Jak se staví sen - 19.3. 2018

Dnešní proměna je příběhem jedné velké rodiny, žijící v jednom malém domě. Rodiče chtěli mít ve svém domě alespoň trochu soukromí. Když ale měli říct, jaký je jejich sen o bydlení, přáli si nové pokojíčky pro svých šest dětí. A protože náš pořad je tady od toho, aby se splnily sny všech těch, kteří si to zaslouží, vykouzlíme jak soukromí pro rodiče, tak pokojíčky pro děti. Ale jak na to?

Jak se staví sen – 19.3. 2018:

Manželé Špinarovi jsou spolu už přes 20 let. Seznámili se v práci a pak všechno nabralo rychlý spád. Svatba, dítě, druhé dítě… Až jich je nakonec dohromady osm! Všichni společně žijí v domě, který si jako ruinu koupili před patnácti lety. Společnými silami dům čtyři roky rekonstruovali a výsledkem je současný stav. Navíc neměli sílu, čas ani peníze. Pan Jiří je nadšený ochotník. Miluje Cimrmana. Pracuje v marketingu. Paní Veronika se stará o děti a pracuje v obchodním oddělení. Špinarovi jsou věřící.

Chodí do kostela a většina jejich aktivit je spjata s církví. Děvčata zpívají ve farním sboru a kluci ministrují. Jsou až tak zásadoví, že se drží přikázání „Budeš světit neděli“ a v neděli zásadně nic nedělají. Nejstarší dcera Anna Marie se chystá na VOŠ jako zdravotní sestra a v září se bude vdávat. Má ráda různá světýlka, lampičky a svíčky. Sára je podle maminky sebejistá. Studuje truhlařinu, má ráda modrou barvu, plstěné věci a přírodu. Jan se učí uměleckým kovářem a miluje železo, jak jinak. Karolína je prý typická puberťačka, má ráda písničky – každou chvíli jinou kapelu (např. Slza, Jelen), Matyáš chodí na základní školu a nejmladší z rodiny, šestiletý Kryštof, má rád auta a vojáky. Do pořadu poslala přihlášku sestra pana Špinara. Sami Špinarovi by pro sebe nic nežádali. Zastávají názor, že je na světě mnoho potřebnějších rodin.

Dům koupili vlastně náhodou před patnácti lety. Je to staré stavení, které čtyři roky dávali dohromady. S vnitřním vybavením jim hodně pomáhal bratr paní Veroniky, který je truhlář. Vyrobil jim třeba kuchyň a postel na míru. Děti mají dva pokojíčky. V jednom je Sára a Anna Marie a ve druhém Kryštof, Karolína, Honza a Matyáš. Rodiče spí na posteli zavěšené v místnosti, která slouží jako obývák, kuchyň, jídelna a zároveň pracovna. Sami nemají nějaký vyhraněný styl. Preferují přírodní materiály. Zachovat ale chtějí zavěšenou postel, kterou pro ně vyrobil bratr Veroniky. Pan Špinar by rád pracovní koutek. Tak se Kamila s Františkem vrhnou na kompletní proměnu, ať to stojí za to.

Kromě stylově předělané místnosti čekalo na Špinarovi ještě chytré vybavení domácnosti od společnosti O2. Díky nové televizi a set-top-boxu s přístupy k digitální O2 TV mohou sledovat oblíbené pořady až na čtyřech zařízeních. Nemusí tak řešit, jestli se budou dívat na fotbal, pohádku nebo oblíbený seriál, a díky zpětnému zhlédnutí si svůj oblíbený pořad mohou pustit až 7 dní po jeho odvysílání. Dalším překvapením byl pro Špinarovi Internet HD a designový O2 Smart Box, který šíří Wi-Fi i na zahradu, kde rodina obvykle tráví celé léto. Kromě toho si mohou vyzkoušet i chytré kouřové čidlo, které oznámí jakýkoliv náznak požáru. Chytré telefony a tablety, které rodina dostala, byly pomyslnou třešničkou na dortu a potěšily hlavně děti.

A jak se tedy na proměnu dívají designéři Kamila Douděrová a František Kobližka?

Hodnocení designérů: Proměna byla rozsáhlá, v objemu náročná, v celku promyšlená, v detailu svěží. Byla to proměna pro velkou rodinu, kde jsme se pokusili dopřát jednotlivým jejím členům více soukromí a vylepšit jim místa pro společná setkávání, sdílení a trávení času v rodinném kruhu. Problémem stávajícího stavu byl hned od začátku dům samotný. Do obytné části se prochází průjezdem, kde je na zemi pouze udusaná hlína. Malá předsíňka za vstupními dveřmi je slabým filtrem a nedokáže zachytit zanášení haly špínou z venku. Jako u každé rekonstrukce jsme bojovali i s nerovnými stěnami, prohnutými stropy, křivými podlahami, které byly i v různých výškách, se starou elektroinstalací, ale také s chladem, blátem, vlhkostí, plísněmi, velkou druhovostí původních materiálů a celkovou neútulností.

