Novinkové domy snů a mrakodrapy na Prima ZOOM

Mrakodrapy jako obří vykřičníky protínají příběh našeho městského rozvoje. Velká města po celém světě závodí v překonávání gravitace a staví mrakodrapy vysoké i několik stovek metrů. Kde se vzala touha po výškových rekordech a jak je vůbec možné postavit budovu až do nebes? Od konce 19. století až dodnes se lidé předhánějí, kdo postaví vyšší budovu. Jde o to vzdorovat gravitaci a zanechat symbol lidstva. 

Seriál popisuje, jak se postupně vyvíjely plánování a stavba mrakodrapů, a to jak z pohledů stavebního a praktického, tak i estetického a symbolického. Od Chicaga po Londýn, od Tokia po Dubaj. Velká města se stále snaží vymýšlet způsoby, jak stavět líp a výš a vytvořit nezaměnitelné panorama místa. Zároveň je možné pozorovat, jak se města měnila v průběhu času, jaké impulsy a historické události ovlivnily způsob a účel stavby budov. Design, stavitelství a architektura ve dvou zajímavých seriálech na Prima ZOOM.

S Prima ZOOM na chatu i do výšin:

Halvor Bakke a jeho nabroušený tým profi tesařů Ole Rosén-Lystrup a Torkel Gjerset jsou zpátky, aby nám znovu vyrazili dech pohledem na božské přírodní scenérie a stejně okouzlující důmyslné přestavby norských domů. Tato neohrožená trojice opět zamířila na nová vzrušující místa v severské divočině, kde už na ně čeká práce. Půjde jim pěkně od ruky? Vždyť nejedna místní chata, dům či chalupa potřebuje láskyplnou péči zkušených televizních renovátorů. Během natírání a broušení se navíc chlapci velkoryse dělí o dobré rady a tipy, jak na to. A každá fuška, do níž se s chutí pustí, končí jako jedno velké dobrodružství.

První díl se zabývá obdobím 1885–1930 a stavbami v Chicagu a New Yorku. Stavět do výšky je znakem bohatství, moci a prosperity. Příběh stavby mrakodrapů začíná v Chicagu. Jedná se o město architektury vysokých budov, ve kterém lze sledovat práci architektů za posledních sto let. Současně bylo Chicago prvním městem koncipovaným moderním způsobem – ten vznikl po požáru v roce 1871, který zničil většinu tehdy ještě dřevěných budov. V dokumentu je popsán vývoj komerční architektury, způsobů stavby a používaných materiálů, včetně vynálezů jako bezpečností pojistky u výtahů.

Další díl se věnuje období 1933–1972. Začíná velkou hospodářskou krizí a jejími důsledky. Například New Yorku se trvalo vzpamatovat přes deset let, a i tak se do doby po druhé světové válce stavělo jen velmi málo. Z NY se přesouvá dění do Londýna a jsou zmíněny nové materiály jako hliník nebo způsoby údržby vnějších skleněných oken a vysoká nebezpečnost této práce. Stavba mrakodrapů stojí v této době na třech nejdůležitějších aspektech – funkci, financích a módě. V Evropě se kromě Londýna stavěly mrakodrapy i v Itálii. Jeden z prvních moderních mrakodrapů v Evropě byl postaven v Miláně. Nakonec se dokument vrací zpět do NY a Chicaga, kde začaly znít požadavky, aby lidé v centru nejen pracovali, ale i bydleli. Při vývoji technologie stavby do výšky je největším nepřítelem vítr. Na modelech se pak v simulátoru povětrnostních podmínek ve výšce nad 300 m zkouší, jaká konstrukce větru odolá. Dalším důležitým aspektem stavby je nutnost přemýšlet nad životností budovy a stavět s ohledem na budoucnost, aby se budova předčasně nedočkala demolice.

Třetí díl popisuje vývoj stavby mrakodrapů v letech 1972–1997. Bouřlivá sedmdesátá léta v NY se vyznačovala ekonomickou recesí, NY průmysl byl na pokraji zhroucení. Lidé se stěhovali na předměstí, kde byla velká kriminalita. V tomto období v NY překvapivě vyrostlo Světové obchodní centrum. Na výstavbě se podílela finančně vláda, aby podpořila obnovu města. Novinkou bylo například zefektivnění výtahové dopravy v budově. Stále se vymýšlely nové technologie, které odolají větru, navíc se v 80. letech objevují mrakodrapy už v postmoderním stylu. 

Kromě NY ukážeme i stavby z Chicaga a následně v Asii, kde se snažili vyrovnat prosperitě a pokroku Spojených států. Stavba mrakodrapů znamená pro každé město další úroveň modernizace. Do budov se nastěhují velké společnosti a vytvoří pracovní místa. V polovině 80. let se takto modernizoval například Hong Kong, kde vznikl velmi dobrý systém infrastruktury. Hongkong se snažil fungovat jako obchodní most mezi Východem a Západem. Německo se během 90. let stalo průkopníkem v oblasti enviromentalismu a udržitelnosti. To se projevilo i ve stavebnictví – zelené střechy, fasády, propustné chodníky… Díky tomu jsou dnes některé z nejlepších výškových budov právě v Německu, konkrétně ve Frankfurtu.

V další části popíšeme roky 1998–2004. Budovy mohou být využity nejen jako důsledek ekonomického růstu, ale i jako jeho motor, což vidíme především na příkladech asijských mrakodrapů. Další moderní budovy se staví v Dubaji nebo Londýně. S postupem let se klade čím dál větší důraz na smysluplnou a udržitelnou výškovou výstavbu. Nejvíce ale v tomto období ovlivňuje stavbu konstrukce mrakodrapů teroristický útok na newyorská Dvojčata v roce 2001. Začíná se stavět především s ohledem na odolnost budov při požárech, výbuchu bomby apod. Konstrukce Dvojčat sice byla natolik propracovaná, že samotný náraz letadel věže nezbořil, ale následně se budovy zhroutily kvůli hořícímu leteckému palivu a poničené protipožární ochraně. Ocelová konstrukce takovou intenzitu požáru nevydržela, proto se následně stavební inženýři zaměřují na bezpečnější způsoby stavění – tzv. konstrukční nadbytečnost.

Architekti i nadále přicházejí s inovacemi a závod o nejvyšší stavbu na světě pokračuje dál. Zapojují se další země jako Čína a Japonsko, kde vznikají vskutku impozantní stavby. Jedna ale všechny předčí – Burdž Chalífa v Dubaji.

Závěrečná část se soustředí na projekty, které byly dokončeny zcela nedávno nebo jsou ještě ve výstavbě. Nabízí také pohledy architektů a designérů na to, jak podle nich bude vypadat budoucnost ve stavebnictví.