Květina Vánoc - Vánoční hvězda
Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025
Vánočka - nejoblíbenější recepty
Jedinečný seriál o roli pravdy a lži v dějinách přináší Prima ZOOM. Jsou média válečnou zbraní? Prozkoumejte jejich vliv na konflikty v dávné i nedávné historii. Je náboženství způsobem, jak dosáhnout politických cílů? Zhodnoťte sami jeho vliv na politické situace.
Jak ovlivňují peníze touhu po moci? Podívejte se, jakou roli sehrávali oligarchové v boji o moc v minulosti a sehrávají dosud. Skandály společnost zajímají a zároveň upozorňují na posuny ve společenských normách. Kdo všechno na své počínání doplatil? Konspirační teorie jako snaha zachránit rozpadající se řád nebo kritika elit. Poznejte, kdy měly vliv v důležitých historických událostech. Zjistěte, jak mění vlivné osobnosti společnost a její názory a kdo byl vůbec prvním influencerem v dějinách lidstva.
Chcete znát pravdu? Dívejte se na Prima ZOOM:
Od 6. 2. 20.55 Pravdy, lži a dějinyPravdy, lži a dějiny (6 dílů, premiéry v úterý ve 21.00, reprízy v pátek v 10.20)
6. 2. Informační válka
Radikální frakce, která vznikla v době občanské války v Sýrii a označuje se jako Islámský stát (zkráceně ISIS), využila k obsazení města Mosul válečnou propagandu na sociální síti Twitter. Díky hashtagu, pod kterým byla zveřejňována videa s mučením zajatců či jejich popravy, se jim povedlo zastrašit obránce města. Jejich morálka nebyla nijak vysoká, a tak ISIS, který na město zaútočil v počtu 1500 mužů, neměl problém porazit armádu s 60 000 muži. ISIS ale nebyl první, kdo využil válečnou propagandu a lži.
První dochované využití válečné propagandy se datuje do roku 1274 př. n. l., kdy se Chetité střetávají s Egypťany u města Kadeš. Proti Chetitům táhne Ramses II. a navzdory všem předpokladům početnou armádu sám poráží. Aby o jeho vítězství nebylo pochyb, zprávu o něm nechal zveřejnit na 6 místech v Egyptě.
Stal se tak válečným hrdinou. Jeho propaganda zafungovala výborně. V roce 1907 byly v Turecku objeveny královské archivy Chetitů. Z jejich zpráv vyplývá, že zprávy o vítězství Ramsese II. nebyly pravdivé. Chetité průběh bitvy popsali jinak. Jejich verzi dokládá i mírová smlouva, která byla mezi nimi a Egyptem uzavřena a podle které zůstala oblast Kadeše v jejich nadvládě. Tato tzv. Kadešská smlouva byla první mírovou smlouvou na světě.
Válečná propaganda měla vliv i na třicetiletou válku. Tu vyvolala Pražská defenestrace, která reagovala na zákaz stavět protestantské kostely na královské půdě, vydaný katolickým císařem v roce 1618. Císař vzpouru protestantů potlačil a ti se vydali hledat pomoc k protestantům z okolních států. Místní konflikt se tak rozšířil a zasáhl většinu Evropy. Válka bývá označována také za první mediální válku. V době, kdy probíhala, byly vydávány periodické noviny.
V těch byly komentovány výsledky a průběh války, ale jejich pomocí už docházelo k ovlivňování veřejného mínění. Do války zároveň vstupuje švédský král Gustav II. Adolf, který se pasoval do role zachránce protestantů v Evropě. Svůj zásah podpořil vydáním mezinárodního manifestu. Prezentoval se jako lev severu, který přišel bojovat proti papežskému monstru. Protestantské noviny využívají kromě textů i obrázky, aby se zprávy o válce dostaly také k negramotným lidem. Katolické noviny se naopak zaměřují na zveličování úspěchu katolíků.
