V novém Fimfáru jsou vedle tradičních fimfárovských tvůrců (tandem Vlasty Pospíšilové a Petra Poše) úplně mladí, začínající tvůrci, pro které je to příležitost prokázat svůj talent a ukázat poprvé svoje nadání divákům ve všech českých kinech i v zahraničí.
Nejkratší pohádku natočilo mladé dámské duo Kristina Dufková a Denisa Grimmová Abrhámová. V nejdelší pohádce se pak režisér David Súkup spojil se španělskou výtvarnicí Patricií Ortiz Martinéz. Je to první Fimfárum, ve kterém jsou ženy v přesile. Vedle Jana Wericha tentokrát tvůrci vyzvali ke spolupráci např. Otu Jiráka, Jiřího Macháčka, Miroslava Krobota, Romana Říčaře nebo Miroslava Vladyku.
Pár čísel o natáčení Fimfára do třetice všeho dobrého:
Doba natáčení všech tří pohádek trvala celkem 24 měsíců, natáčení první pohádky začalo v únoru 2008, což odpovídá cca 450 natáčecím dnům, s postprodukcí se doba realizace blíží ke 3 rokům. Celkem pro potřeby filmu vzniklo přes 70 loutek, včetně prasat, koně, kocoura a veverky, sojky a sovy…nebo Kata. Počet vyráběných rekvizit lze počítat na tisíce, počet prostředí se počítá na desítky.
Celkově je nové Fimfárum opravdu výpravnou filmovou podívanou, kombinující tradiční loutkovou animaci s počítačovou animací, extrémně náročnou obrazovou postprodukcí a zcela novou možností vidět první český film stereoskopicky, tedy ve 3D. Celkový výrobní rozpočet filmu Fimfárum byl takřka 30 milionů korun.
V největší scéně filmu Fimfárum se sešlo najednou 29 loutek. Jestliže uvážíme, že počet pohyblivých částí na jedné loutce může být až 40 ( oči, obočí, všechny klouby, včetně pohyblivých špiček nohou) a vynásobíme to počtem loutek na scéně, tak při natáčení jednoho záběru musel animátor s loutkami udělat 1200 pohnutí v jediném snímku, což vynásobeno počtem snímků na průměrný záběr (cca 6 vteřin) znamená, že v tomto jediném záběru musel udělat skoro 174,000 pohybů s loutkou.