Název knihy: Smrtící kalich
Autorka: Robb J. D.
Překlad: Zdík Dušek
Nakladatelství: Metafora
Rok vydání: 2015
Vázaná vazba s přebalem
Rozměry: 129 x 206 mm
Počet stran: 368
Cena: 269 Kč

Je vražda kněze větším hříchem? Poručík Eva Dallasová řeší záhadný případ vražd církevních činitelů... V Harlemu, kde je mnoho španělských usedlíků, rozkvétá katolická komunita. Shlukuje se kolem Kostela sv. Kryštofa, kde působí otec Miguel Flores. Všichni ho milují, on se o všechny oddaně stará, hlavně o děti.

Tak proč během pohřebního obřadu náhle padne mrtev k zemi? Jiná církev, Věčného světla, má také vřelého kazatele, velkého šoumena, který dokáže přilákat davy lidí a vydělat mraky peněz. A přesto i on během svého obřadu zemře. Zaměřil se pachatel na církve? Byl jen jeden? Nebo jde o zcela něco jiného? To musí rozluštit Eva Dallasová a spolu s ní všichni naši známí z policejního sboru města New York i z řad civilistů.

O autorce knihy Smrtící kalich:

Robb J. D. - Pod tímto pseudonymem se ukrývá oblíbená Nora Roberts, která... se narodila roku 1950 v Silver Spring v Marylandu. Po ukončení střední školy se provdala za Rolanda a měla s ním dvě děti. Psát začala v roce 1979, když ji doma uvěznila sněhová bouře. O rok později přijalo nakl. Silhouette její román Irish Thoroughbred.
 
Nyní nepochybně patří mezi nejoblíbenější a nejčtenější americké autorky milostného a detektivního žánru. Její strhující, napínavé příběhy jsou překládány do mnoha jazyků, znají je čtenáři v nejrůznějších zemích světa.
 

Nora Roberts

 
Napsala již více než 182 knih, které vycházejí i česky, např. Vražedná nevinnost, Božské zlo či Přijď a už zůstaň. Mnoho z nich se také dostalo na seznam nejprodávanějších titulů dle deníku New York Times.
V obyčejném roce Nora přivádí na svět kolem pěti nových příběhů, každou minutu se prodá 27 výtisků jejích knih.
 
Také se stala „duchovní matkou“ poručíka Evy Dallasové, hlavní hrdinky oblíbené řady detektivních románů z budoucnosti „Smrtící…“, které píše právě pod jménem J. D. Robb.
 
Prostředí jejích knih je zajímavé i svou obyčejností…. Její hrdinové nežízní po koktejlu u bazénu, ale spíš po studeném pivu na verandě. S hrdinkami jejích romancí se mohou čtenářky ztotožnit. „Hrdina je základ. Proto ho vždycky vykreslete tak přitažlivého, aby si ho čtenáři zamilovali,“ radí úspěšná autorka. „Taky nezapomeňte přimíchat několik milostných scén. Sex je pro knihu důležitý, protože jinak by příběh neměl tu správnou šťávu.“
 
Jistě ví, o čem mluví, protože se v roce 2008 stala nejprodávanější autorkou nakl. Penguin (pro zajímavost 8 mil. prodaných výtisků pod svým jménem, 4,5 mil. prodaných výtisků pod pseudonymem J. D. Robb). Časopis Forbes dokonce oznámil, že knihy Nory Roberts vydělaly více než příběhy Johna Grishama nebo Stephena Kinga.
 
Autorka žije se svým druhým manželem Brucem Wilderem v Marylandu, kde mají oba své podniky. „Víte, psaní je kreativní a tak, ale nemůžete pořád jen chodit s hlavou v oblacích.“ Nora není žádná citlivka, má nevymáchanou pusu, kuřácký hlas a šatník plný Armaniho. Nakupování je jejím hlavním požitkem. Říká také, že „den bez hranolků je jako den bez orgasmu“.
 
Nora Roberts je první autorkou, které se dostalo té cti, být uvedena do Americké síně slávy.

Ukázka z knihy Smrtící kalich:

Kněz při zádušní mši položil hostii z nekvašeného chle¬ba a pohár levného červeného vína na plátěný ubrus přehozený přes oltář. Paténa i kalich byly ze stříbra. Jednalo se o dary od muže, který teď ležel v květinami obložené rakvi pod dvěma sešlapanými schůdky, jež oddělovaly kněze od shromáždění.

