I práce může být zábava

Bob Nelson, Ph.D. je považován za předního odborníka v oblasti motivace, odměňování a zapojení zaměstnanců a je prezidentem společnosti Nelson Motivation Inc., poradenské a vzdělávací společnosti v oblasti managementu se sídlem v San Diegu v Kalifornii, která se specializuje na pomoc organizacím při zlepšování jejich manažerských postupů, programů a systémů.

Podílel se na založení profesní asociace Recognition Professionals International, jejímž cílem je podporovat výměnu osvědčených postupů v oblasti oceňování zaměstnanců, a je iniciátorem Dne oceňování zaměstnanců, který každoročně připadá na první březnový pátek.

Mario Tamayo má více než třicet let zkušeností se školením, lidským výkonem a rozvojem organizací a je zastáncem podpory firemní kultury příjemného zaměstnávání a uznávání – řídí se heslem, že „práce, která baví, se skutečně dělá“.

Mario je ředitelem Tamayo Group Inc., poradenské společnosti pro vedení lidí se sídlem v Cardiff-by-the-Sea v Kalifornii. Věnuje se koučování, hojně píše, přednáší a vede semináře o rozvoji managementu, prezentačních dovednostech a osobním a profesním rozvoji.

Ukázka z knihy I práce může být zábava:

A co se týče věcí, které by se neměly dělat, to jsou v podstatě zrcadlové opaky toho, co by se mělo dělat (co je potřeba dělat):

#1: Nevnucujte zábavu ostatním. Zábava musí být bezpečná; ostatním ji nelze nutit. Nikdo by neměl být nucen k účasti na aktivitě, kterou ostatní považují za „zábavnou“, pokud nechce. Jak říká Wai Poc, trenér v San Francisku v Kalifornii: „Nucená zábava není zábava. To, co vyhovuje vám a vašemu pracovnímu prostředí, je zábava. Vždy mi vadilo, když společnost, pro kterou jsem pracoval, prováděla ‚zábavnou činnost‘. Vždycky jsem měl pocit: ‚Skvělé, takže to má být zábava, a přesto jsem se cítil nucen nasadit šťastný výraz.‘“ Nevnucujte nikomu zábavu, ale místo toho mu umožněte účastnit se, pokud mu to vyhovuje – a podpořte ho v tomto procesu. Jak zajistíte, aby se lidé cítili dobře a zažili zábavu? Dostávat, poznávat a učit se, co je baví, a povzbuzovat je k tomu.

#2: Nebuďte přísní a předvídatelní. Nenařizujte, co je zábavné, nebo že se to má odehrát v práci. Nesnažte se dávat zábavě pravidla. Nebuďte dozorci zábavy. Umožněte lidem, aby byli tím, kým jsou, a dělejte to, co chtějí, aby se bavili. A nenapomínejte ani netrestejte lidi, pokud se pokus o „zábavnou“ aktivitu rozpadne, ale spíše je povzbuďte, aby se poučili ze zkušenosti a příště vyzkoušeli něco jiného. (Nebo aktivitu opakujte, jestli zafungovala dobře!)

#3: Nedělejte stále stejné věci. Pokud je rozmanitost kořením života, pak máte díky zábavě v ruce kořenku! Dovolte si trochu lenosti a nebojte se zkoušet nové věci. Pokud se skupina začíná bavit, změňte plány podle vývoje situace. Neexistuje žádná záruka, že všechny – nebo jakékoli – vaše nápady budou fungovat, ale pokud se při tom budete bavit, máte napůl vyhráno!

#4: Nezapomeňte se poučit ze zábavných věcí, které jste vyzkoušeli. Abyste se v čemkoli zlepšili, musíte si zrekapitulovat, co se stalo, co šlo dobře a co by se dalo vylepšit. Tak je tomu i v případě zábavy při práci. Udělejte si čas a zvažte, co jste udělali a jak byste to mohli příště udělat lépe.

#5: Nevzdávejte to. Čím více zábavy vytvoříte, tím snáze se ostatní připojí a zábava se v určitém okamžiku stane součástí vaší pracovní kultury, kterou každý ocení a očekává! Podle našich zkušeností je zábava nakažlivá a ostatní se budou chtít účastnit, přispívat, jak uznají za vhodné, a nakonec se stát hlavními tvůrci zábavy.

Tuto knihu I práce může být zábava zakoupíte v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelství Grada.

Shelly

ChytráŽena.cz