Co je Hvězda Betlémská a co Betlémské světlo?

Betlémská hvězda nebo kometa?

V každých jesličkách (betlémě) ať už doma nebo v kostele se většinou objevuje kometa - hvězda s dlouhým chvostem. Prakticky si ani nedokážeme představit betlém bez dlouhoocasé hvězdy a překvapí nás, když hvězda zdobící betlém nemá svůj zlatý chvost.

Astrology již v dávných dobách zajímalo, zda je to kometa nebo hvězda? Opravdu vyšla nějaká hvězda? Právě proto se astrologové snažili ověřit narození Krista pomocí hvězd. Již na počátku našeho letopočtu byla na Dálném východě astrologie značně vyspělá - dochovaly se podrobné záznamy o pozorování komet, ale ani jedna z nich s narozením Ježíše nesouvisí, ani kometa, později nazvaná Halleyova (objevuje se dřív nebo později).

Ovšem je tu jedna velmi podivná věc, a to ta, že kometa byla všeobecně považována za špatné znamení, přinášející hladomory, povodně a epidemie. Jak tedy může ohlašovat takovou věc, jako narození Krista? To by vyvolávalo myšlenku, zda to bylo pro lidstvo dobrým znamením.

Jednou z odpovědí by mohlo být objevení, že první historicky doložené zobrazení komety nad Betlémem pochází z počátku 15. století z Itálie a u nás se rozšířilo až koncem 16. století. Koncem 20. století objevilo vědecké bádání jako "autora" první komety italského malíře Giotta di Bondone (1267-1337), a to na fresce Klanění pro padovskou kapli Scrovegni. Inspiroval se vlastním pozorováním komety (později Halleyovy) v září 1304, ovšem nemohl vědět, že jde o kometu opakovaně vracející se ke slunci, jak ustanovil anglický astronom Edmont Halley na počátku 18. století. Bondoniho obraz vědci označili jako nejvěrnější zobrazení (dokumentární) před vynálezem fotoaparátu po porovnání s detailními snímky komety ze satelitu.

A opět zde máme problém - našli jsme sice původce zobrazení komety, ale ještě jsme nevyřešili, zda hvězda z Matoušova evangelia je právě Halleyova kometa. Německý astronom Johannes Kepler počátkem 17. století pozoroval konjunkce Jupitera a Saturnu v Praze a přepočítal je i na počátek našeho letopočtu. Vyšel mu rok 7 před naším letopočtem a to třikrát - květen, září a začátek prosince. Podle dochovaných hliněných tabulek stejný úkaz zaznamenali i babylonští hvězdopravci (objev z roku 1925). Tedy - Kristus se s největší pravděpodobností narodil v září roku 7 před naším letopočtem.

Počátek letopočtu se ale přece počítá od narození Krista. Proč ten rozdíl? I zde máme již vysvětlení. První, kdo se snažil vypočítat počátek letopočtu, byl opat římského kláštera Dionysus Exuguus - roku 538. Ovšem udělal chybu ve složitých přepočtech různých kalendářů - o 7 let.

Shrneme-li všechna předložená fakta a historická data o Kristovi, vše souhlasí i přesto, že o narození Ježíše nejsou žádné průkazné záznamy, pouze zmínky a náznaky. Ve středověku, v době největšího rozmachu křesťanství, bylo mnoho legend přikrášlováno a doplňováno a podle všeho ani narození Ježíše Krista se mu nevyhnulo. Byly přidány nové údaje a souvislosti. Např. vůl a oslík u jesliček pocházejí až z 8. století, mudrci byli pozměněni na krále a jejich počet se ustálil na třech a také Giottova kometa k těmto doplněním zapadá.

Někteří vědci vyslovili též domněnku, že betlémská hvězda či kometa jsou pouhým výmyslem středověku, kdy se legenda o Kristovi začala dotvářet.

Betlémské světlo

Betlémské světlo je duchovní světlo, jež by mělo zaznít ve všech duších a zazářit v nás, abychom si připomněli vánoční svátky jako svátky lásky, přátelství, pohody a rozjímání a porozumění mezi lidmi vůbec. Ježíš je pro křesťany zásadní osobnost a právě světlo betlémské jej symbolizuje. Právě Ježíš formuje vztah lidí k Bohu, pohled i postoje vůči světu i sobě navzájem. V Písmu svatém je nazýván Světlem - a to je toto světlo - jeho narození o Vánocích. Je to tedy připomínka narození Ježíše a rozvážení světla z Betléma do celého světa je symbolické šíření jeho odkazu - víry a lidství.

Tato myšlenka vznikla v roce 1986 ve studiu hornorakouského ORF v Linci. Plamínek zažehnutý na místě, kde se Kristus - Světlo Boží - narodil, se přepravuje ve speciálních bezpečnostních obalech letecky z Izraele do Lince a odtud ve speciálně chráněných dřevěných lucerničkách (aby nedošlo k zhasnutí) do 25 zemí světa a institucí jako Evropský parlament nebo OSN.

K nám bylo první světlo přivezeno poprvé v prosinci 1989 českými exilovými skauty z Rakouska. Tradici převzal Český rozhlas spolu s Junáky a Skautem. Přivážejí je do katedrály Svatého Víta v Praze.

Je to krásný symbol, který sice vnímají věřící jinak než nevěřící, ale ve všech dokáže jako posel nastávajících Vánoc povzbudit onen tajuplný magický pocit, lásku a soudržnost alespoň v těchto svátečních dnech.

JanaOssend – čtenářka

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout