Autor: Sam Eastland
Nakladatelství: XYZ
Datum vydání: 11.3.2015
Formát: 145x205 mm
Vázaná s pap. potahem s lam. přebalem
Počet stran: 304
Cena: 299 Kč
I přes běsnění války v Polsku je Stalin stále posedlý hledáním zlata posledního ruského cara Mikuláše II. a jeho rodiny. Jeden z informátorů ho dovede na stopu muže, který měl za úkol carské zlato ukrýt. Tenhle pro Stalina tolik důležitý muž je ale v gulagu náhle zavražděn.
Stalin proto povolá inspektora Pekkalu, známého jako Smaragdové oko. Kdysi nejslavnější detektiv celé Rusi a spřízněná duše cara skončil jako miliony dalších v gulagu a v sovětském Rusku po něm zůstala jen legenda. Stalin ho ale po letech dočasně omilostní.
Teď se inspektor Pekkala musí na Stalinův příkaz vrátit do jednoho z nejtvrdších gulagů, kde byl sám mnoho let vězněn. Vydává se za vězně a snaží se vypátrat vraha. Unikne Pekkala nástrahám přítomnosti a stínům minulosti? Třetí díl Eastlandovy „rudé“ série je mrazivý nejen zasazením na ledovou Sibiř, ale i atmosférou a všudypřítomným napětím. Najít vraha totiž není nakonec to nejdůležitější...
Sam Eastland dovedně líčí nehostinné prostředí a dobu plnou rozporů, odhaluje zločiny minulosti a nabízí nový pohled na roli československých legionářů v první světové válce.
Ukázka z knihy Rudá Sibiř:
„Poskrebyševe!“ Hlas Josifa Stalina otřásl zdmi. V sousední místnosti vyskočil na nohy Stalinův tajemník. Poskrebyšev byl malý muž s kulatou tváří, plešatý až na pár šedivých vlasů, které mu obloukovitě obepínaly týl a připomínaly vavřínové věnce římských císařů. Stejně jako jeho pán i on nosil kalhoty zastrčené do holínek z černé teletiny a jednoduché vojenské sako se stojáčkem v úplně stejném odstínu šedohnědé, jakou měla shnilá jablka, která na něj ze svých úkrytů házeli
dva grázlové ze sousedství, Ermakov a Schwartz, když jako malý chodíval do školy.
Od té doby, co před měsícem vypukla válka, vybuchl jeho nadřízený už mnohokrát. Když o něm Poskrebyšev mluvil, užíval slovo vožď, vůdce. Šéf. Dne 1. září 1939 Německo zahájilo invazi do Polska. Šlo o součást tajných úmluv mezi Německem a Ruskem ukrytých v mírové dohodě, kterou tyto dvě země podepsaly a která je známá jako pakt Ribbentrop-Molotov. Ospravedlněním invaze byl nahraný útok na německou celnici v Hochlindenu a na rozhlasový vysílač v Gliwicích. Třináct vězňů z koncentračního tábora v Dachau, kteří věřili, že byli vybráni, aby hráli v krátkém propagačním filmu určeném ke zlepšení vztahů mezi Němci a Poláky, bylo v nákladních autech pod pláštěm tmy převezeno směrem k Hochlindenu.
Všichni byli převlečeni do uniforem polských vojáků. Vězni měli za to, že jejich úkolem bude zahrát setkání německých a polských vojáků někde v lese na hranici mezi těmito dvěma zeměmi.
Zápletka filmu měla být jednoduchá. Obě strany si zprvu nevěří, a proto tasí zbraně. Na krátkou skličující chvíli se bude zdát, že opravdu dojde k přestřelce. Muži si však uvědomí, že jsou všichni v jádru lidé. Skloní zbraně. Vymění si cigarety. Obě hlídky se rozloučí a zmizí zpátky v lese. Vězňům bylo slíbeno, že až bude film hotový, pošlou je domů jako svobodné občany.
Když se blížili k Hochlindenu, náklaďáky zastavily u krajnice a vězni se najedli společně se stráží SS, která je doprovázela. Každý vězeň také dostal injekci, o které mu bylo řečeno, že jde o běžnou tetanovku v rámci standardní procedury. Stříkačky ovšem nebyly naplněny tetanovou vakcínou, ale kyselinou kyanovodíkovou. Během pár minut byli všichni mrtví. Jejich těla poté opět naložili na náklaďáky a konvoj pokračoval do blízkosti Hochlindenu, kde byly mrtvoly pohozeny
v lese a prostříleny německými zbraněmi. Těla se později ukazovala jako důkaz toho, že polští vojáci zahájili útok na německé území.
Knihu Rudá Sibiř koupíte v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelství Albatros Media.
Vendula Vrablová
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz