Libor Bouček se ještě před startem druhé řady setkal s fanoušky této soutěže na táboře v rekreačním středisku Růžená. Libor Bouček si povídání o Pevnosti Boyard s dětmi moc užil: „Byl to pro mě návrat do nejkrásnějšího období prázdnin. Tábory jsem miloval. S Dismanovým souborem jim vždy patřily poslední dva týdny v srpnu a vzpomínky z táborů nikdy nezmizí. Byl jsem v Růžené nadšen z toho, jak skvěle se děti baví bez připojení na internet a kolik toho vědí a ještě chtějí vědět o Pevnosti Boyard.“
Jak se s nástrahami pevnosti popasovala další odvážná pětka? A jak se na zážitek z pevnosti dívá kapitán Martin Dejdar? „Boyard pro mě znamená vzpomínky na mládí, neříkám na dětství, ale na mládí rozhodně. V první řadě je to vzpomínka na famózní film Dobrodruzi, kde byly scény z vrchního ochozu, ty jsou nezapomenutelné. Nebál jsem se ničeho, už se nebojím skoro vůbec ničeho, už jsem se ve svém životě vybál.“ Martin splnil dokonce všechny disciplíny, a které to budou? Syn Matěj Dejdar soutěž Pevnost Boyard v životě neviděl, den před tím, než odlétal, se teprve podíval, o co jde. Sestra s tátou a mámou mu ukázali videa, kde jsou pavouci a hadi, a to málem nedal, protože z nich má hrůzu. Ale výšky a potápění mu rozhodně nevadí.
A jak se na pevnosti líbilo Martinovi Zounarovi? „První díly pevnosti jsem viděl asi v 93. nebo 94. roce a úplně mě to fascinovalo. Vzpomněl jsem si na film s Alainem Delonem a záběr z helikoptéry na pevnost, tak se mi to spojilo a splnil se mi po letech sen! Nejsilnější zážitek je asi příjezd k pevnosti, vidíte ji naživo, dýchne to na vás. Když jsme přišli dovnitř, tam ti tygři… Úžasný! Já jsem přiznal do dotazníku, co nemám rád, výšky, že jsem se v životě asi 3x topil, takže také uzavřený prostor… Ale Libor Bouček řekl důležitou věc pro to, aby člověk získal klid a pohodu, a to, že je to hra, pojďme si to užít! Je neuvěřitelný, jak Pačes, Paklíč a celý štáb, jak pevnost a soutěž mají rádi, i přestože to dělají už několik let. Na pevnosti mě překvapilo, jak je neuvěřitelně malá. V televizi to vypadá, že je to veliký, a ono je to nesmírně malinký!“ Pro Martina byla asi nejzajímavější disciplína Lepidlo – šílený elastický modrý obleček, ve které vypadá jako spermie. Když ho otec Fura uviděl, tak se neuvěřitelně smál. Původně si myslel, že se bude klíčovat na modrou, pak ale dostal brýle… A v duchu si říkal, co je to za lepidlo, že ho takhle přilepí a drží. To bylo lepidlo na lino.
Ivana Jirešová si Boyard celkem užívala. „Moje poslední disciplína byla pod vodou, to se mi nepovedlo tak, jak jsem si představovala, tak to byl nejsilnější zážitek. Na pár vteřin jsem tam dostala paniku, že nemám dostatek vzduchu v takové té polokouli… Jinak jsem byla v klidu. S otcem Fura jsem mluvila jenom po telefonu a tam měl hodný hlas a po mně lezly různý věci. Poprosila jsem ho, jestli by mohl mluvit rychleji, ale on mě řekl, ale já ti to musím vysvětlit pomalu, takže v tom hodném tónu to bylo ještě krutější.“
Jitku Nováčkovou by nenapadlo, že bude na pevnosti lyžovat, a ještě se při tom pořádně zapotí. Líbili se jí Pačes i Paklíč. Vážila si Martina Dejdara jako kapitána, který byl podle ní excelentní, je srdcař a dává do toho maximum. Ocenila také otce Fura, které mu vykala a měla k němu velkou úctu. Normálně má hádanky ráda, ale na pevnosti pracují také nervy.
O soutěži Pevnost Boyard:
Pevnost Boyard leží mezi ostrovy Aix a Oléron u západního pobřeží Francie. Pevnost se začala stavět v roce 1801 za vlády Napoleona za účelem ochrany pobřeží, ale dokončena byla až roku 1857. Pevnost je dlouhá 61 m, široká 31 m a vysoká 20 m. Umístěno zde bylo na 250 vojáků. Kolem roku 1871 sloužila krátce také jako vězení. Místem konání populární soutěže je od roku 1990. Pro ulehčení přístupu televizní techniky byla po stranách pevnosti instalována zařízení podobná vrtným věžím.
Pevnost Boyard sledujte v sobotu 2.9. 2017 ve 20.15 na Primě!
Zdroj, foto: Prima
Vendula Vrablová
Vendula Vrablová