V proměně nás dále trochu omezilo i přání rodičů zachovat některé prvky, ke kterým měli osobní vazbu, což byl dřevěný podhled a patýrko na spaní s pracovně spací koutem. Oboje v obývacím pokoji. Tím nám zúžili možnost zvolit zbrusu nový celkový styl proměny a provést refresh interiéru v plném rozsahu. Největší výzvou bylo zvládnout proměnu jako celek, tedy i s překvapením pro rodinu ve formě dvou dětských pokojů navíc. Práce bylo tolik, že naši řemeslníci pracovali na dvě směny, aby vše stihli. Bylo třeba kompletně vyrovnat všechny stěny. Zvolili jsme sádrokarton. V místech, kde byl původní nábytek přiražen, byly plísně. Stropy (podhledy) v dětských pokojích byly nízké a prohnuté, zde byly třeba udělat nové podhledy ze sádrokartonu, jinak by vyrovnání nebylo vůbec možné. Podlahy staré, křivé, v různých výškách.

Vyrovnali jsme nasucho v místech původní prkenné podlahy. Stěrkovalo se pouze v hale, kde byla dlažba. Místnosti byly plné nábytku, jako ozdoby nás vítaly hromady oblečení a spousta věcí ve skříních, takže jenom vyklízení zabralo půl dne. Průjezd se rychle plnil a brzy nebylo k hnutí. Také bylo třeba hlídat, aby nevyhasl kotel, takže jsme chodili i přikládat uhlí. Velkou výzvou pro nás bylo vymést všechny pavučiny i z nejvzdálenějších rohů a přinést něco nového, lehčího, modernějšího a svěžejšího. Vyladit a zharmonizovat nesourodý prostor, ubrat chaosu a přidat klidu.

Proměna je nakonec moderní, rozmanitá, pracuje s mnoha materiály, kombinuje styly, ale vyznívá harmonicky a přináší vzruch a oživení. Snažili jsme se vnímat opět dům jako cosi původního, venkovského, se všemi plusy i minusy. To mělo vliv na volbu materiálů v hale, kuchyni a obývacím pokoji. Využili jsme nevyčerpatelných a pozitivních vlastností dřeva v mnoha jeho podobách. Podlahou v dekoru přírodního tvrdého dřeva jsme propojili a sjednotili všechny místnosti. Také v kuchyni jsme v decentním rustikálním provedení využili dřevo na dvířka, zásuvky a celý varný poloostrůvek. Původní dřevěné prvky jsme natřeli na bílo, aby se v proměně jasně odlišily.

Dřevo jsme také využili v detailech, na nábytek, jídelní stůl, židle, pokroucenou lavici ze starého fragmentu kmene. Na tenké plátky nařezané kulatiny výborně posloužily jako obklad části stěny za TV. Dřeva jsme také využili na design osvětlení právě v hale, kuchyni a obývacím pokoji, kde jsme na lanka zavěsili celé březové kmínky i s větvemi, kolem kterých jsme omotali textilní kabely se žárovkami. Ty v různých výškách vytvořily velmi originální solitéry, které do interiéru výborně zapadaly. Břízy dostaly ještě jednu šanci, a to jako motiv celého březového háje na fototapetách, které daly proměně svěží nádech, prostorově místnosti zvětšily a dodaly jim hloubky. Okno do průjezdu, kudy šla dovnitř zima a ani výhled nebyl příliš atraktivní, jsme zazdili a do vzniklého prostoru umístili police.

Dětské pokoje jsme koncepčně pojali jako „bílé kulisy“ s barevnými kontrasty nábytku, textilií a obrazů. Díky tomu krásně vyniknou jednotlivé prvky a vzájemně se nic neruší a vše dobře spolupůsobí. Děti jsme rozdělili na dvě skupiny podle věku. Menší pokoj dostaly obě starší dcery a větší pokoj ostatní tři děti. Zde jsme chtěli být hraví a moderní, aby se tu děti dobře cítily. V hale jsme zazdili na levé straně dveře do obývacího pokoje a ponechali jen jeden vstup do kuchyně, který jsme rozšířili. Místo otvíracích dveří jsme navrhli dveře posuvné, což vypadá velmi moderně, a díky zazdění druhých dveří vznikla nika na šatní skříň, kterou jsme místo dveří zakryli japonskými posuvnými stěnami. Tento typ stínění jsme použili i dále v kombinaci se závěsy v dalších místnostech.

Těšte se na další proměnu nové série – bude zábavná, dojemná a plná praktických rad.

Premiéru dalšího dílu nové série „Jak se staví sen – extra“ uvidíte v pondělí 19.3. 2018 ve 21.30 na Primě