Květina Vánoc - Vánoční hvězda
Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025
Vánočka - nejoblíbenější recepty
Hrajte s námi SUDOKU online !
Jedním z největších svátků ve Finsku je Midnight Sun, oslava nezapadajícího slunce. Finlandia Vodka, jedna z předních finských značek, by ráda přenesla tyto oslavy také do České republiky a vyvolala náladu a atmosféru podobnou té, která je v tomto období ve Finsku.
Čeští lidé by se měli zajímavým a zábavným způsobem dozvědět více o severských tradicích, které jsou spojené s tímto svátkem. Na první pohled si možná řeknete, že to nebude možné, vždyť nám chybí to nejdůležitější z celé slavnosti – nikdy nezapadající slunce. Ale pojďte s námi trochu popustit uzdu své fantazie a podniknout s přáteli výlet do přírody a užijte si nejdelšího dne v roce. Během celého dne získáte spoustu nových zážitků, nabijete se tolik důležitou energií a optimismem, a přivítáte léto. Vidíte nějaký důvod, proč nezařadit tento u nás netradiční svátek do vašich každoročních oslav? Jaro vítáme Masopustem, v zimě se těšíme z dárků a z oslav Nového roku a na podzim si díky sychravému a nevlídnému počasí uvědomíme příchod „kruté vládkyně zimy“.
OSLAVA PŮLNOČNÍHO SLUNCE
Zvláštní význam při letních oslavách ve Finsku má oheň. Díky němu se živí tvorové zbaví všeho nečistého, co se v nich nashromáždilo během temného zimního období a zároveň jim dodá ochranu pro právě přicházející čas. I lidé věří v moc tohoto přírodního živlu a často jej symbolicky přeskakují. Oheň se stane hlavním symbolem oslav Midnight Sun 2007 také v České republice.
Velká oslava Midnight Sun v České republice se uskuteční ve čtvrtek 28. června na Císařské louce v Praze od 21 hodin. Zajímavým hostem, který se na Midnight Sun představí, bude finský interpret Jori Hulkkonen. Dále vystoupí originální skupina Koop, jazzová kapela, jejíž popularita prudce roste a která své písně oživuje současnou elektronikou. Z představitelů české hudby zahrají Skyline – nejlepší skupina loňského roku v kategorii taneční hudba, která existuje již od roku 1998 a za svá divoká, energií nabitá vystoupení sklízí velké ovace. V hudebním programu se můžete těšit i na vystoupení skupiny Bratři Orffové. Tato pražsko-krnovská skupina pohybující se na hranici mezi folkem a elektronikou vás potěší originální hudbou a krásnými texty.
LETNÍ A ZIMNÍ SLUNOVRAT
V okamžiku, kdy se Slunce přikloní na své dráze nejblíže Zemi, a dosáhne tak nejsevernějšího bodu své dlouhé cesty, začíná u nás astronomické léto. Během tohoto období, které je označováno jako letní slunovrat, se nikdy v noci úplně nesetmí. Objevuje se tzv. astronomický soumrak a lidé si mohou užívat, aniž si to možná mnoho z nich uvědomuje, nejdelšího dne v roce. Vzniká tak prostor pro oslavy příchodu léta, nebo-li Midnight Sun.
Na severním polárním kruhu se Slunce o půlnoci dotkne horizontu, aniž by zapadlo. Tento okamžik většinou připadá na 21. června, ale není tomu každý rok stejně. Kalendářní rok netrvá přesně 365 dní, ale je delší, což způsobuje rozdíly, díky nimž může být nejdelším dnem v roce den předchozí, 20. červen. Výkyvy jsou ovlivněny i změnami zemské dráhy.
České slovo slunovrat vzniklo podle pohybu vycházejícího Slunce nad obzorem během roku. Poté, co Slunce dospěje k nejsevernějšímu bodu východů a západů, začne se přesouvat - vracet - po obzoru na jih. Nejjižnějšího bodu dosáhne až 21. prosince, kdy nastává zimní slunovrat.
OSLAVY SLUNOVRATU V MINULOSTI
Lidé odedávna uctívají slunce v den letního slunovratu, čímž mu chtějí vyjádřit úctu a radost z úrody a sklizně. Léčivou sílu Slunce, která vrcholila v den slunovratu, si vážili v minulosti i Keltové. Tato moc byla spojována s uzdravující silou vody. Oltáře zasvěcené Slunci se proto často nacházely v blízkosti pramenů a studní. Tyto svatyně byly podle některých archeologů umísťovány do krajiny na základě astronomických poznatků a byly často součástí hradiště. Pokud dáváte přednost klidnějším oslavám, proč neuctít Slunce v den slunovratu návštěvou keltské vesnice či hradiště. Zkuste se brzy ráno pozorně dívat. Nevychází slunce někde nad vchodem do valů či nad místem, kde stála před tisíci lety svatyně?
Podle keltských tradic se v noci v den letního slunovratu pálily na nejvyšších kopcích posvátné ohně, podobně jako v současné době v noci, kdy se upalují čarodějnice (tzn. 30. dubna). Oslavy provázely tance okolo ohňů, rozhazování uhlíků po polích pro zajištění dobré úrody a žehnání dobytku zapálenými bylinami. Po příchodu křesťanství byly oslavy slunovratu pokládány za pohanské, a tak byly nahrazeny svátkem svatého Jana Křtitele (24. června), který se stejně jako slunovrat slavil pod širou oblohou.
SLUNOVRAT JAKO VÝJIMEČNÁ NOC
Svatojánská noc, jak se tento magický čas mezi 21. a 22. červnem nazývá, v sobě podle českých tradic skrývá mnohá tajemství. Je to údajně čas, který spojuje milence, odkrývá poklady, při kterém se rozestupují skály a kouzla nabývají své působnosti. Traduje se, že během této noci vám semínko kapradí může přivolat lásku a kdy se díky květu kapradiny můžete stát neviditelným. Kouzlo prý působí ale jen v případě, že jste člověk „vyvolený“ a s úderem půlnoci najdete květ kapradí vyzařující světlo, položíte ho na bílý šat, do kterého jej necháte spadnout. Květ, který bude nosit „vyvolený“ na těle, mu zajistí neviditelnost a schopnost porozumět řeči zvířat, ptáků a stromů. Podle českých pověstí se o Svatojánské noci v lesích, na lukách a také v blízkosti bažin mohou prohánět bludičky a lesní panny. Pokud jste člověk, který má dobré srdce, bludičky a lesní panny vám neublíží a můžete být svědkem jejich tance. Pokud jste ovšem člověk závistivý a zlý, hrozí vám nějaká nepříjemnost nebo dokonce smrt. K této noci se vztahuje řada dalších pověr a je na každém z nás, zda v ně uvěří.
ZUZI
Chytrá Žena.cz
