Romantický příběh zpracovává klasický pohádkový motiv lásky překonávající nástrahy osudu: Radúz a Mahulena ze znepřátelených království zdolávají kromě řady překážek také kouzla královny Runy, spalované až běsivou nenávistí. Aby Radúz naplnil šťastný vztah se svou vyvolenou, musí splnit jedinou podmínku: nemůže políbit jinou ženu. Když ale po dlouhé době uvidí svou matku, neodolá, políbí ji a Mahulenu tím ztrácí. Ovšem laskavá moudrost staré pověsti, ve které vítězí dobré síly, dovede zápletku ke šťastnému konci.
Jiří Horák zvolil příběh Radúze a Mahuleny především pro velmi bohatý syžet s hlubokým emocionálním nábojem, který umožní tanečníkům předvést nejen jejich taneční mistrovství, ale i herecké schopnosti. „V dnešní době plné komplikovaných situací a stresu bych chtěl nabídnout nekomplikovaný relaxační balet, který se záměrně nesnaží o žádné revoluční pojetí – a to ať ve volbě taneční techniky, nebo v agresivní režijní provokaci,“ komentuje svůj záměr režisér a dodává: „Doufám, že se nám podaří vytvořit pravý, možná i trochu staromódní balet, ve kterém budou tanečníci schopni ukázat své kvality jak herecké, tak i taneční.“
Horák vytvořil původní choreografii, při jejíž tvorbě se nechal vzdáleně inspirovat např. stejnojmenným filmem Petra Weigla, ale také taneční jednoaktovkou na suitu Josefa Suka či starší televizní inscenací v choreografii Miroslava Kůry. K romantickému vyznění pak samozřejmě vydatně přispívá i volba Sukovy hudby, konkrétně výběr ze skladeb Azrael, Pohádka léta, Jaro a ze dvou sekvencí scénické hudby k Zeyerově hře Radúz a Mahulena. Hudební nastudování v podání orchestru Moravského divadla připravil a řídí dirigent Petr Šumník.
„Sukova hudba i námět ve mně evokují krásu a srozumitelnost, která je nejschůdnější použitím neoklasického pohybového slovníku. Děj někdy posouvá i taneční pantomima. Pro sólisty je pak velkou výzvou dotáhnout právě dramatickou stránku role a já doufám, že se jim to podaří,“ komentuje volbu tanečního stylu režisér a dodává: „Olomoucký soubor má dobré kvality a se svými party se vyrovnává na dobré úrovni.“ V roli Radúze se divákům představí v alternaci Ivo Jambor nebo Michal Klapetek, jako Mahulena pak střídavě zatančí Lucie Martináková nebo Renáta Mrózková. S rolí matky Runy se vypořádá Elena Iliina v alternaci s Michaelou Tsepelevou. Mezi dalšími sólisty také jistě zaujmou např. Vadim Tsepelev (Stojmír, Mahulenin otec), Dana Krajevská nebo Irina Popova (Nyola, matka Radúze), Jano Kočík nebo Dmitrij Savakov (Radovid, přítel Radúze), Tomáš Derka nebo Michal Skrzeczkowski (Vratko), Dana Lečbychová nebo Sylva Soldatenkova (Prija, sestra Mahuleny), Svatava Kaisarová nebo Lucie Rojková (Živa, sestra Mahuleny). Společně s nimi zatančí další členové souboru baletu Moravského divadla.
Jiří Horák přizval ke spolupráci na přípravě inscenace také scénografa Jaroslava Milfajta, který vytvořil funkční, plastický, uzavřený prostor s širokými možnostmi světelných změn. „Kostýmy jsou dílem Tomáše Kypty. Nejsou sice zařazené do konkrétní epochy, nicméně splňují romantické pojetí,“dodává režisér.
Termíny představení:
pátek 6. 3. 2009 – 19.00 hodin (premiéra)úterý 10.3. 2009 – 19.00 hod. (I. repríza)
úterý 7. 4. 2009 – 19.00 hod.
Více se dozvíte také na oficiálních webových stránkách Moravského divadla.
Hana Houbičková
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz