Galerie Smečky v roce 2018 připomněla sté výročí narození herce, výtvarníka, moderátora a spisovatele Miroslava Horníčka (1918–2003) výstavou jeho koláží. Výstava s názvem Miroslav Horníček - koláže nabídla stovku koláží, které vytvořil sám Horníček. Výstava byla dokladem umělcova osobitého humoru, smyslu pro improvizaci i soukromé hry, v níž si s potěšením a ironií sobě vlastní ověřoval některé souvislosti.
Cílem kurátora Milana Svobody bylo představit osobnost Miroslava Horníčka
v plné tvůrčí šíři, proto se výstava neomezila pouze na koláže. Na výstavě
byla např. vystavena bronzová busta M. Horníčka, oblíbené křeslo, klobouk
ze hry Dva muži v šachu z roku 1996, kolekce plakátů z divadelních představení, alba, knihy, fotoaparáty,
a řada dalších osobních věcí. Fotografie a dokumentární filmy návštěvníkům
umožnily nakouknout do Horníčkova bytu. Expozice obsahovala i knihy s věnováním
od Jana Wericha a dopis od Jiřího Suchého.
Horníček vytvářel
koláže na své chalupě, kde měl k tomu klid a veškeré podmínky, kde ho nic
nerozptylovalo a mohl se plně soustředit. Shromažďoval motivy, které ho zaujaly
třeba v časopisech a schovával je tak dlouho, dokud ho nenapadlo, jak je
vzájemně propojit. Jeho citát o vztahu k
tvorbě koláží vypovídá mnohé: „Dělám-li
koláž, zapomenu i na oběd.“
Miroslav Horníček ve svých kolážích střídal různé výtvarné techniky. Jeho kolážím dominují reprodukce perokreseb a fotografie soch či architektonických skvostů. Jeho koláže jsou drobné obrázky zachycující široké spektrum námětů ze života, často na jednom obraze spojuje věci, které spolu vlastně vůbec nesouvisí. Koláže Miroslava Horníčka mají překvapivé pointy. Pokaždé měl jasnou představu, co chce říci.
Dívka s perlou od Jana Vermeera. Obraz je ústředním tématem povídky Případ s Vermeerem ze sbírky Dobře utajené housle. V ní Miroslav Horníček popisuje svůj vztah k obrazu, v závěru pak šprým svého přítele Jiřího Šlitra, jenž v jeho nepřítomnosti v součinnosti s Horníčkovou ženou nahradil na čestném místě Horníčkova bytu pověšený obraz věrnou kopií, na níž však místo tváře dívky byl vyveden Horníčkův portrét.
Miroslav Horníček, Koláže a hry. Tento soubor měl být vydán k 70. narozeninám Miroslava Horníčka na podzim 1988, ale byl vydán až v roce 1990, kdy Horníček ke kolážím dodal průvodní texty a přidal další nové koláže. Na záložce pak o své tvorbě uvedl: „Vážení, dovolte, abych ke kolážím a hrám zde reprodukovaným dodal několik slov jako vysvětlení a omluvu. Byla by chyba považovat je za pokusy výtvarné, či lépe - za výtvarné práce. Jsou to hry… “
Miroslav Horníček, Humor a koláže. Výběr koláží v knižní podobě vyšel v roce 1995. Většina koláží je doprovázená krátkým vysvětlujícím komentářem nebo mikropříběhem, často humorném, osvětlující vznik nebo přímo děj jednotlivých koláží.
Dobře utajené koláže byl název poslední výstavy v Praze roku 2002 za života Miroslava Horníčka.
ChytráŽena.cz