Dospívající dívka je křehká a přecitlivělá a hned začne soptit. Když ji ujišťujeme: „Ale ne, nejsi tlustá…,“ zabije nás vzpurným pohledem. Když jí nesměle navrhneme, že by se nemusela přecpávat čokoládovými bonbony, je z toho drama na celý den. Řekněme si to na rovinu: všechno, co pochází od nás, se jí nutně jeví jako úplně „mimo“. Ne proto, že bychom byli nekompetentní, ale prostě proto, že jsme její rodiče. Když byla malá, potřebovala si budovat svou identitu v závislosti na nás, na všemocném tátovi a mámě. Dnes nás musí z našeho piedestalu svrhnout a obrátit se k jiným identifikačním vzorům, aby mohla dospět.
Tím se vysvětluje, proč vaše dcera pohlíží na vaše rady i podporu se zjevným opovržením. Dokonce vám vmete přímo do obličeje: „Dělám si, co chci. Starej se o sebe…“ Možná vás obviňuje ze všeho, co jste jí kdy způsobili. V každém případě však nenávidí své tělo a to zdědila především po vás. Nemůže nevnímat své okolí a nevšimnout si podobnosti s rodiči.
Revolta v dospívání je někdy motivována snahou odmítnout vzhled, který dívku tíží. Někdy jí i dlouho trvá, než se ztotožní s vlastní rodinou! V té době na vás už nepohlíží obdivnýma dětskýma očima, ale považuje vás za vzor, který rozhodně nehodlá napodobovat.
„Proč bych se jim měla podobat?“ protestuje v duchu. V takové chvíli si potřebuje vytvořit nový vzor krásy, který vyjadřuje její individualitu i odlišnost.
Jak jí tedy pomoci?
Zůstaňte vyrovnaní a zachovejte klid. Dospívající dítě očekává od rodičů především, že ho budou schopni ochraňovat, dodávat mu pocit bezpečí – a to i vlastním klidem. V souvislosti s komplexy, které v dospívání skutečně připomínají nastražené miny, je důležité nedramatizovat situaci a nezapomínat na některé pravdy z oblasti psychologie.Vaše dcera by si měla uvědomit, že právě prožívá významné hormonální změny, počínaje menstruačním cyklem; v souvislosti s ním se několik dní před menstruací může trochu „nafouknout“ a může dočasně přibrat až jeden kilogram. Je to nepříjemné, ale bez trvalých následků… Neustále jí také připomínejte, že kolem šestnáctého roku věku je dospívající dívka na vrcholu své tělesné váhy. Je běžné, že je v tomto životním období baculatější. Pokud má vyvážený jídelníček, nemusí mít obavy. Můžete se spolu vsadit, že bez jakýchkoliv zásahů z její strany bude alespoň o trochu hubenější před dvacátým rokem věku.
Jedná se o normální vývoj. Neuklidní ji to samozřejmě natolik, aby svou situaci i nadále nepovažovala za katastrofu, ale můžete jí tak pootevřít dveře do méně beznadějné budoucnosti.
Ukázka z knihy Když chce dcera hubnout (Portál)