Speciální raku keramika

V rámci cestování po světě lze poznávat různé starodávné výrobky, které vznikají neobvyklou technologií. Některé z nich se dostaly k nám do České republiky a dokonce se najdou lidé, kteří je vyzkouší v našich podmínkách. Jedním takovým oborem je i raku keramika.

Je to japonská technologie, která se používala pro výrobu tradičních čajových misek. Hlavní smysl není jen v praktickém účelu, ale zejména v samotném postupu výroby. Jde o integrování rovnováhy čtyř přírodních živlů, tedy země, vody, ohně a vzduchu. Jedná se o klasické přírodní vstupy, které jsou též „základním stavebním kamenem“ všeho kolem nás. Právě z těchto důvodů jsou použity pro výrobu tradičních čajových misek, které je tím dělají jedinečné a pití z nich vytváří okázalý rituál.

Pro bližší odhalení unikátního postupu vzniku čajové misky jsme vyzpovídali Ladislava Grossmanna z Náměště na Hané, který se tím zabývá již řadu let. Výroba probíhá tak, že se ze surové hrnčířské hlíny intuitivně modeluje tvar do finální podoby dle představy pracovníka. Pak se to dá na stranu schnout. Jakmile to uschne, tak se to dá do pece, kde se polotovar pálí na 900 °C. Z toho nastane přežah, přičemž se na vypálenou hlínu nanáší glazura, což je pomletý prášek z různých minerálů jako je například křemen. Když je glazura nanesena, tak se to nechá uschnout a pak dá zase do pece, kde se to pálí, ale tentokrát na 1.050 °C. To způsobí, že glazura se rozteče a následně se vpije do spárů té keramiky.

Dále se sleduje, jak to vypadá s glazurou v momentě, kdy se začala roztékat, přičemž nastává významná kreativní část pracovníka, který má vliv na budoucí zbarvení. Záleží tedy na citu. Kdy to z pece vytáhnout, neboť když je to déle, tak se to více rozteče a hlína se zdeformuje. Je tam hranice bytí a nebytí, tedy moment, kdy to zásadně mění tvar, takže se to dá využít pro záměrnou deformaci. Zároveň se propojuje glazura s hlínou a ve vhodném momentu se to přeruší. Když je silnější vrstva glazury, tak se to buď rozteče až moc, nebo začne probublávat.

Pokud se objeví prasklina, tak se tím ukáže dosud skrytá chyba při sušení nebo modelování, což se také často stane už při prvním pálení. Samotný proces pálení je zajištěn hořákem, kde zdroj je plyn propan butan. Po vyndání z pece jsou tři možnosti, jak pokračovat. Ta první je klasická, jak už to dělali v dávných dobách Japonci, tedy jen vyndat, nechat chvíli přirozeně chladnout a pak dát do vody, takže prudké ochlazení způsobí, že se zastaví proces.

Druhou modernější variantou je, že po vyndání z pece se to dá do pilin, které se ihned zapálí a nechá se to hořet. Dále je možné pokračovat buď ponořením do vody nebo se to zasype dalšími pilinami, až se oheň udusí. Obojí zamezí přístupu vzduchu a zredukování prostředí jiným způsobem, což má zase vliv na odlišnou povrchovou úpravu. Navíc při zasypání pilinami začne zakuřování, přičemž způsobí zvýraznění prasklin a zároveň jak se glazura rozteče, tak to má vliv na barvy.

Třetí možností je spíše drobná modifikace té druhé, tedy že místo pilin lze použít seno, čaj atd. Každý druh zvoleného přírodního materiálu způsobí jinou formu zamezení vzduchu a tím odlišnou strukturu povrchové úpravy i odstíny barev. Analogicky lze dosáhnout zamezení vzduchu pro další hoření tím, že se vypálený výrobek nedá do přírodního materiálu, který hoří, ale položí jen do hrnce, tam se chvíli nechá, pak se překlopí poklicí a udusí.

Celkově lze konstatovat, že jde o komplexní kombinace od doby ponechání v ohni, přes správný odhad, kdy ji vytáhnout, délku doby hoření v pilinách či volbě přírodního materiálu nebo na zvolené formě k zamezení vzduchu pro další hoření. Odlišné přístupy se jinak projeví, zejména na vzniku prasklin a odstínové barevnosti. Je to určitá alchymie s technologií v praxi, takže každý kus je vlastně originál. Japonci navíc dosud věří, že četné varianty vzniku jsou spojené s tvorbou zvláštní energie, která se propojuje s uživatelem při pití čaje. Dokonce zastávali názor, že výsledný tvar i zbarvení působí při výběru na zákazníka a on se při koupi zaměří na takovou, která ho mentálně bude obohacovat.

K tomu se váže i speciální filozofie pití čaje, která je spojená s držícím uchem na šálku. Většina uživatelů drží hrnek či šálek za ucho a náklonem pije, ale Japonci to ucho brali jako bariéru pro energii. Zatímco tvar misky vyzývá k uchopení do obou dlaní a tím přímé propojení s energií misky i rituálu pití čaje. Tím se stává nezbytnou součástí života uživatele, a proto Japonci říkali, že každý by si měl vybrat svoji misku, aby ho speciální energie doprovázela po celý život.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10