Duety ...když hvězdy zpívají

SIMONA POSTLEROVÁ HEREČKA, MEZZOSOPRÁN, 44 LET

Simona se narodila ve znamení Štíra. Když dostala nabídku zpívat v Duetech, byla šťastná a neváhala ani chvíli. Nejčastěji si prozpěvuje na ulici při chůzi. Má radost, že si své oblíbené písničky zazpívá právě s Petrem Kolářem. Přiznává, že nejvíce se těší na adrenalin, nové vzrušující okamžiky a na setkávání s příjemnými lidmi. Celý život vyznává heslo: „Náhoda neexistuje.“

Jaké jsou vaše první dojmy z Petra Koláře?

Před soutěží jsem ho neznala, ale vyzařoval ze sebe pohodu a obrovskou profesionalitu. Musím se přiznat, že jsem si ho tajně přála, takže když mi oznámili jeho jméno, zajásala jsem. Když jsme se potkali, můj prvotní dojem z něj se jen potvrdil.

Vzpomněla byste si, co vám řekl po vašem prvním pěveckém projevu?

Když jsme společně natáčeli ke kampani píseň Je nebezpečné dotýkat se hvězd, velmi bedlivě mě poslouchal. Bylo mi to příjemné, ale měla jsem mírnou trému. Pak jsme se objali, dal mi pusu a on řekl, že to půjde. Má radost byla v tu chvíli veliká.

Tušíte, kde budou vaše silnější a slabší stránky?

Zatím ne. Raději nechci předvídat a nechám se překvapit. Jsem v očekávání a zvědavá. Buď zklamu sama sebe a své okolí, nebo příjemně překvapím. Nejsem rozený šoumen a někdy mě zničehonic přepadne taková zvláštní stydlivost, tak doufám, že se to nestane při Duetech. Budeme tam na to dva a já cítím v Petrovi výbornou oporu.

Kdo vás přivedl ke zpěvu?

U nás doma se pořád zpívalo. Pamatuji si, že když babička zpívala lidovky, byla jsem jedno velké ucho a už jsem v písních hledala druhé hlasy. I při chůzi si prozpěvuji už od dětství. Tenkrát jsem si pořád zpívala Kvete růže, podívej od Gilberta Bécauda.

Kdo patřil k vašim dětským pěveckým idolům?

Dodnes si pamatuji, jak jsem v roce 1968 v televizi viděla Martu Kubišovou s krásnými tmavými vlasy. Zpívala tenkrát smutnou písničku Cesta, která reagovala na ruskou okupaci. Písnička se mi strašně líbila, i když jsem jí tehdy samozřejmě vůbec nerozuměla. Teprve později mi to vysvětlil tatínek. Od té doby má Marta Kubišová místo v mém srdci. Dodnes mám ráda písničky let šedesátých. Třeba také ty od Petra Nováka nebo Karla Černocha.

Těšila jste se na první společnou zkoušku?

Byla jsem strašně zvědavá a těšila jsem se na to, s jakými písničkami přijdu do styku. S výběrem jsem velmi spokojená.

Na který hudební žánr se těšíte více? Na který méně?

Nejsem zpěvačka. Mám ráda písničky různých žánrů. Poslechnu si stejně ráda rock jako muzikál nebo folk. Myslím, že jde hlavně o to najít v každém žánru písničku, do které se trefíme svým naturelem. Potřebuji, aby mi každá písnička voněla a já si k ní našla vztah.