Do kin přichází Záložní plán

Zoe (Jennifer Lopez) má za sebou spoustu let partnerských vztahů, ale najít toho pravého se jí nikdy nepodařilo. Protože se jí zdá, že hledání už trvá příliš dlouho, rozhodne se stát matkou na vlastní pěst a domluví si návštěvu lékaře za účelem umělého oplodnění.

Téhož dne ale potká Stana (Alex O'Loughlin) – muže, který na ni působí velice nadějným dojmem. Ve snaze nezaplašit rozvíjející se vztah a ukrýt počínající známky těhotenství se tak Zoe dostává do divokého víru chyb a rozporuplných náznaků, z nichž je Stan naprosto zmatený. Když mu Zoe s váháním prozradí, proč se chová tak nepředvídatelně, Stan zvažuje, zda ve vztahu pokračovat, ale nakonec jí oznámí, že ano. Skutečný těhotenský test ale přichází až poté, co si oba uvědomí, že jeden druhého vlastně vůbec neznají a jejich vztah je naplněný pouze rozbouřenými hormony a přípravami na rodičovství.

film Jak se devítiměsíční ultimátum blíží ke konci, oba začínají pociťovat jisté pochybnosti, zda by spolu opravdu měli setrvat. Zamilovat se, oženit se a mít dítě dokáže snad každý, realizovat to v opačném pořadí a ještě tryskovou rychlostí by ale mohlo být tím nejlepším důkazem, že si dva lidé, kteří něco takového podstoupí, skutečně byli souzeni.

Zoe žije bohatým životem – má skvělé přátele, dobrou práci a skvělý vztah s babičkou, která ji vychovala. Ale jak se zvolna blíží čtyřicáté narozeniny, uvědomuje si, že jediná věc, která se jí zatím vyhýbala – muž snů – se možná nikdy nemusí objevit. Rozhodne se realizovat svůj rodinný sen na vlastní pěst a objedná se k umělému oplodnění. Jak už to bývá, jen chvíli poté narazí na muže, který by se oním vysněným partnerem zřejmě mohl stát.

To, že se na scéně objeví Stan, pan Dokonalý, Zoe zcela vyvede z míry a veškeré její plány se zbortí. To vede ke vzniku celé řady komických situací, nejen na základě okolností samotných, ale také na základě toho, jak moc se od sebe oba liší. „Zoe všechno plánuje dopředu,“ vysvětluje Jennifer Lopez, která Zoe ztvárnila. „Rozhodne se, že je na čase si pořídit dítě a začne jednat. Stan je oproti tomu mnohem bezstarostnější. Nežije svůj vysněný život (patří mu stánek se sýry na newyorském tržišti), ale příliš se tím nezabývá. Nerad myslí na budoucnost a rozhodně nemá rád závazky.“

Scenáristka Kate Angelo přišla s nápadem na tento příběh v době, kdy sledovala, jak se její přítelkyně vypořádávají s problémy ženského života po třicítce. „Zcela jednoznačně tu máme biologické hodiny, které odtikávají. A pokud dospějete do určitého věku, aniž byste potkaly toho pravého, musíte začít zvažovat jiné možnosti, pokud chcete mít rodinu.“

Producent Todd Black (který je producentem filmu společně se Stevem Tischem a Jasonem Blumenthalem) přišel se scénářem za Amy Baer, prezidentkou a CEO CBS Films. Sílu tohoto materiálu přičítá především tomu, s jakou dovedností je Angelo schopna pochopit, co je na dané scéně opravdu zábavné, ale také jejímu nezdolnému úsilí, aby scénář o něčem byl. „Píše se rok 2010 a lidské životy neprobíhají jasně definovaným způsobem – nemusíte se nejprve vdát či oženit a teprve potom mít děti,“ podotýká Black. „Náš film se tuhle skutečnost pokouší lidem sdělit velice zábavným a krásným způsobem.“

„Scénář mě rozhodně velice oslovil, vzhledem k tomu, že jsem se před nedávnem poprvé sama stala matkou,“ prozrazuje Lopez. „Všechny ty vtípky o těhotenství a s tím související únavou, neukojitelným hladem a hormonálních změnách, to vše jsem opravdu velice dobře chápala.“
Black si vzpomíná na to, jak tvůrcům filmu hned po prvním setkání s Lopez došlo, že je pro roli Zoe naprosto dokonalá. „Doslova se stala Zoe a scénář dokonale chápala. Byla schopna pochopit vtipnost postavy, která se chystá stát matkou, i vtip toho, že se současně v té době v jejím životě objevil nový milenec,“ popisuje Black. „Je to všeobecně velice dobrá herečka. Povětšinou narážíte na herce, kteří jsou dobří pouze v dramatech nebo v komediích. Velice zřídka najdete někoho, kdo dokáže kvalitně zprostředkovat obojí.“

Na režiséra Alana Poula, který v poslední době produkoval a režíroval televizní hity jako Swingtown nebo Odpočívej v pokoji, udělalo obzvlášť velký dojem odhodlání, s jakým se Lopez chopila fyzické komedie. „Jennifer má nevšední dar, dokáže po stránce fyzického humoru – grotesky – zajít velice daleko, a přitom současně zachovat uvěřitelnost své postavy.“ Tento talent například dokonale demonstruje ve scéně, v níž Zoe nedokáže odolat touze jíst hovězí maso za pomoci dvou plátků chleba místo příboru.