Když císař napadl Magdeburg, svaté město protestantů a jedno z největších měst tehdejší Evropy, bylo jasné, že Gustav II. Adolf nepřišel do Evropy bránit protestanty. Ve městě bylo zabito asi 20 000 z původních 25 000 obyvatel. Katolické noviny se začaly Magdeburgu vysmívat, že se spoléhal na pomoc cizího krále, který ale nepřišel. Švédský král využíval toho, že byl vnímán jako obránce, a nikdo neřešil, že se ve skutečnosti zaměřuje na zabrání strategických území. Masmédia se stala válečnou zbraní.
V roce 1914, po atentátu na rakouského arcivévodu, se Evropa opět ocitá na prahu války. Německo vyhlašuje válku Francii. Ještě dávno před prvním výstřelem ale začíná ze všech stran válečná propaganda plná lží. Německá propaganda mluví o zákeřnosti belgických i francouzských civilistů. Tyto lži způsobily v 1. světové válce nejhorší zločiny v Belgii. Několik tisíc belgických civilistů přišlo o život kvůli fámám, že belgické děti prý vydloubávaly oči německým vojákům a belgičtí kněží měli vojáky trávit jedy. Tisk propagandu navíc ochotně zveličoval.
13. 2. Politika v náboženství
11. září 2001, den, kdy dochází k útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku. Za útoky stojí teroristická skupina al-Káida vedená Bin Ládinem. Její kořeny sahají až do 80. let 20. století, kdy se Bin Ládin se skupinou mužů vydává pomoci Afghánistánu a osvobodit ho od sovětských vojsk. Islámský fundamentalismus je příkladem toho, že spojení náboženství a vojenských zájmů vede k ještě větší zbožnosti a oddanosti. Bin Ládin vydává 2 dokumenty, které vyzývají k zabíjení Američanů a Židů. Toto násilí je prezentováno jako náboženská povinnost. Útoky z 11. září 2011 začal Bin Ládin plánovat v roce 1998. Z historického pohledu ale není zneužívání náboženství k dosažení politických cílů nic nového.
Nejstarší náboženský narativ – kniha Exodus – popisuje útěk Izraelitů z egyptského otroctví v roce 605 př. n. l. Izraelité, pronásledováni svými vězniteli, jsou jimi dostiženi u Rudého moře. Izraelity zachrání boží zázrak, kdy se moře rozestoupí a oni bezpečně přejdou. Egyptská armáda se v moři utopí. Pravdivost příběhu ale není ničím podložena. Jisté podobnosti má příběh s obdobím vlády Neka II., který chtěl propojit Nil s Rudým mořem. Jeho sen stál na otrocké práci. Dle vědců vznikla kniha v době velkého utrpení Izraelitů, tedy asi 100 let po vládě Neka II. Jisté je, že Exodus je určujícím textem Izraele a jeho jádrem je osvobození Židů.
V roce 1581 začíná v Trevíru dvanáctileté období intenzivního honu na čarodějnice. Ty probíhaly po celé Evropě, kterou v té době sužovalo velmi intenzivní chladné počasí a následně epidemie různých nemocí. Začal se hledat viník této situace, respektive obětní beránek. Obviněny byly čarodějnice, postavy vzniklé na základě církevní démonologie a lidové víry. Čarodějnice se měly scházet na sabatech, kde uctívaly ďábla. Vlivem vynálezu knihtisku se mezi širokou veřejnost dostává kniha „Kladivo na čarodějnice“ a strach se tím umocňuje. Na pozadí těchto honů na čarodějnice začíná vznikat „byznys“ – právníci, notáři, soudci, ti všichni si prostřednictvím odsouzení a poprav čarodějnic mají možnost vydělat. Popravy jsou medializovány prostřednictvím letáků a novin, takže na ně přichází masy lidí.
V roce 1889 zavádí Kanada nový školský systém s cílem asimilovat děti původních obyvatel do bělošského křesťanského proudu. Brutalita škol zaráží dodnes. Poté, co byly objeveny stovky neoznačených hrobů na pozemcích bývalých škol, dochází v roce 2021 k vypálení několika kostelů nacházejících se v lokalitách původních obyvatel. Indiánské osady navštěvovali kdysi agenti a nutili rodiče, aby jim své děti vydali. To vše pod hrozbou uvěznění. Výuka ve školách zahrnovala mimo jiné nekonečné cykly modliteb a docházelo i ke zneužívání. Děti byly ve školách trestány za to, že mluví svým mateřským jazykem. Tresty byly prostředkem k prosazení angličtiny. Nejméně 6000 dětí v době, kdy byly v péči těchto zařízení, umírá. Vláda se omluvila v roce 2008, katolická církev až v roce 2021, po nalezení masových hrobů.
