Smyčka - dobové drama v televizní premiéře

Česká televize vysílá 10. ledna od 20,00 na ČT1 film Smyčka. Strhující příběh o praktikách, jimiž si KSČ upevňovala bezprostředně po Únoru svou moc.

Dobové drama, které podle scénáře Pavla Kohouta natočil režisér Viktor Polesný, se odehrává v roce 1948. Začíná autentickým šotem z filmového týdeníku, informujícím o demisi nekomunistických ministrů, která předznamenala únorový puč. Hlavní postavou je komunistický básník Jan Soukup (Ondřej Kavan), zvaný "rudý Mácha". Mladý muž, který pracuje ve stranickém deníku a věří komunistické ideologii, má atraktivní milenku. Tou je herečka Kamila Nostitzová (Martina Válková), kterou zná z takzvaného "totálního nasazení" v nacistickém Německu.

 Další klíčovou postavou je hereččin manžel - prominentní sociálně demokratický politik Felix Fischer (Viktor Preiss). V době, kdy komunisté uzurpují veškerou moc v Československu, tento zásadový demokrat uvažuje o nástrahách chystaného sloučení své strany s KSČ. Poté, co dva další významní sociální demokraté za záhadných okolností zahynou, dostane nabídku, aby emigroval do Rakouska. Spojkou mezi ním a orgány StB se stane idealistický básník. Soukup a Fischer se podle předem daných instrukcí vypraví k hranicím. Připravený útěk se ale nečekaně zvrtne...

Politický thriller s milostnou zápletkou vzdáleně připomíná skutečnou kauzu sociálně-demokratického politika, poválečného ministra Bohumila Laušmana, kterého v prosinci 1953 agenti StB unesli z jeho exilu v Rakousku. V témže roce se odehrává epilog fiktivního příběhu, vyprávějícího o statečnosti i selháních pod tlakem komunistické zvůle. Vedlejší linka filmu líčí zkoušky Macbetha v pražském divadle, kde Kamila účinkuje v roli lady Macbeth. Autoritativního šéfa (připomínajícího E. F. Buriana) ztělesnil skutečný režisér Petr Kracik.

Zákeřného náčelníka StB ztvárnil Jan Novotný, jednoho z jeho podřízených zosobnil Vladimír Dlouhý. Komunistického funkcionáře Teringla, který stojí v pozadí případu, ztělesnil Jaromír Hanzlík. Titul Smyčka má několik významů: vyjadřuje praktiky estébáckého vydírání, techniku rozhlasového přenosu při vykonstruovaném procesu i riziko akce pro jednoho z jejích inscenátorů. Kameru dramatu vedl Josef Špelda, hudbu zkomponoval Emil Viklický.

Text: Jan Foll

Zdroj: Česká televize

Gabriela Straková

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10