Agnes Greyová, příběh z viktoriánské Anglie

Název knihy: Agnes Greyová
Autor: Ana Brontëová
Překlad: Tomáš Tulinger
Nakladatelství: Daranus
Rok vydání: 2009
Rozměry: 130 x 200 mm
Počet stran: 264 str.
Cena: 279 Kč

Životní příběh hlavní hrdinky se dramaticky mění, když se její rodina ocitne ve finančních potížích a ona zvolí jako východisko přijetí práce guvernantky v bohaté rodině. Působí u dvou rodin, musí se vyrovnávat se zkažeností prakticky nevychovatelných dětí, aby si nakonec po smrti otce s matkou otevřela vlastní školu.

V příběhu se zrcadlí zkušenosti autorky, a přestože pochází z roku 1845 a odehrává se ve viktoriánské Anglii, osloví i současnou ženu – o tom ostatně svědčí i nadšené ohlasy čtenářek v diskusních fórech.
Anne Brontëová byla nejmladší z proslavené sesterské trojice (aposlední z celkem šesti dětí) a román Agnes Greyová je její prvotinou. Je až s podivem, že dílo, které irský kritik z přelomu 19. a 20. století George Moore označil za „nejlepší vyprávění v próze v anglickém jazyce“, vychází v České republice poprvé.

Ukázka z knihy Agnes Greyová:

„Tak tedy, slečno Greyová,“ zvolala slečna Murryová hned, jakmile jsem po návratu z měsíční dovolené vstoupila do učebny a odložila svrchník, „zavřete dveře a posaďte se, abych vám mohla vylíčit vše o plese.“
„Ne, sakra, ne!“ křičela slečna Matilda. „Zadrž, ano? Nejdřív jí musím říct o své nové kobylce — je tak nádherná, slečno Greyová, a čistokrevná!“
„Buď přece zticha, Matildo, a nech mě mluvit jako první.“
„Ne, ne, Rosalie, ty budeš mluvit zatraceně dlouho, první musím být já. Kopnu tě, jestli mě nenecháš!“
„Bohužel musím říct, slečno Matildo, že jste se ještě nezbavila toho ošklivého zvyku.“
„Hmm, nemůžu si pomoct, ale už nikdy neřeknu hrubé slovo, pokud mě hned teď vyslechnete a řeknete Rosalii, aby držela ten svůj proklatý jazyk za zuby.“
Rosalie protestovala, a tak jsem si pomyslela, že bych se snad musela rozkrájet, abych mohla vyhovět oběma. Slečna Matilda však měla silnější hlas, takže její sestra souboj nakonec vzdala a svolila, aby hovořila jako první. Bylo mi tedy souzeno nejdřív vyslechnout sáhodlouhé vyprávění o nádherné klisničce, jejím rodokmenu, z kterého chovu pochází, jak je rychlá, jak se chová při jízdě, jaký má temperament a tak dále. A samozřejmě o tom, jak neuvěřitelně skvěle a odvážně na ní Matilda jezdí. Závěrem ještě tvrdila, že s ní přeskočí vrata výběhu „bez mrknutí oka“ a že jí tatínek řekl, že s nimi může hned příště vyrazit na lov a maminka už pro ni objednala jasně červený oblek na hon.
„Tedy, Matildo, ty si ale vymýšlíš!“ vykřikla její sestra.
„No,“ odvětila, aniž by byla byť jen malinko v rozpacích. „Vím, že bych bez problémů přeskočila vrata výběhu, kdybych to zkusila, a tatínek určitě řekne, že s ním můžu vyrazit na lov, stejně jako máma pro mě objedná jasně červený oblek na hon, až jí o to řeknu.“ „Tak tedy pokračuj,“ řekla na to slečna Murrayová, „ale snaž se, drahá Matildo, chovat trochu víc jako dáma. Slečno Greyová, řekněte jí, prosím, ať nepoužívá tak pohoršující slova; jak může říct o svém koni, že je to kobylka? A pak ještě používá tak ohavné výrazy, když ho popisuje. Určitě to musela zaslechnout ve stáji. Když začne mluvit, málem omdlívám.“ „Naučil mě to táta, hlupačko, a jeho veselí kamarádi,“ řekla mladá paní a ostře zapráskala loveckým bičíkem, který měla jako vždy v ruce. „A koním rozumím jako ti nejlepší z nich.“


Tuto knihu Agnes Greyová koupíte v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelství Daranus.