V roce 1925 hostí město Dayton soudní spor spojený se zákazem výuky evoluce dle Darwina. Ta se neshodovala s výkladem stvoření světa podle Bible. Po 8 dnech výpovědí a 9 minutách porady shledává porota Johna Scopese vinným – zákon o zákazu výuky evoluce platí. Evoluce mizí z učebnic na dalších 40 let. Až v roce 1968 Nejvyšší soud rozhodne o opaku.
20. 2. Peníze a moc
Když se lidé zhruba před 5000 lety usadili, začali hromadit bohatství. Tento přístup se od té doby nezměnil. Když v USA vzniká zákon, podle kterého mají bohatší lidé platit vyšší daně, začnou bohatí hledat způsob, jak své bohatství ochránit. Daně pak snižuje například Donald Trump, výhody ale získává jen 5 % nejbohatších.
V roce 46 př. n. l., kdy je Julius Caesar dosazen do funkce diktátora, promenáduje se ulicemi a ukazuje svou kořist. Získává si tak přízeň plebejců v boji proti patriciům. Ti se rozhodnou zavřít své obchody a odjet z Říma, čímž patriciům znepříjemní život – nemá jim kdo prát šaty nebo řídit cechy. Dosáhnou tak toho, že vzniká volený sněm plebejců. Tribunál lidu tak můžou vydávat zákony. Senátoři, kteří stále více bohatli, se mohli zapojovat do obchodu s otroky nebo mezinárodního obchodu. Nejbohatším z nich byl Crassus, který uzavírá přátelství s Césarem, jenž využívá jeho peníze k politickému vzestupu.
Následně uzavírá Crassus a Caesar spojenectví s Pompejem, nejvýznamnějším generálem. Caesar má za úkol prosadit zákony, které oba dva potřebují. Bohatství přímo souvisí s mocí, a lze ho tak získat vedením války. Caesar díky tomu obsazuje Galii. Poté, co svým válečným úsilím získá tisíce otroků, začne se stavět na vlastní nohy. To se však nelíbí Crassusovi a Pompejovi. César začíná pro senátory představovat hrozbu V rámci spiknutí senátorů je nakonec César ubodán k smrti. Jeho vražda vede k přetvoření Říma z republiky na císařství.
V roce 1478 v italském městě Florencie řídí senát jedna bohatá rodina – Medicejové. Sice nezastávají oficiálně žádnou funkci, ale jako nejbohatší vše kontrolují. Rodina uzavírá spojenectví s Vatikánem a spravuje veškeré bohatství. Peníze vyměnili za moc a k ovládnutí nepoužívají sílu. Medicejové sponzorují díla významných umělců, čímž městu vracejí peníze a zanechávají v něm tak svůj otisk. Svou intenzivní filantropii využívají i ke své propagaci.
Na dílech, která Medicejové podporují, bývají také často vyobrazováni. Největším zdrojem nebezpečí jsou pro oligarchy ostatní oligarchové. Moc získává druhý rod, Pacijové. Ti se pokouší Lorenza a Juliana z rodu Medicejů odstranit. Julián je ubodán, ale Lorenzovi se povede utéct. V reakci na útok vyhání Lorenzo Pacije z města, potrestáno je na 80 lidí. Papež, který útok podporoval, zůstává ušetřen. Medicejové se stávají ještě úspěšnějšími.
V roce 1892 vchází do dějin tzv. Panamská aféra. Ta ukazuje, jak lze demokracii využít k propagaci vlastních zájmů. Cílem Panamského průplavu je propojit Pacifik a Atlantik. Na projekt je přizván autor Suezského průplavu Ferdinand de Lesses. Ten tvrdí investorům, že projekt lze dokončit za 600 milionů franků, přestože ví, že to není reálné. 1881 začínají práce na kanálu, záhy jsou ale zastaveny, těžký panamský terén není pro stavbu ideální.
