Letecké katastrofy nepřestávají fascinovat:

Letecké katastrofy: Nové důkazy (10. dílů vždy v úterý 22.00, reprízy pátek 16.00)

Letecká doprava je nejbezpečnějším způsobem přepravování osob i zboží po celé naší planetě. Každou minutu jsou ve vzduchu tisíce strojů letících všemi možnými směry. Většina z nich dosáhne bez problémů svého cíle. Jsou ale okamžiky, kdy se posádky a cestující dostanou do situace, jež může skončit tragicky. Námětem oblíbeného kanadského cyklu jsou události, které se na kratší či delší dobu staly středem pozornosti sdělovacích prostředků. Autoři rekonstruují průběhy známých leteckých nehod prostřednictvím obrazových a zvukových archivních materiálů, výpovědí svědků, pozůstalých, leteckých odborníků a vyšetřovatelů.

Svou důležitou roli má také počítačová animace, jež evokuje to, co snad mohli jen tušit dispečeři u svých radarů, a to, co v několika posledních sekundách svého života viděli muži v pilotních kabinách. Charakteristickou součástí cyklu jsou hrané scény, které vypovídají o tom, k čemu všemu během letu došlo a jak se s mimořádnými situacemi vyrovnávali lidé za řídicími pákami, jejich neviditelní partneři ve střediscích letového provozu a konečně i pasažéři, kteří svůj osud vložili do jejich rukou. Tato série přináší nové důkazy a sdružuje letecké katastrofy do dílů podle druhu příčiny neštěstí.

K vůbec prvnímu leteckému neštěstí došlo dne 17. září 1908, kdy havaroval jeden z amerických průkopníků letectví Orville Wright, při tomto leteckém neštěstí zahynul jeho přítel a jediný pasažér Thomas Selfridge. Během deseti nejhorších leteckých katastrof zemřelo 3533 lidí. Během jednoho roku zemřelo na silnicích 1,5 milionu lidí. Z toho vyplývá, že létání je pořád nejbezpečnější způsob dopravy. Podívejme se na smutnou TOP 10 leteckých katastrof:

Dnes se toto letiště jmenuje Tenerife Sever, ale 27. března 1977 se ještě nazývalo letiště Los Rodeos na ostrově Tenerife. Dva Boeingy 747, jeden letecké společnosti KLM a druhý PAN AM, se srazily na odletové dráze. Na vině byla chybná komunikace pilotů s věží. Šlo o největší leteckou katastrofu v dějinách, nepočítáme-li teroristické útoky 11. září 2001.

I když úmrtnost této nehody nebyla 100%, neboť čtyři lidé přežili, přesto jde o druhou nejhorší havárii v dějinách letectví a nejhorší havárii jednoho letadla. Na vině byla chyba přetlakové přepážky v kabině cestujících, což vedlo ke ztrátě kontroly nad Boeingem 747 japonských aerolinek letícím na pravidelné lince z tokijského letiště Haneda na letiště Itami v Osace. Roztržení zadní tlakového přepážky v letadle vedlo k tomu, že se poškodil vertikální stabilizátor a přestala fungovat jeho hydraulika, což učinilo letoun neovladatelným. Shodou okolností pár dnů před touto tragédií narazil do hory ve stejné prefektuře vrtulník. Tehdy zemřelo všech devět lidí. Událost se dostala do médií a poněkud zneklidnila lidi mající naplánovanou cestu vzduchem. To, co se v médiích objevilo po havárii Boeingu 747, bylo ale mnohem horší.

