13. komnata Svatopluka Matyáše

Populární český herec, legendární Jotidom z Kamenného řádu, úspěšně vyhrál boj s démonem alkoholu. Pořad 13. komnata Svatopluka Matyáše připravili: T. Voženílek, J. Nekvasil, D. Šperl a S. Oktábcová.

Filmografie Svatopluka Matyáše čítá přibližně sto osmdesát filmů, kromě televizních inscenací a divadelních představení v divadlech Ostravě, Olomouci či Hradci Králové. Sám říká: „Hrál jsem Romea, Richarda třetího a všechno mezi tím.“ Výčet filmů je vskutku obsáhlý, neboť dostal do vínku podobu „hezouna“, sympatického elegána a patřil mezi naše nejcharismatičtější a nejsympatičtější herce v rolích rázných chlapů. Hrál inženýry, vědce, lékaře, hlavní i vedlejší role – připomeňme si je ve filmech: Nebeští jezdci, Akce Bororo, Případ mrtvých spolužáků, Setkání v červenci, Hra bez pravidel či Tatínek na neděli. Největší trumf však přišel po roce 1974, kdy v seriálu Kamenný řád ztvárnil postavu Jotidoma. Tak mu dodnes říkají kamarádi i náhodní kolemjdoucí, kteří ho poznávají.

Jeho příběh připomíná – v malém a v našich poměrech – osud některých hollywoodských hvězd, které bojovaly s alkoholem. I on zažil, jak sláva dokáže změnit herce v alkoholika. Herec slavné tváře, kterou všichni znali, těžko odolával obligátnímu připíjení a nalévání kdekoli, kam přijížděl natáčet, zvláště na Moravě, a to téměř nepřetržitě od šedesátých až do osmdesátých let.

V pořadu 13. komnata Svatopluka Matyáše se dozvíte, že měl dceru a manželku, ale celé týdny býval na cestách, nocoval po hereckých ubytovnách. Cítil se sám, také proto, že vlastně nikdy nebyl členem žádné herecké rodiny – divadelního ansámblu ani Filmového studia Barrandov. Všude jen tak zvaně hostoval.  A tak vlastně nezískal žádný herecký „domov“. Pil, aby vydržel kolotoč přestupů z natáčení do natáčení, vybíral si daň z popularity i dobře vykonané práce a později už pil z pouhé potřeby, aby mohl fungovat.

Jenže pak se plíživě dostavily problémy. Klepaly se mu ruce, pak celé tělo, zažíval pocity opravdové závislosti. V pořadu 13. komnata Svatopluka Matyáše se dozvíte, že první rada lékaře zněla: začít u sebe, další řešení už slibovala jen léčebna. Než by absolvoval léčení, 11. 1. 1991 přestal pít sám, ze dne na den. Z vlastní vůle. Následoval „nezbytný několikatýdenní absťák“ a od té doby se alkoholu nedotkl. Už přes čtyřiadvacet let.

Vydržel. Dnes je mu pětaosmdesát, je ve skvělé kondici, pracuje na zahradě, je řemeslně natolik zručný, že si dělá stavební úpravy sám, dal dohromady a udržuje velkou chalupu na Slovensku, chodí do páry, sauny, na jógu a s lehkostí říká, že alkoholické období už je za ním.