Pro získání dalších prostředků jsou vydávány další dluhopisy. Francouzi je nakupují ze svých úspor, zatímco noviny je lživě informují o tom, jak pokračují práce. Začíná vydávání loterijních dluhopisů – z každé várky má být vylosováno několik dluhopisů, které budou vykoupeny za vyšší cenu. Pro jejich vydání je potřeba schválení parlamentu. Práce na průplavu jsou v roce 1888 zastaveny, Lesses však tvrdí, že práce stále pokračují a průplav bude. Rou 1889 projekt zkrachuje a přes 100 tisíc lidí přijde o své investice.
27. 2. Skandály
Nezáleží na tom, jaké postavení jedinec nebo společnost má. Skandál dotyčného vždy srazí na kolena. V roce 2015 vypuká skandál „castingového gauče“ Harveyho Weinsteina. Po propuknutí skandálu o znásilňování během castingů musí Weinstein opustit svou společnost. Je vyloučen z akademie umění a opouští jej i manželka. Zásadní roli hrají v odhalování skandálů média.
V roce 332 př. n. l. je athénský atlet přistižen při podvodu na olympijských hrách. Jeho trestem je pokuta a vytvoření několika bronzových soch, na kterých jsou uvedeny detaily jeho podvodu. Výhra na olympijských hrách začínala pro atlety znamenat výhody, například odpuštění daní nebo hrazení životních nákladů. Tím se začíná vytrácet náboženský původ her a začínají se objevovat skandály spojené s podvody.
Marie Antoinetta se ve čtrnácti letech přijíždí provdat do Francie a stává se královnou. Po roce od její korunovace propuká ve Francii krize způsobená neúrodou, zvaná moučná válka, a Marie Antoinetta se ocitá ve středu nepokojů. Zatímco Francouzi žijí v bídě, královna si užívá dekadentní večírky, honosné róby a drahé šperky. Začínají vycházet pamflety, které jsou zaměřeny proti šlechtě. Tyto pamflety jsou označovány za první fake news. Nejvýznamnější aféra doby se točí kolem nejdražšího náhrdelníku se 647 diamanty. Kardinál z Rohanu, kterého nemá Marie Antoinetta v oblibě, se snaží získat její přízeň.
Potkává se s Jean de La Motte, která mu přislíbí, že bude doručovat královně jeho dopisy. Místo toho ale falšuje odpovědi a v jednom z dopisů chce po kardinálovi, aby zakoupil drahý náhrdelník – vzhledem k situaci nemůže být královna viděna, jak si jej kupuje sama. Ve skutečnosti však Marie Antoinetta o náhrdelníku nevěděla. Kardinál se kvůli náhrdelník zadluží a Jean de La Motte mezitím prodá náhrdelník na černém trhu. Nakonec je de La Motte označena za zlodějku a uvězněna na doživotí. Roste nevole vůči králi a propuká Velká francouzská revoluce. Na základě mnoha lží je Marie Antoinetta odsouzena revolučním tribunálem k setnutí hlavy.
V roce 1882 dochází v Irsku k vraždě Lorda Cavendishe a Thomase Berka. Ti se stávají obětí zabijáků z organizace „Neporazitelní“. Irská samospráva, známá jako Home rule, je na dosah. Timesy ale považují Home rule za hrozbu, která by vedla ke konci impéria. Timesy se zaměřují na Parnela, který má údajně podporovat útoky z parku Fenix. Parnel byl ale ve skutečnosti proti těmto vraždám, a zvažoval dokonce své odstoupení.
Parnel požaduje vyšetřování, protože jeho údajné dopisy jsou podvrhem. Dopisy Timesy získaly od Richarda Pigota. U soudu při křížovém výslechu je Pigot usvědčen z toho, že dopisy napsal sám. Protože Timesům se však dopisy hodily, neověřily si jejich pravost. Parnel se triumfálně vrací zpět do parlamentu. Fiasko Timesů ukazuje, že lži už nejsou nástrojem ke svrhnutí politika.