Mrtvý se dožil sto šestnácti let a každý den prožil jako věřící katolík. Jeho manželka zemřela před pouhými deseti měsíci a každý den z těch deseti měsíců pro ni truchlil. Lavice starého kostela ve Španělském Harlemu zaplňovaly jeho děti, vnoučata, pravnoučata a prapravnoučata. Mnozí žili v této farnosti a mnozí sem přijeli uctít jeho památku. Obřadu se účastnili i oba dosud žijící bratři mrtvého, stejně jako bratranci a sestřenice, synovci, neteře, přátelé a sousedé, takže živí obsadili nejen lavice, ale i uličky a předsíň kostela, aby se tímto prastarým obřadem rozloučili s nebožtíkem.

Hector Ortiz byl hodný člověk, který vedl dobrý život. Zemřel pokojně ve své posteli, obklopený fotografiemi rodiny a mnoha obrázky Ježíše, Marie a svého oblíbeného světce Vavřince. Svatý Vavřinec byl za svou víru uškvařen k smrti a ironií osudu se stal patronem restauratérů.
Lidé budou Hectora Ortize postrádat a oplakávat, ale dlouhý, slušný život a lehká smrt dodávaly mši atmosféru klidu a smíření – a pozůstalí plakali spíš kvůli sobě než pro zesnulého. Kněz si pomyslel, že je víra ujišťuje o Hectorově spáse. A zatímco pokračoval v dobře známém obřadu, rozhlížel se po obličejích truchlících. Hleděli na něj a nechávali se provádět tímto posledním projevem úcty. Ve vzduchu se mísily vůně květin, kadidla a vosku sví¬ček do mystické kombinace. Do vůně moci a přítomnosti.

Kněz slavnostně sklonil hlavu nad symboly těla a krve a omyl si ruce.
Znal Hectora a dokonce před týdnem vyslechl jeho zpověď – jak se ukázalo, poslední. Shromáždění vstalo a otec Flores si pomyslel, že Hector už nikdy nedostane další pokání.
Promlouval ke shromáždění a lidé odpovídali známými slovy eucharistické modlitby až po sanktus.
„Svatý, svatý, svatý Pán, Bůh zástupů.“

Slova byla pronášena zpěvavými hlasy, které se zvedaly ke stropu a prolínaly se s kouzelně provoněným vzduchem. Hector miloval liturgické zpěvy. Shromáždění poklekli na požehnání – ozvalo se rozladěné zakvílení dítěte, suché odkašlání, šustot oblečení a šepot.
Kněz počkal, až se vše utiší a nastane ticho. Na správnou chvíli.
Poté požádal sílu Ducha svatého, aby přijal nabízenou hostii a víno a proměnil je v Kristovo tělo a krev. A v souladu s obřadem pokračoval jako zástupce Syna božího.
Moc. Přítomnost.

A zatímco na něj shlížel ukřižovaný Ježíš za oltářem, Flores věděl, že v tom okamžiku má tu moc on sám. Ztělesňuje v sobě onu přítomnost.
„Vezměte a jezte z toho všichni, toto je moje tělo,“ pronesl Flores a pozvedl hostii, „které se za tebe vydává.“
Zazvonily zvony a věřící sklonili hlavy.
„Vezměte a pijte z toho všichni, toto je kalich mé krve.“

Pozvedl pohár. „Která se prolévá za vás a za všechny k odpuštění hříchů. Toto je smlouva nová a věčná, to konejte na mou památku. Tvou smrt zvěstujeme, tvé vzkříšení vyznáváme, na tvůj příchod čekáme, Pane Ježíši Kriste.“

Pomodlili se a kněz jim požehnal. Popřáli pokoj jeden druhému. A znovu zazněly jejich hlasy, zpívající Beránku boží, který na sebe bereš hříchy světa, smiluj se, zatímco kněz rozlomil hostii a vložil z ní kousek do kalicha. Ministranti pokročili kupředu a zastavili se u oltáře. Kněz si přiložil pohár k ústům.

Zemřel, jakmile se napil krve.


Tuto knihu Smrtící kalich koupíte v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelství Metafora.cz