Podstata touhy

Cena: 297 Kč

Vytoužená setkání obou milenců kromě nespoutaného sexu a erotických experimentů naplňují i hovory o literatuře a sdílení nejhlubších tajemství, vynalézavé milostné hry neustále boří a posouvají jejich vnitřní hranice. Prvotní slastný opar však postupně mizí a místo něj se s rostoucí intenzitou dostavují jiní souputníci lásky – žárlivost, majetnickost, lži a nedůvěra. Poslední zoufalý pokus milenců opustit začarovaný kruh a najít novou cestu naopak dospěje k šokujícímu konci.

Jako se lidská mysl zdráhá přijmout to, co se vzpírá rozumovému vysvětlení, i hlavní hrdinka ve svém útržkovitém vyprávění věcně a bez zbytečných příkras rekapituluje tento úsek svého života, snaží se pochopit a dojít ke smíření. Schůzku za schůzkou, město za městem sledujeme vývoj vztahu dvou kosmopolitních osobností, jejich bezbřehou vášeň i temnou posedlost, evokující ikonický Bertolucciho film Poslední tango v Paříži.

O autorce knihy Podstata touhy:  

Carla Guelfenbein se narodila v Santiagu de Chile do rusko-židovské rodiny, která po Pinochetově vojenském puči v r. 1973 musela opustit Chile. Vyrostla v Anglii, kde studovala biologii a grafický design. V dospívání prodělala anorexii, těžce ji také zasáhlo úmrtí matky na rakovinu. Po návratu do Chile v r. 1987 pracovala na různých kreativních postech, jako grafička v PR agenturách či umělecká ředitelka módních časopisů (např. v chilské mutaci magazínu Elle). 

Aktivně psát začala až ve čtyřiceti letech. Dnes patří k nejpopulárnějším chilským autorkám a její knihy dosud vyšly v překladu do 14 jazyků. Obdržela několik literárních cen, mezi nimi i prestižní Premio Alfaguara de Novela za rok 2015 za román Contigo en la distancia (S tebou v dálce). Hrdinkami jejích románů jsou zpravidla ženy tak či onak bojující s většinovou společností. Román Podstata touhy (2022) je prozatím jejím posledním literárním počinem.

Ukázka z knihy Podstata touhy:

MĚSTO
PĚT

Procházíme se starou čtvrtí. Uprostřed pachu moře a květin si turisté fotí selfíčka mobily vystrčenými nad hlavu. F taky fotí. Avšak něco jiného. Pokouší se zachytit obraz nás obou, odrážející se v zrcadlech, ve výkladních skříních, v oknech aut, v jakémkoliv lesklém povrchu. Na fotkách má rozhodný a naplněný výraz, jako by mu ten okamžik zmrazený v čase a všechno, co obsahuje, patřily. Můj výraz je naopak zakřiknutý, jako bych se omlouvala, že tam jsem. 

On se svou solidní důležitostí zralého muže, já se svou neúplnou postavou, nohy, ramena, lokty, všechno jen kost a kůže, jako by ze mě někdo vzal to, co na mně bylo měkké a pórovité; on usazený na zemi, kterou obývá sebevědomí, já balancuju na podpatcích, kterými maskuju svou malou postavu; on ustrojený v dokonalém souladu s okolnostmi, já mám na sobě nějaký nemístný doplněk, šálu, když je teplo, příliš barevný šátek, klobouk, který jsem si z neznámého důvodu vzala. Občas ho přistihnu, jak se na mě po očku dívá, jako by chtěl zachytit to neviditelné, co se skrývá v mém nitru. Jako teď.

„Na co koukáš?“ ptám se ho.
„Na tebe.“
„Proč?“
„Protože se mi líbíš.“
Díky jeho slovům se ty stovky částic, ve které jsem se proměnila, začínají skládat dohromady a vracet mi příjemné povědomí o sobě.
„Jsi si jistý?“

„Copak to nevidíš? Vzrušuješ mě a zajímáš mě a zneklidňuješ mě a fascinuješ mě.“
Jsem, říkám si. Jsem ve slovech F, v jeho pohledu, v jeho touze. Náhle mě však tahle myšlenka rozesmutní. Je to jako vyjít z jedné klece a vstoupit do druhé, světlejší, větší, ale pořád klece. Pohled druhého je vždycky cela.
Před výlohou jednoho starožitnictví, které vystavuje obraz Orfea a Eurydiky, se F zastaví, přitiskne se ke mně a mobilem vyfotí naše siluety odrážející se na tom kousku historie.

Tuto knihu Podstata touhy zakoupíte v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelství Grada.