Kniha Mein Kampf Adolfa Hitlera je jeho jedinou knihou, kterou kdy vydal. V roce 1983 se objevuje informace o tom, že byly nalezeny tajné Hitlerovy deníky. S informací přichází časopis Stern. Roli v této kauze hraje novinář Gerd Heidemann. Časopis Stern utratil za deníky 10 milionů německých marek, s vidinou zisku od zahraničních médií. Ta zaplatila miliony, aby na vydání deníků získala práva. Majitel Sunday Times posílá prozkoumat deníky renomovanému historikovi a ten odhalí pravdu.
5. 3. Konspirační teorie
Když v roce 2020 zasáhne svět pandemie, má vysoce nakažlivý virus covid-19 na svědomí ohromný počet obětí. Vzniká také množství konspiračních teorií o vzniku nemoci. Některé teorie tvrdí, že za pandemií stojí Bill Gates, který chce vyvolat masové očkování, aby mohly být lidem implantovány čipy. Další označují onemocnění za čínskou biologickou zbraň. Jiné teorie tvrdí, že za pandemii může mobilní 5G síť. Konspirační teorie se vytváří ze snahy lidí hledat vzorce a vytvářet souvislosti, které ve skutečnosti neexistují.
V roce 1144 je za městem Norwich nalezena mrtvola. V centru vyšetřování se ocitá i norwichská katedrála. Nalezen je mrtvý 12letý učeň, pokrytý zvláštními ranami. V těch vidí kněz znamení a obviňuje z útoku Židy, protože rány mu připomínají ukřižování Ježíše Krista. Šerifovi jsou sdělena všechna obvinění, ten ale nemá důkazy a případ odkládá. Šest let po smrti chlapce přichází nový kněz. Začne se zajímat o zvěsti, vydává se na místo činu a čirou náhodou nachází důkazy, které usvědčují Židy.
Vzniká Williamův kult a do norwichské katedrály začínají přicházet poutníci, aby Williama uctili. Židům začíná být připisována vina za všechna nevyřešená úmrtí dětí. Židé prý zabíjí křesťanské děti, protože potřebují jejich krev – kvůli bledosti, kosmetickým účelům anebo k čarodějnickým účelům. Tato obvinění se nakonec rozšířila i do Francie, kde je 30 Židů odsouzeno za rituální vraždy křesťanského dítěte. Jedna konspirační teorie tak způsobí úmrtí mnoha lidí.
Osvícenství a vynález knihtisku vedou k podpoře konspiračních teorií. Mozart byl oblíbeným skladatelem a jeho náhlá smrt všechny zasáhla. Jako příčina úmrtí byla označena infekční horečka. Z jeho smrti jsou ale podezíráni další lidé. Objevují se svobodní zednáři. Ti tvrdí, že Mozart byl jedním z nich. Lidé přestávají věřit tomu, že vše řídí Bůh. Šiřitelé konspiračních teorií prohlašují, že odhalili skutečnou pravdu. Svobodní zednáři jsou nuceni rozpustit své spolky a ve většině zemí jsou postaveni mimo zákon. Ve 20. století začínají být konspirační teorie prostředkem pro kritiku elit.
Podíváme se také na konspirace kolem atentátu na amerického prezidenta J. F. K.
12. 3. Vlivné osobnosti
Steve Bannon, hlavní stratég týmu Donalda Trumpa, pomáhal před prezidentskými volbami vytvořit poradenskou firmu „Cambridge analytica“, která na základě série otázek zacílí následnou reklamu. Aplikace funguje na stejném principu jako aplikace pro nákupy. Jejím prostřednictvím se ale získávají nelegálně data 87 milionů uživatelů a při volební kampani Donalda Trumpa jsou tato data využita k ovlivnění voličů.
Když v roce 30 př. n. l. dochází k ukřižování Ježíše Krista, jen jeho nejbližší věří v jeho zmrtvýchvstání. Pavel z Tarsu, jeden z Ježíšových odpůrců, se vydává do Damašku, kde má zatknout Ježíšovy učence. Při cestě se mu však zjeví Ježíš a chce, aby Pavel učil pohany nové víře. Ten se přidává ke komunitě křesťanů. