Pohled studentů na proměnu pražských nádraží

Jakým způsobem proměnit pražské "brownfields" k užitku obyvatel města? Základní teze na toto téma dnes představil mezinárodní tým studentů nizozemské Univerzity Wageningen. Studenti se v rámci projektu, jehož pražská část trvala dva týdny, zabývají plánovanou proměnou čtyř pražských nádraží - Žižkov, Bubny, Smíchov a Masarykova nádraží. Cílem výzkumu je stanovit kritéria pro zástavbu a doporučit postupy k zapojení veřejnosti do rozhodování. Sdružení Arnika, jež se na projektu podílí, využije výsledky k formulaci připomínek ke změnám územního plánu Prahy.

Na projektu, jehož předběžné výsledky byly dnes prezentovány, se podílí 30 studentů pěti oborů ze 17 různých zemí. V rámci výzkumu uskutečnili strukturované rozhovory s 25 odborníky a provedli dotazníkové šetření s 570 respondenty. Nyní budou zpracovávat statistická data a další podkladové materiály. Finální verzi studie o proměně pražských brownfields zveřejní v červenci.

„Došli jsme k závěru, že pražská nádraží představují skutečnou příležitost. Rozumná forma proměny těchto ploch může podpořit udržitelný rozvoj města, omezit suburbanizaci a zlepšit veřejnou vybavenost a životní prostředí pro obyvatele,“ shrnula předběžné výsledky výzkumu studentka Eline Bakker Kruine z Nizozemska.

„Jako riziko vnímáme velmi slabé zapojení veřejnosti do celého procesu. Zaznamenali jsme nesnadný přístup občanů k informacím a nedostatek spolupráce mezi občany, developery a úřady. Existují zde tendence vyhýbat se integraci neziskových organizací do rozhodování, což je například v Nizozemsku nepředstavitelné. U nás jsou občanské iniciativy samozřejmou součástí přípravy všech důležitých strategií a projektů,“ doplnila Eline Bakker Kruine. Nejhorší je podle studentů situace v Praze 5, kde obyvatelé pociťují jak špatný přístup k informacím, tak mají pocit, že se nemohou podílet na rozhodování.

„Lze říci, že v Praze výrazně převažuje ekonomický zájem nad snahou o udržitelný rozvoj,“ řekl Aschalew Assefa Haile z Etiopie. „V některých případech jsou podezřelé a neprůhledné změny vlastníků pozemků. Větší pozornost by si zasloužila také ochrana památek industriální architektury. Orgány města by neměly spoléhat pouze na oficiální připomínkovou proceduru, ale měly by hledat neformální možnosti, jak zapojit veřejnost do rozhodování a umožnit občanům uplatnit jejich návrhy a názory. To je také velký úkol pro jednotlivé městské části,“ dodal student, který se věnuje procesnímu rámci rozvoje pražských brownfields.

Studenti zdůrazňují, že při hledání nových funkcí drážních pozemků se nesmí zapomínat na životní prostředí. „Je nutné věnovat pozornost takovým otázkám, jako je hluková zátěž, přirozený odtok srážkové vody nebo vliv nové výstavby na zdraví obyvatel a možnosti jejich odpočinku a rekreace,“ vysvětlila Irene Boers z Nizozemska. „V nových územích je nutné vytvářet také nové plochy a koridory zeleně, veřejné vybavení, jakou jsou školky a různé typy zázemí a služeb pro obyvatele,“ doplnila Irene Boers.

Podle studentky Caroliny Proany z Ekvádoru, která se věnovala analýze zainteresovaných stran, je problémem malá účast nezávislých odborníků na přípravě rozvojových strategií Prahy. „Investoři mají s orgány města společný zájem. Jde jim o ekonomickou prosperitu a rozvoj částí města, potřebují také společně řešit například dopravní problematiku. Neměli by ale zapomínat také na kvalitu životního prostředí,“ řekla Carolina Proana.

Studenti se zabývali také současným stavem drážních pozemků. Zjistili, že jsou znečištěny ropnými látkami, polychlorovanými bifenyly (PCB) a těžkými kovy. Náklady na sanaci pozemků odhadují na 5 až 10 % ceny rozvojových projektů.

V rámci projektu nebylo možné detailně vyhodnotit developerské záměry. Přesto studenti odhalili některá úskalí spojená s novou výstavbou. „Velkým problémem je centralizovaný systém dodávek energií, vody a tepla. Výstavba nových čtvrtí si mimo jiné vyžádá další kapacitu zařízení, která budou tyto čtvrti zásobovat a zpracovávat odpady a odpadní vodu. Doporučujeme, aby Praha začala uvažovat o decentralizovaném přístupu a zabezpečila část infrastruktury na úrovni menších segmentů města,“ řekl Alemayehu Zewdie Asrat z Etiopie. Podobné problémy jako s odpadní vodou mohou ale nastat také s dopravou. Současná městská vyhláška totiž nařizuje investorům budovat při nové výstavbě také nová parkovací místa, což zvyšuje tlak na používání osobních automobilů pro cesty po Praze.

Prezentace výzkumu a následné diskuse se zúčastnili také zástupci institucí, které studenti oslovili, například Markéta Pásková z Ministerstva životního prostředí, Eva Dvořáková z Národního památkového ústavu, Pavel Jonák z Útvaru rozvoje města a zástupci několika městských částí. Jeden z účastníků dotazníkového průzkumu ocenil zájem studentů o danou problematiku: „Byla to mimořádně osvěžující zkušenost. Do této doby se nás nikdo na nic nezeptal. Ačkoliv bydlíme na dohled od velkého transformačního území Bubny-Zátory a několikrát jsme se obraceli na radnici i magistrát se žádostí o informace, žádné jsme nedostali. Lidé nemají pocit, že mohou něco změnit. Přestože bychom rádi ovlivnili podobu naší čtvrti, nevíme, na koho se obracet a jak se zapojit do rozhodování,“ uvedl.

„Provedená analýza je velmi kvalitní a přináší řadu nových podnětů. Studenti přistupovali k rozvoji Prahy nezaujatě a odvedli profesionální práci. Pohled zvenčí je pro nás cennou reflexí,“ řekl Martin Skalský z Arniky. „Studii předáme po jejím dokončení jednotlivým městským částem i magistrátu,“ dodal Skalský.

Partnerskou institucí Univerzity Wageningen je Česká zemědělská univerzita. Výzkumný projekt ve spolupráci s Arnikou probíhal už v loňském roce, kdy se studenti zaměřili na zeleň a veřejná prostranství. Také při letošním projektu byl studentský tým rozdělen do pěti skupin, které se věnovaly různým rozvojovým lokalitám Prahy. V každé skupině byli studenti zaměřené na různé obory. V praxi si tak ověřují teoretické znalosti a učí se mezioborové spolupráci. Výzkum se přitom neliší od skutečné práce konzultačních agentur.