Čekárna na dospělost

Kari je vyhlášený průšvihář. Párkrát už měl problémy se zákonem. Nejradši má graffiti. Petr si teď nerozumí s rodiči a všechno říká rapem. Michal nejde ven bez svého skateboardu. Jakub je v pohodě, jen si občas nevěděl rady s rozchody a dlouho netušil, kam zamíří po škole. Ještě nedávno tihle kluci ve svém volnu neměli co dělat. Před časem však začali chodit do nízkopraháče - nízkoprahového klubu pro děti a mládež. A také o tom natočili film.

Jací jsou dnešní mladí lidé? Jaké mají touhy, problémy a radosti? Kdo jsou klienti nízkoprahových klubů? Proč do takového klubu chodí? Co znamená nízkoprahový? Kdo se jim v takovém klubu věnuje a jak?

Na výše položené otázky v netradičně zpracovaném dokumentu odpovídají přímo sami klienti nízkoprahových klubů, kteří dostali do ruky kameru a natočili svůj běžný den doma, na ulici, ve škole a právě v klubu. Dokument vznikal od námětu k poslednímu střihu více než dva roky. Hlavní snahou tvůrců dokumentu bylo zachytit autentickou atmosféru života dospívajících, zaznamenat, jak teenageři tráví svůj volný čas.

Jako nejlepší se ukázala metoda, kdy každý hlavní aktér natočil na kameru sám sebe nebo s pomocí svých přátel či rodiny. Hlavní hrdiny tvůrci vybírali na základě příběhů, které opět zpracovali samotní dospívající. Pak už stačilo jen sehnat kamery, naučit děti s nimi zacházet a čekat na jejich první natočené kazety. Natáčení takto probíhalo několik měsíců na přelomu roku 2008 a 2009. Poté tvůrci kluby objeli i s profesionální výbavou, aby natočili ještě několik potřebných rozhovorů a ilustračních záběrů. Při natáčení skončila v zastavárně pouze jedna kamera.

Největší práci s dokumentem měla střihačka, Katarína Geyerová Buchanan, která musela všechen natočený materiál shlédnout a několikrát sestřihat, až do konečné podoby. Atmosféru života náctiletých podporují i ilustrace komiksového charakteru, které předělují jednotlivé kapitoly filmu. Dokument vznikl ve společnosti Realfilm Production pod dohledem režiséra Pavla Křemena.

Hlavním producentem snímku je občanské sdružení Česká asociace streetwork, které sdružuje poskytovatele nízkoprahových sociálních služeb v České republice. Odborným garantem projektu byl ředitel asociace Jindřich Racek. Autorem námětu a vedoucím celého projektu, a tedy jakýmsi výkonným producentem, byl Jiří Kocourek. 

Dokumentární film Čekárna na dospělost premiérově uvede na programu ČT2 Česká televize v rámci Komponovaného večera na téma Rok dítěte..., a to od 20 hodin 3. ledna 2010. Česká televize tak symbolicky otevírá rok 2010, který je právě rokem dítěte.

STRUČNĚ O NÍZKOPRAHOVÝCH KLUBECH PRO DĚTI A MLÁDEŽ

Nízkoprahový klub je sociální služba určená dětem a dospívajícím. Pracovníci nízkoprahových klubů poskytují mladým lidem pomoc v obtížných situacích a také formou prevence usilují o to, aby mladí lidé obtížné situace zažívali v co nejmenší míře a byli si vědomi potenciálních rizik.

Nízkoprahové kluby pro děti a mládež jsou pro dospívající zázemím, možností scházet se s vrstevníky, místem pro vlastní aktivity (např. zkoušku kapely, tvorbu vlastních webových stránek, zorganizování turnaje ve stolním fotbale, půjčení si oblíbeného časopisu). Výraz nízkoprahový znamená "dostupný, neodrazující od vstupu". V České republice působí více než 190 nízkoprahových zařízení pro děti a mládež.

Dokument se natáčel v těcho klubech: Klub Garáž, Praha (Proxima Sociale, o.s.), Klub Kotelna, Zruč nad Sázavou (o.s. Prostor), Klub Krok, Praha (Proxima Sociale, o.s.), Nadosah - centrum prevence, Bystřice nad Pernštejnem (OCH Žďár nad Sázavou), Nízkoprahový klub EXIT, Jičín (OCH Jičín), Nízkoprahový klub Vrakbar, Jihlava (OCH Jihlava) a Otevřený klub Oráč, České Budějovice (Salesiánské středisko mládeže).

STRUČNĚ O TVŮRCÍCH DOKUMENTÁRNÍHO FILMU ČEKÁRNA NA DOSPĚLOST

PAVEL KŘEMEN, režie

Od 1998 se věnuje režii a produkci převážně portrétních dokumentárních filmů. Nikolajevsk - film o Češích na Aljašce,  Ego - Nejsem žádná troska - HIV pozitivní dívka Zuzka chce žít jako jiní, Rockfest 2000 - sláva hvězd českého showbussinesu končí na letišti v Ruzyni , Nevyjasněná úmrtí - Miloš Kopecký, Jan Libíček, Ivan Luťanský, Rodinné stříbro - Jiří Wimmer, Jiří Sovák, Cyklus Hrdelní zločiny o největších zločincích předlistopadové éry, kteří skončili na šibenici, Pravda Fairaizlova o Legendárním českém filmaři Jindřichu Fairaizlovi, Příběhy slavných - režie: Šimek šoumen, zasl. umělec strýček Jedlička, Zapomenutá hvězda - Rudolf Cortés.

Producent dokumentů např. o Vlastu Burianovi, M.Horníčkovi, J.Vinklářovi, M.Myslíkové, J.Bekovi a dalších, Osudové okamžiky - mnoho dílů, 13. komnata mnoho dílů např. o Martině Navrátilové, Kateřině Janouchové, Mirce Čejkové, Jitce Zelenkové, Vladimíru Mlynářovi, Autor projektu Tajné akce Stb, seriál Komunikace je hra - vzdělávací seriál o komunikačních dovednostech, Příběhy domů - Hotel Internacionál, Spravedlnost pro Marii Švejdovou - rekonstrukce soudního procesu s kulačkou, Čekárna na dospělost - jiný pohled na současnou mládež, V přípravě dokument o legendárním světovém scénografovi Josefu Svobodovi , Bony a klid - film o filmu, Ikárie XB1 - film o filmu, Bylo nás 10 - film o filmu, Vzpomínkové rozhovory k cca 250 českých filmů pro DVD např. Erotikon, Markéta Lazarová, Císařův pekař…

KATARÍNA GEYEROVÁ BUCHANAN, střih

Od roku 2002 je pedagog FAMU na Katedře střihové skladby
celovečerní film: Co chytneš v žitě(1996), celovečerní dokumenty: projekt Zmizelí sousedé - autorský střih filmu Expedice: Židi z Litomyšle a Děti z Hartmanic (2004), Afonka už nechce pást soby (2004) - /cena - Česká radost v Jihlavě 2005/, Kdo mě naučí půl znaku (2005), Industriální elegie (2006) - /Cena Andreje Stankoviče 2008/, Země zaslíbená (2009), Banánové děti (2009),hudební cykly: Povídání o opeře s Dagmar Peckovou a cyklus dokumentu o české worldmusic Odjinud,studiové diskuze: Na hraně, Tykadlo, zábavní pořad: Taxík. seriály: Letiště, Přešlapy

Zdroj:  Česká televize

Simbelmine
ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout