Zázrak svaté Winifredy

Název: Zázrak svaté Winifredy
Autor:  Ellis Peters
Překlad: Zuzana Ceplová
Nakladatelství: Mystery Press
Datum vydání: 4 / 2019
Formát: 145 x 205 mm
Vazba: vázaná s přebalem
Počet stran: 224 stran
Cena: 174 Kč

Každý žánr má své legendy: epická fantasy Tolkienova Pána prstenů, detektivní příběhy „drsné školy“ Chandlerova Phila Marlowa, antiutopie zase Orwellovo 1984. Nejinak je tomu i v případě historických detektivek, jimž vládne Ellis Peters a její bratr Cadfael.

Legendární historické detektivky s bratrem Cadfaelem se vrací!

Bratr Cadfael je benediktinský mnich z opatství Shrewsbury, jehož případy se odehrávají na počátku dvanáctého století, kdy Anglií otřásá občanská válka mezi příznivci Štěpána III.
z Blois a jeho sestřenice Matyldy. Cadfael, původem Velšan, ale není žádný nudný patron, který se skrývá za klášterními zdmi, naopak je to životem protřelý světoběžník…

Ve svém prvním případu – Zázraku svaté Winifredy – se přidá k výpravě svých spolubratří, kteří se rozhodli pro klášter získat ostatky jmenované světice. Ty se nacházejí v zapadlé vesničce ve velšských horách, kde se však situace zkomplikuje: dojde k vraždě místního velmože a je na Cadfaelovi, aby odhalil pachatele…

Série historických detektivek s bratrem Cadfaelem (podle níž byl také natočený úspěšný televizní seriál) se právem stala po celém světě legendou. Ellis Peters zručně načrtává středověké reálie, umě splétá zapeklité případy a přitom píše s gustem rozené vypravěčky. O tom se čeští čtenáři budou moci přesvědčit i v dalších dvou románech (Jeden mrtvý navíc, Mnišská kápě), které Mystery Press chystá k vydání.

KDYŽ JE CENA ZA HŘÍCH PŘÍLIŠ VYSOKÁ…

Píše se rok 1137 a převor benediktinského kláštera v Shrewsbury se pro opatství rozhodne získat ostatky svaté Winifredy, které spočívají v Gwytherinu, odlehlé vesničce ve velšských horách.

K výpravě se přidává i bratr Cadfael, jenž má jakožto rodilý Velšan při vyjednáváních s místními tlumočit, ale po příjezdu do Gwytherinu zjišťuje, že nabídka benediktinů rozdělila jeho obyvatele na dva nesmiřitelné tábory. Prohnaného, moudrého a světaznalého Cadfaela tudíž ani v nejmenším nepřekvapí, když touha po relikviích zapříčiní smrt nejhlasitějšího odpůrce přesunu ostatků, velmože Rhisiarta.

Někteří tvrdí, že ho tajuplným šípem proklála sama Winifreda, avšak Cadfael dobře ví, že luk svírala ruka smrtelníka, proto se odhodlaně pouští do vyšetřování. Při pátrání po vrahovi postupně odkrývá příběh lásky a spravedlnosti, ve kterém by cena za hřích mohla být vyšší, než by byl kdo ochoten zaplatit…

Ukázka z knihy  Zázrak svaté Winifredy

Jednoho krásného jasného rána na začátku máje, kdy vlastně začal případ s gwytherinskými ostatky, byl bratr Cadfael vzhůru dávno před jitřní mší a už před rozedněním přepichoval sazeničky zelí, mysle přitom na zrození, růst a plodnost, vůbec ne na hroby, relikviáře a násilnou smrt, ať už svatých, hříšníků, nebo obyčejných chybujících lidí, jako byl on sám. Netrápilo ho nic než nutnost vrátit se dovnitř na mši a následující půlhodinku shromáždění kapituly, která se ještě může o deset minut protáhnout. Bylo mu líto času, který by raději věnoval tady venku zelenině, ale povinnosti se vyhnout nemohl. Vybral si konec konců život v klášteře dobrovolně, takže si nemohl stěžovat na ty části, které ho tolik netěšily. Vcelku byl spokojen, jako právě teď, když se narovnal a rozhlédl se kolem sebe.
Jestlipak mají v celém království lepší benediktinskou zahradu, říkal si, tak plnou bylin ať už na kořenění masa, nebo na léčení. Hlavní sady a pole opatství svatého Petra a Pavla v Shrewsbury ležely na severní straně silnice, mimo zdi kláštera, ale zde v ohrazené zahradě, blízko opatských rybníků a potoka, který poháněl opatský mlýn, vládl nerušeně bratr Cadfael. Zvláště si zakládal na své bylinkové zahradě, kterou pěstoval už patnáct let a v níž šlechtil i exotické rostliny, dovezené z dobrodružných cest mládí, kdy se dostal až do Benátek, na Kypr a do Svaté země. Bratr Cadfael totiž přijal řeholní život teprve k stáru, jako když otlučená bitevní loď konečně zamíří do klidného přístavu. Dobře věděl, že za prvních let si na něj novicové a laičtí služebníci ukazovali a s úctou si šeptali: „Vidíš toho bratra, co pracuje tamhle v zahradě? Toho pořízka, co se kolíbá jako námořník? To bys neřek, že byl v mládí u křižáků? Byl s Godfreyem z Bouillonu v Antiochii, odkud vyhnali Saracény. A když jeruzalémský král vládl celému pobřeží Svaté země, stal se Cadfael na moři kapitánem a deset let bojoval s korzáry! To by člověk nevěřil, co?“

O autorce knihy Zázrak svaté Winifredy

Ellis Peters, vlastním jménem Edith Mary Pargeter (1913–1995), byla anglická spisovatelka velšského původu, jejíž tvorba zahrnuje zejména válečnou, historickou a detektivní prózu. Rovněž byla úzce spjata s českou a slovenskou kulturou, zamilovala si Prahu a coby bohemistka přeložila do angličtiny řadu knih uznávaných autorů, jako byli Jan Neruda či Bohumil Hrabal.
Do světové literatury se zapsala zejména trilogií Nebeský strom, dále dvacetidílnou sérií historických detektivek s bratrem Cadfaelem, která se odehrává ve dvanáctém století za občanské války v Anglii, a také případy inspektora Felse a jeho syna, jež tvoří třináct svazků.
Prakticky celý život – s několika výjimkami, jako byl například krátký pobyt v Praze – prožila v rodném kraji, jímž bylo hrabství Shropshire. Zde také zemřela ve věku dvaaosmdesáti let.


Tuto knihu Zázrak svaté Winifredy v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelství Mystery Press.