Slavné továrny ožívají v novém kabátě

Průmyslová výroba na území tehdejšího Československa má velmi bohatou tradici a mnohé její výrobky jsou dodnes světově proslulé díky své prvotřídní kvalitě. Přestože sláva průmyslové éry již opadla, málo co vyvolalo v posledních letech tak velkou pozornost jako zájem o její dědictví. V krátkém čase několika desetiletí totiž přibylo nespočet opuštěných továrních budov, které čekají na svou přestavbu.

Bývalé textilky, pivovary, strojovny, elektrárny či hutě nabízejí rozsáhlé a zajímavé prostory. Zející prázdnotu, která v nich zbyla po slavné industriální éře, zaplňují různorodé projekty hledající nové způsoby využití volných prostor. Dnes zde nacházejí místo nejčastěji kanceláře, byty, úřady, nákupní, zábavní a kulturní centra, knihovny, divadla a dokonce i muzea.

Kouzlo proslulých textilek

Nemilosrdná mezinárodní konkurence a následný útlum textilní výroby v 90. letech 20. století zanechaly v mnoha regionech řadu opuštěných textilních továren. Bývalou slávu průmyslu tedy sice odvál čas, ale dochované textilky mají s novou náplní potenciál přežít. A že nejde jen o bezvýznamné objekty, svědčí i názvy „Zámek“ či „Klášter“, jež některé z nich hrdě nesou. Klasickým příkladem nového využití se stala bývalá textilní továrna Jana Faltise postavená v roce 1864 v  Trutnově. Od roku 1957 se po drobných úpravách stala sídlem okresního úřadu a administrativě slouží dosud. Učebnicovou transformací textilky pro administrativní účely je i budova bývalých Schmittových textilních závodů z roku 1884 na Riegrově náměstí v Semilech, která oblékla kabát městského úřadu. Vskutku originální upotřebení zaniklé textilní továrny našel i Hradec Králové, který do budovy závodu Vertex z počátku minulého století sestěhoval všechny pobočky městské knihovny. Ty v železobetonovém skeletu konečně našly jednotný a inspirativní prostor dýchající tou správnou knižní atmosférou. 

Přeměna starých pivovarů

České pivo je jedním z nejznámějších a nejžádanějších na celém světě. Není tedy divu, že se na našem území najdeme na pět set pivovarů. Ve většině z nich se už pivo ale nevaří, a proto budovy slouží jiným účelům. Například Slavný děčínský pivovar, který začal budovat roku 1849 Franz Anton hrabě Thun-Hohenstein, je od dubna 2014 moderním nákupním centrem, jehož součástí je i minipivovar navazující na historickou tradici.  Náročnou rekonstrukcí po zrušení původního účelu výroby piva si prošel i pivovar královehradecký. Ten se stal novým sídlem krajského úřadu.
V Jilemnici se zase proměnily pivovarnické prostory v tržnici řemesel, Informační centrum pro mládež, muzeum a multifunkční prostor pro pořádání kulturních, vzdělávacích nebo prezentačních akcí v krásné sloupové síni. Desítka českých pivovarů byla přizpůsobena bytovým a restauračním účelům, nebo slouží jako dílny a sklady. Nicméně, valná většina z nich ještě stále čeká na „nápad“ a nové uplatnění.

Nový život ve strojovně

Neméně slavnou historií se chlubí i průmysl strojírenský, jehož výrobky jsou dodnes světovými legendami. Telegrafní a telefonní výstroje, pomůcky pro železniční opravny a nářadí vyráběla už v r. 1918 brněnská Zbrojovka, která ve 20. letech rozšířila svou výrobu o automobily, jízdní kola, letecké motory, váhy či obráběcí stroje. Nejvýznamnějším produktem té doby byl standardní i cestovní psací stroj podle licence Remington. Dalším úspěchem Zbrojovky byl první automobil Disk, který si zamiloval i komik Vlasta Burian. Výrobna získala světový věhlas a její rozšíření nastalo i během normalizace, a to o kancelářskou, sdělovací a výpočetní techniku, dieselové motory pro traktory Zetor nebo speciální a komunální nářadí. Lovecké a sportovní zbraně tvořily pouze menší část objemu výroby. Úspěch podnik opustil až v novém tisíciletí, kdy zde byla veškerá výroba ukončena.  Obnovou rozsáhlého areálu vznikne nový veřejný multifunkční prostoru. Budoucí moderní a živá čtvrť poskytne Brnu kvalitní možnosti bydlení a odpočinku uprostřed zeleně. Současně nabídne pestrou škálu služeb a pracovních příležitostí a přitom si zachová svou klasickou industriální podstatu, které pouze citlivě vtiskne novou tvář.

Díky těmto průběžným přestavbám, změnám funkcí a opětovnému přizpůsobení potřebám nové doby mohou historické industriální budovy přetrvat v zachovalém stavu i několik generací. Zároveň představují kombinaci industriálních a nových trendů v architektuře a urbanismu a odrážejí současné umělecké směry. Tak proč jim nevdechnout nový život?