Mysteriózní detektivní seriál Strážce duší – jednotlivé epizody

Tajemství Templu (20. 4. 2009)

Už z názvu seriálového příběhu lze odvodit, že jeho děj se bude dotýkat mýtů, které čas vytvořil kolem působení řádu templářů. Některé historické prameny a nálezy na hradě - v našem příběhu se jmenuje Vrchnov - naznačují existenci pokladu velké ceny. Cesta k němu je ale zapovězená…

Při opravě hradní kaple z počátku 13. století se nad bývalou šlechtickou lóží objeví tajemný přízrak bílé ruky. Podle staré pověsti jde o varování věštící blízkou smrt. Ještě téhož dne umírá jeden z restaurátorů a krátce po něm za velmi podivných okolností další. Je to pouze náhoda, nebo se projevila smrtící kletba, která podle letité legendy střeží obrovské bohatství ukryté v dokonale utajené skrýši kdesi v podzemí kaple? Armín a Katka postupně odhalují překvapivou minulost hradu i děsivou pravdu o současných tragických událostech.

Maska smrti (27.4. 2009)

V Národním muzeu v Praze je poprvé vystavena unikátní mexická sbírka Františka Kasky, významného českého vědce, který byl osobním lékárníkem habsburského arcivévody Maxmiliána v době, kdy se stal mexickým císařem. Dva exponáty – aztécká maska a obsidiánový disk jsou krátce po zahájení výstavy odcizeny a na místě zločinu zůstává podivným způsobem zavražděn hlídač a jeden ze zlodějů.

Armín pátrá po faktech spojených s obsidiánovým diskem a zjišťuje, že hieroglyf je znakem boha smrti a války staré mexické civilizace – Texcatlipoky. Maska i disk patří k sobě, jsou nástrojem, s jehož pomocí božstvo ovládá říši. V indiánské komunitě dodnes panuje přesvědčení, že novým pánem Mexika se stane ten, kdo je získá. Proto o ně zřejmě usiluje Bratrstvo šamanů - bojovníků Texcatlipokova vojska…

Brána andělů (4. 5. 2009)

Strážce duší přivádí diváky do tajemných zákoutí Prahy. Odkazuje na renesanční atmosféru, která přála okultním vědám a alchymii. I dnes má svou přitažlivost starý Faustův dům na Karlově náměstí, ve kterém v době Rudolfa II. pobýval magistr Edward Kelley.

Jenže co když působení alchymistů v rudolfínské Praze vedlo ke skutečným objevům? Co se totiž stalo při náhodném propojení někdejších alchymistických postupů s experimenty dnešních pokoutních chemiků, kteří se zabývají omamnými látkami? Naši hrdinové se ocitají v situacích, které zprvu nemají vysvětlení bez důvěry ve schopnosti dané jen některým vybraným jedincům. Praktická ukázka hypnózy v medickém klubu ve Faustově domě se poněkud vymkne z rukou - zdá se, že ústy hypnotizované dívky začne promlouvat někdo jiný neznámým jazykem…

Jeskyně běsů (11. 5. 2009)

V jeskyni se najdou kosterní pozůstatky tří starověkých lidí. Na dvou lebkách jsou patrná zranění, která neodpovídají tehdejším zbraním. Další nálezy, které k tomu nepochybně patří, dokazují provádění obřadů, při nichž nechyběly ani lidské oběti. Ale komu se obětovalo…?

Z psychiatrické léčebny uprchne nebezpečný pacient a zanechá za sebou mrtvého. Padá však na jeho hlavu i další oběť? Paralelně se tak odehrává výzkum podivných jeskynních nálezů a pátrání po současném pachateli. Armín s Nelserovou prověřují svoji verzi a dotknou se přitom tajemství, které je zmiňováno nejen v našich zeměpisných šířkách, ale i v jiných civilizacích a jiných historických dobách…

Pozdní návrat (18. 5. 2009)

Nad zasněženými Jeseníky se opakovaně objevuje tajemné světlo. Armádní radary nedokáží identifikovat, co se v záři skrývá. Je napadena mladá žena a na jejím těle se objevuje podivná skvrna. Vypadá to, že ji něco spojuje s osudem ženy, která byla v období krutých procesů na konci 17. století odsouzena za čarodějnictví. Armín s Nelserovou nacházejí shodné momenty v pradávné čarodějnické legendě a v záhadných jevech současnosti…

Madonin dar (25. 5. 2009)

Zasněžené vrcholky Jeseníků vytvářejí působivou scenérii i pro tento příběh. Střetávají se v něm úvahy nad vysvětlením církevních zázraků s věcným vyšetřováním krádeže mešního poháru.

V malé horské vesničce je uctíván zázračný obraz Matky Boží. V době třicetileté války byl pod ním nalezen nádherný mešní kalich. Sama Madona ho prý věnovala zcela vyloupenému kostelu, aby farář mohl dál sloužit mše. Stará pověst se nečekaně stává realitou. Madona na obraze ožívá, v kostele se objevují tajemné úkazy a vzácný zlatý kalich mizí z dobře zabezpečeného sejfu…

Poslední princezna (1. 6. 2009)

V Moravském Krumlově se při demolici starého sklepení nalezne 200 let stará truhlice a v ní kosterní pozůstatky mladé andské indiánky. Další průzkum vede k domněnce, že by to mohla být poslední incká princezna. Ale kde se vzala na Moravě na sklonku 18. století?

