vzpomínka na 27 popravených vůdců stavovského povstání po bitvě na Bílé hoře.

Na Staroměstském náměstí je také v dlažbě vyznačeno místo, kde stával mariánský sloup. Ten byl postaven z vděčnosti za záchranu této části města před švédskými vojsky na konci třicetileté války. Pražané se tehdy v nejtěžších chvílích obraceli k Panně Marii a jako zázrakem uhájili své město před mnohem silnějším nepřítelem.

Sloup s její sochou byl tedy poděkováním. Zároveň ukazoval pravé poledne, když jeho stín dopadl na vyznačené místo v dlažbě náměstí. Tento poledník, podle něhož byl v minulosti řízen pražský čas, je možné v nové podobě vidět i dnes. Mariánský sloup bohužel nikoli. Po vzniku samostatné republiky v roce 1918 podlehl řádění rozvášněného davu, který ho mylně spojoval s Bílou horou či habsburskou monarchií.

Při toulkách městem by vaší pozornosti neměly uniknout Stolpersteine - Kameny zmizelých. Jsou to pamětní kameny, připomínající oběti holocaustu. Kameny se pokládají do dlažby před dům, z něhož byl dotyčný člověk nacisty deportován do koncentračního tábora odkud se již nevrátil. V Praze byly první Stolpersteiny položeny na podzim 2008, od té doby se rozšířily i do dalších lokalit.

Více informací o tomto projektu naleznete na www.stolpersteine.cz Najdete zde i interaktivní mapu Prahy s přehledem všech míst, kde byly Stolpersteine - Kameny zmizelých - dosud položeny. Snad vás tyto řádky inspirovaly a při vycházce do pražských ulic možná objevíte něco, co jste dosud nevnímali či přehlíželi. Koukat pod nohy se ve městě - z různých důvodů - určitě vyplatí.