Květina Vánoc - Vánoční hvězda
Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025
Vánočka - nejoblíbenější recepty
Hrajte s námi SUDOKU online !
Výpravný seriál o barokní krajině a památkách z nezvyklých úhlů. Režie Barokní srdce Evropy – Rody P. Krejčí (Premiéra)
Dokumentární seriál o českém a moravském baroku na ploše jedenácti dílů představí nejen nejznámější barokní památky u nás, ale především méně známá místa, která jsou často ještě zajímavější, než slavné turistické cíle. Díky využití speciální natáčecí technologie diváci uvidí barokní krajinu doslova v pohybu. Barokní srdce Evropy – Rody komentářem provázejí Tatiana Dyková a Vojtěch Dyk.
Možná si to ani neuvědomujeme, ale naše země by vypadala úplně jinak, nebýt slavných šlechtických rodů. Po určité době už ani není důležité, jací ti lidé byli, protože to, co po nich
zůstalo, s odstupem času přesahuje jakýkoli lidský charakter. Albrecht z Valdštejna byl zrovna velice rozporuplnou osobností. V Praze nechal strhnout celou jednu část Malé Strany, aby zde vybudoval největší barokní palác Evropy, a u Jičína se pustil ještě do mnohem náročnějších staveb a terénních úprav. Vznikla tak unikátní komponovaná krajina. O pár desetiletí později vznikla další, tentokrát díky rodu Šliků. Každá z nich je jiná a navzájem se prolínají.
Dotkneme se také rodu Lobkowiczů, ale největší pozornost na sebe strhne hrabě Jan Antonín Špork. Co dokázal během svého života vybudovat, patří k nejúžasnějším barokním dílům Evropy – ať už v Lysé nad Labem nebo na Kuksu. K rodům, které žily a hospodařily na našem území, patří i některé rody z jiných zemí, které si Čechy a Moravu oblíbily. K nejvýznamnějším patří Lichtenštejnové. Ti u nás vybudovali nejen známý Lednicko-valtický areál, ale nedaleko Lanškrouna také svého času nejmohutnější zámeckou stavbu vůbec, o jejíž existenci ví dnes už jen málo kdo. Uvidíme, co z ní zůstalo.
Dokumentární seriál o českém a moravském baroku na ploše jedenácti dílů představí nejen nejznámější barokní památky u nás, ale především méně známá místa, která jsou často ještě zajímavější, než slavné turistické cíle. Díky využití speciální natáčecí technologie diváci uvidí barokní krajinu doslova v pohybu. Barokní srdce Evropy – Rody komentářem provázejí Tatiana Dyková a Vojtěch Dyk.
Možná si to ani neuvědomujeme, ale naše země by vypadala úplně jinak, nebýt slavných šlechtických rodů. Po určité době už ani není důležité, jací ti lidé byli, protože to, co po nich
zůstalo, s odstupem času přesahuje jakýkoli lidský charakter. Albrecht z Valdštejna byl zrovna velice rozporuplnou osobností. V Praze nechal strhnout celou jednu část Malé Strany, aby zde vybudoval největší barokní palác Evropy, a u Jičína se pustil ještě do mnohem náročnějších staveb a terénních úprav. Vznikla tak unikátní komponovaná krajina. O pár desetiletí později vznikla další, tentokrát díky rodu Šliků. Každá z nich je jiná a navzájem se prolínají. Dotkneme se také rodu Lobkowiczů, ale největší pozornost na sebe strhne hrabě Jan Antonín Špork. Co dokázal během svého života vybudovat, patří k nejúžasnějším barokním dílům Evropy – ať už v Lysé nad Labem nebo na Kuksu. K rodům, které žily a hospodařily na našem území, patří i některé rody z jiných zemí, které si Čechy a Moravu oblíbily. K nejvýznamnějším patří Lichtenštejnové. Ti u nás vybudovali nejen známý Lednicko-valtický areál, ale nedaleko Lanškrouna také svého času nejmohutnější zámeckou stavbu vůbec, o jejíž existenci ví dnes už jen málo kdo. Uvidíme, co z ní zůstalo.
Barokní srdce Evropy – Rody můžete sledovat 16. 1. 2020 od 21,30 hodin na ČT2!
Zdroj, foto: Česká televize