Ve starém příběhu z 18. století se prolínají osudy potomků sesazených inckých vládců, španělských dobyvatelů i polské šlechty. Zdrojem konfliktů a příčinou násilných úmrtí je nikdy nepotvrzená existence zlatého pokladu. Místo jeho uložení i cestu k němu zná vždy jen potomek vládců, který vlastní kipu. Soudobý nález z Moravského Krumlova vyvolá nový zájem dnešních potomků z Peru, Polska i Španělska a novou sérii záhadných úmrtí…

Démoni noci (8. 6. 2009)

Série vražd vede ke stopám po údajném posledním doloženém upírovi v Čechách z počátku 19. století. V blízkosti hřbitova, na němž byl pohřben, je v rychlém sledu záhadně zabito několik lidí. Kdosi jim vysál krev. Probudil se děsivý přízrak znovu k životu? Stává se městečko zajatcem nevyzpytatelných sil zla?

Hrobka času (15. 6. 2009)

Katka Nelserová se díky Strážci duší setká s velmi podivným mužem, který je zjevně v nouzi. Nelze však zjistit jeho totožnost, protože u sebe nemá žádné doklady a je dokonce zcela bez oděvu. Jediné vodítko je 150 let stará zubní protéza. Armín s Nelserovou ke svému překvapení zjistí, že po muži u nás dokonce pátrají britské tajné služby.

Armín podle portrétu z roku 1849 a dokumentu o londýnském hřbitovu Brompton v muži identifikuje viktoriánského vědce Samuela Warnera, který ve své době záhadně zmizel. Ukryjí ho tedy s Nelserovou na chatě poblíž hradu Zvíkova, kde Armín právě pracuje na odhalení záhady dosud nerozluštěných znaků. Tajemný muž nakonec poskytne Armínovi důkaz z minulosti, díky kterému je zvíkovská záhada rozluštěna. Získal tento důkaz pomocí stroje času?

Bratrstvo ohně (22. 6. 2009)

Je známo, že krypta pod poutním chrámem ve Křtinách vydala nález dvanácti malovaných lebek. Když se o to, čí lebky to jsou, začne zajímat Armín, ozve se mu restituentka nedalekých nemovitostí, která se na základě starých rodinných listin domnívá, že mohlo jít o její předky. Mezitím jí svou společnost vnutí jiný rodák z kraje - Hirsch, který má údajně chybějící část jejích listin. Smysl textu však ani po kompletaci není jasný. Dvojice k němu proniká jen poznenáhlu, klíčové je pochopení, že text souvisí s lebkami. Kdyby ho tak měl Armín! Ovšem Hirsch chce text využít pro sebe. Je to zřejmě jediný listinný pramen, neboť téměř vše, co se váže k událostem kolem kostelů ve Křtinách zejména v 17. století, shořelo. Ale i lebky jsou poznamenány ohněm. Řešení paradoxně napomohou další podivné úkazy, o nichž jsou zprávy z minulosti i ze současnosti.

Syndrom ozvěny (29. 6. 2009)

Příběh navazuje na pověsti o mumiích fextů, tedy dlouhověkých a nezranitelných lidí, z kostelů ve východních Čechách. Místní gangsteři zpackají výstražný výstřel na dceru podnikatele, kterého chtějí vydírat. Vyjde najevo, že se scházela na podivném místě s neznámým mužem. K pátrání přizve policejní rada Hartl i Armína s Nelserovou a pak už je každému jasné, že půjde o událost hodně nevšední. Zvláštní talisman na krku oběti napovídá, že fakta, která se postupně skládají, mají vazby do daleké minulosti. Kdosi se začíná neohroženě mstít…

Neviditelný zabiják (6. 7. 2009)

Vojtěch z Pernštejna byl v první polovině 16. století nejvyšším hofmistrem, tedy soudcem Českého království a jednu dobu se o něm uvažovalo jako o kandidátu na český trůn. Odsoudil sériovou vražedkyni Kateřinu Bechyňovou. Žena purkrabího na Karlštejně utýrala a zabila v 1. polovině 16. století nejméně 14 lidí. Svého soudce Bechyňová proklela a on také zemřel za záhadných okolností dva dny po její smrti.

Počátkem 20. století se její hrobku při opravách kostela pokusili vykrást dva dělníci, ovšem zemřeli a další průzkumy hrobky byly vždy zamítnuty. Až konečně v naší době dostane povolení otevřít hrobku archeolog Solař. Jenže hrobka má nejen zabijáckou pověst, ale i – jak se zdá – tuto pověst nadále naplňuje.

Propast věků (13. 7. 2009)

Traduje se, že na hradu Houska je vchod do pekel a že pod hradní kaplí je jakási brána, kterou lze přejít do jiné dimenze. Romantický výklad dějin hradu musel být silně přitažlivý pro Karla Hynka Máchu, který krajinu v jeho okolí důvěrně znal. Podle apokryfického dopisu se Mácha odvážil vstoupit do prostor ve skále pod Houskou a ocitl se v Praze dnešních dní.

Armín se chystá o Valpuržině noci na hradě Houska pokřtít svoji novou knihu. Toho využije Armínova nadšená čtenářka Lichá, která je přesvědčená, že Máchu v Praze roku 2006 viděla…

Napínavé příběhy s detektivní zápletkou inspirované bílými místy z pradávné historie sledujte vždy v pondělí od 20. dubna do 13. července 2009 na ČT1 ve 20:00 hodin.