Filmové drama Jako nikdy

Strhující příběh jednoho krásného léta, během kterého by se nechtělo umírat nikomu, natož tomu nejtvrdšímu samorostu. Jiří Schmitzer a Petra Špalková excelují v dramatu oceněném dvěma Českými lvy! Premiéra koprodukčního snímku ČT Jako nikdy je završením slavnostního večera k vyhlášení Českého lva 2014.

Kdo je Vladimír Holas? Malíř, sochař, pedagog a sukničkář okresního významu. Namaloval spoustu krásných obrazů, ale ne tak skvělých, jak si přál. Nebyl ve straně, nebyl ve Svazu výtvarných umělců, nezaprodal se minulému režimu. Vždycky byl svůj a svůj už navždycky zůstane. Ale jak dlouho to navždycky bude ještě trvat? Diagnóza je jasná, smrt nevyhnutelná a léto jedno z nejkrásnějších, jaké si pamatuje. Osamělý dům uprostřed křivoklátských lesů je jeho posledním útočištěm, protože umřít v odcizeně sterilním prostředí nemocnice prostě odmítá. Chce se skácet ve stoje, jak žil. Naštěstí (nebo bohužel?) není na umírání sám. Střídají se u něj dvě ženy - jeho současná mladá partnerka Karla, a jeho bývalá milenka, pětapadesátiletá vdaná Jaruna. Jde tu o smrt, hledání sebe sama, nebo snad o ještě něco víc?

Na začátku filmu Jako nikdy vidíme malíře Holase, jak se ještě pokouší kreslit, tvořit, jak se vzteká, že už nemá sílu. Netuší, že jeho energie začne mizet jako voda v písku, že vše půjde až příliš rychle. Okolnosti ho stahují do postele, která bude smrtelná. Ještě se párkrát nechá vytáhnout před barák, aby viděl oheň, hvězdy... Dvě ženy v jeho blízkosti, současná mladá partnerka Karla a bývalá milenka, pětapadesátiletá vdaná zdravotní sestra Jaruna, se s přibývajícím časem a těžkostmi k sobě přibližují stále víc. Jsou rozdílné, ale nikterak jim to nebrání soustředit se na to, co je opravdu důležité.

Scenáristka Markéta Bidlasová vypráví o krutém světě odcházení ze života prostřednictvím silných situací a strhujících postav. Okolí nerozumí sveřepé péči obou žen o muže, který dovede být stejně tak okouzlující, jako neuvěřitelně zlý. Do děje navíc vstupuje i syn hlavního hrdiny, Tomáš. Jen velmi těžko se vyrovnává se zjištěním, že je svému otci v mnohém podobný, že i přes léta odmítání k němu něco cítí. V blízkosti smrti může člověk pochopit, kdo je. Nebo také nemusí. Každý z nás může být omezenec, který se žene za mihotavou bludičkou výhry, nebo bytost, která je zabydlená v životě. Obyčejném? Nudném? Všedním? Možná, ale jen do té chvíle, než zjistíme, že o něj můžeme přijít a že není žádný způsob, jak ho získat zpět.

„Kolem svých dvaceti jsem vedla podobný styl života jako Karla,“ říká o postavě Karly její představitelka Petra Špalková. „Podobně pankáčsky jsem se svým životem zacházela.  Bavilo mě, že to je taková rekapitulace mých bývalých životních tendencí. Karla se mi líbila ve scénáři od začátku. Je to soucitný, dobrý člověk, ostrý vlčák, který se s nikým nemaže. Žije velmi složitou lásku. To pozérství a tvrdost směrem k druhým lidem je ale u ní přitom založené na věrnosti a spolehlivosti, na pocitu, že není možné opustit někoho, komu je momentálně zle. Tam je smutné, že ona je bezdětná a osamělá s biologickými hodinami, které ukazují za pět minut dvanáct,“ uzavírá Špalková.

„Myslím, že je to hodná ženská, která už něco o životě ví, a podle toho se chová,“ říká o postavě Jaruny Taťjana Medvecká. „Pro Jarunu byl Vladimír mužem jejího života, čímž netvrdím, že ona byla takovou zásadní ženou pro něj, tak nějak po svém mu rozumí a chce mu pomoct. Vlastně mu něco vrací,“ říká Taťjana Medvecká.

Jiří Schmitzer hlavní roli ve filmu Jako nikdy hned na začátku striktně odmítl. „Trvalo několik měsíců, než mě udolali,“ dodává, „nejspíš nemohli sehnat nikoho jiného, kdo je tak hubený a vypadá, že během několika málo dní zemře.“ O postavě Vladimíra pak mluví jako o sobci, protože jen sobci dokáží být stateční.

Film Jako nikdy získal několik významných ocenění - především Českého lva 2013 za nejlepší ženský a mužský herecký výkon v hlavní roli pro Petru Špalkovou a Jiřího Schmitzera, kteří byli rovněž oceněni Cenou české filmové kritiky. Scenáristce Markétě Bidlasové a režiséru Zdeňku Tycovi byla udělena Cena Trilobit Beroun 2013.

Ve filmu Jako nikdy dále hrají: T. Medvecká, M. Němec, J. Pidrmanová, L. Veselý, M. Taclík a další. Scénář M. Bidlasová a Z. Tyc. Kamera P. Hoznauer. Režie Z. Tyc