Copak se vám vybaví, když se řekne „Afrika“? Lvi, gazely, gepardi, nebo snad džungle, pyramidy, malí rozesmátí černoušci a Arabové s karavanou velbloudů? Ano, to všechno je Afrika. Ale také chudoba, nedostatek vody, devastace přírody... Dnešní Afriku sužuje celá řada problémů a o většině z nich máme my - Evropané - jen kusé informace. Přitom nám tento kontinent není tak vzdálený...
Problém „chudoba“ – většina afrického obyvatelstva žije pod hranicí chudoby. Jak je možné, že i v dnešním světě stále existují hladomory? Afrika vykazuje v posledních několika letech velký přírůstek obyvatel. Rodí se zde mnoho dětí, ale průměrný věk je velmi nízký, lidé se dožívají nepříliš vysokého věku. Proto relativně málo pracujících musí uživit velké množství hladových krků. Když k tomu připočteme málo rozvinuté zemědělství a celkově nekvalitní hospodářství většiny států, je chudoba logickým výsledkem.
Problém „nedostatek vody“ – velmi akutní je v oblasti Sahelu (okrajových oblastech pouští), kde dochází k disertifikaci – tedy šíření pouští na dříve vlhčí stanoviště. Většina obyvatel Afriky nemá přístup k nezávadné pitné vodě, situace je už natolik vážná, že v některých regionech dochází ke sporům o vodní zdroje.
Problém „nemoci“ – úzce souvisí s oběma předešlými. Chudí lidé nemají adekvátní výživu ani dostatek peněz na případnou lékařskou pomoc. Také osvěta v boji proti infekčním onemocněním je často nulová. Závadná voda přispívá k šíření nemocí a snižuje imunitu člověka.
Problém „devastace přírody“ – tedy nesmyslné vybíjení zvěře – zejména velkých savců jako jsou sloni, žirafy, šimpanzi a lvi. Motiv lovu bývá často přímo neuvěřitelný – takzvaný sportovní lov, kdy lovec střílí například šelmu v malé ohradě, suvenýry jako stojany na deštníky ze sloních nohou či sošky z pravé slonoviny, popelníky z gorilích tlap, pochybné léky vyrobené z klů nosorožců... Je až neuvěřitelné, co dokáže člověk vymyslet.
Problém „obchodu s lidmi“ – pod tímto pojmem si můžete představit skutečně širokou škálu problémů, od prostituce, přes dětskou práci až k nelegálnímu obchodu s lidskými orgány.
Dalo by se těmto problémům zabránit nebo alespoň eliminovat jejich důsledky? Ale jistě, dalo, alespoň části z nich určitě. Na řadu z těchto problémů totiž máme přímý vliv my – obyvatelé vyspělého světa. Stačila by trocha dobré vůle a empatie. Většina zemí Evropy a Ameriky disponuje většími zdroji potravin, než je schopna sama spotřebovat. S jídlem jednoduše plýtváme. Totéž lze říct o vodě. Na většinu nemocí, které mnohde Afričany přímo kosí, existují léky, očkování nebo alespoň účinná prevence. Devastaci přírody můžeme jen částečně klást za vinu chudým domorodcům, kteří se pouze snaží uživit své rodiny. Dokud bude po výrobcích z kůží, kostí, srsti a podobně poptávka, vybíjení vzácných tvorů neustane. Podobné je to s obchodem s lidmi – ať už máme na mysli kteroukoliv jeho složku. Řešení tedy existují, tak proč Afrika stále trpí? Zdá se nám, že se nás to netýká, přivíráme oči, na zprávy podobného typu už jsme si zvykli. Zkrátka, stále existuje jen málo lidí, kteří skutečně chtějí pomoci...
Někdo však přece jen „něco dělá“. Funguje hned několik mezinárodních organizací (většinou založených na dobrovolných darech), které se snaží o nápravu. Nejznámější je Červený kříž a UNICEF. Zajišťují nejen vodu, jídlo a léky, ale především se pokoušejí pomoci dlouhodobě. Zřizují školy, protože gramotní lidé jsou pro budoucnost chudých zemí potenciálně značným přínosem. Zaměstnávají nejchudší - například v ručních manufakturách upomínkových předmětů – korálků, sošek, koberečků..., které jsou následně prodávány a zisk se opět vrací na rozvoj humanitárních programů. Šíří osvětu nejen ohledně nemocí, ale také využívání vodních zdrojů, zemědělství...
Afrika je kolébkou lidstva. V přírodních zdrojích skrývá velký potenciál. Je načase přestat ignorovat volání jejich obyvatel o pomoc. Každý z nás může přispět – vždyť už 30 Kč může zachránit život celé rodiny. Jak? Je to cena jedné moskytiéry, která ochrání spící lidi před komáry přenášejícími malárii – nemoc dlouhodobou a někdy smrtelnou. Lidé, kteří jsou jí postižení, ztrácí sílu, tedy i schopnost pracovat a uživit tak hladové krčky, které jsou na nich závislé. Mějme to na paměti. A, prosím, nebuďme k nim lhostejní. Vždyť jsou to lidé jako my.
Agrant - čtenářka
ChytráŽena.cz