Když dne 12. listopadu 1996 začaly na vesnici Charkhi Dadri z nebe pršet trosky, včetně 349 těl, bylo jasné, že se ve vzduchu stalo něco hrozného. Dnes už víme, že šlo o zatím nejhorší kolizi, která se kdy stala ve vzduchu. Letecké neštěstí z Tenerife (viz výše) ji sice počtem obětí překonává, ale tehdy nešlo o srážku dvou letících letadel. Společnost Saúdi Arabian Airlines let 763 a její Boeing 747 letěl na trase z indického Dillí do Dahránu v Saúdské Arábii. Druhý letoun patřil společnosti Kazakhstan Airlines a na let 1907 byl nasazen Iljušin Il-76 z kazachstánského Chimkentu do Dillí. Havárie zabila všech 349 lidí na palubách obou letadel.

Tentokrát si smrtelný „zářez na pažbě“ připsala společnost Turkish Airlines, respektive její letoun McDonell Douglas DC-10 na letu 981. Když se několik minut po startu ozval výbuch a snímače zaznamenaly prudkou dekompresi, posádka pochopila, že je zle. Následné vyšetřování zjistilo konstrukční vadu dveří nákladového prostoru, kterou výrobce do této chvíle tajil. Nehoda způsobila, že dveře nevydržely a odtrhly se od letadla.

Tentokrát nešlo o civilní, ale vojenský let. Iljušin IL 76 havaroval 19. února 2003 v horském terénu poblíž Kermanu v Íránu. Letectvo vzdušných sil Armády Strážců islámské revoluce, registrace 15-2280, letělo ze Zahedanu do Kermanu. Na palubě byli členové islámské revoluční gardy, speciální jednotky nezávislé na regulérní íránské armádě.

Tentokrát má na svědomí smrt 301 lidí kouř, který vznikl spolu s požárem saúdskoarabského letadla L-1011 Lockheed společnosti Tristar. Pitvy nesaúdskoarabských obětí prokázaly, že lidé zemřeli na následky vdechování kouře, a ne pod plameny, což znamená, že se nepodařilo otevřít dveře. Přestože se podařilo s hořícím letadlem přistát, nakonec zemřeli všichni – posádka i cestující.

Tato havárie, která se stala 17. července 2014, s sebou nese pachuť vojensko-politické konfrontace. Po několikaletém vyšetřování se ukázalo, že malajsijský Boeing 777 s 295 lidmi na palubě byl sestřelen pomocí ruského protileteckého systému 9K37 Buk. Letoun byl sestřelen na Ukrajině poblíž hranic s Ruskem.

Let Iran Air 655 byl pravidelným letem íránských státních aerolinek na trase Teherán–Dubaj. Dne 3. července 1988 byl Airbus A300 sestřelen v íránském vzdušném prostoru nad Perským zálivem americkým křižníkem USS Vincennes. Chyba byla v unáhlené reakci velení vojenského křižníku. Američané se domnívali, že se jedná o letoun, který se chystá zaútočit. Útok nikdo nepřežil.

Nehoda a mrtví ze dne 25. května 1979 jdou na vrub leteckých techniků. Krátce po startu z chicagského letiště se utrhl jeden z motorů amerického letadla DC-10, které následně havarovalo. Zahynulo 275 lidí, včetně dvou osob na zemi. Příčinou byl zřejmě nevhodný postup techniků při předchozí údržbě motoru letadla. Vyšetřování prokázalo, že prvotní příčinou problémů letounu byla chyba údržby, která kvůli úspoře času používala výrobcem neschválený postup výměny motorů, který příliš namáhal některé součástky ukotvení motoru. V důsledku toho došlo k jejich narušení a následně během startu ještě na startovací dráze k odtržení motoru číslo 1.

V září 1. září 1983 naplno běžela studená válka a letadla dvou hlavních mocností vzájemně narušovala svůj vzdušný prostor za účelem špionáže. Sestřelení jihokorejského civilního letadla nad Sachalinem si vyžádalo tehdy 269 obětí. Zbloudilý Boeing-747 (chyba byla na straně pilotů) společnosti Korean Air letící na lince z New Yorku do jihokorejského Soulu se stal terčem ruských stíhačů, kteří jej považovali za špionážní stroj. Sestřelen byl stíhačkou Suchoj Su-15.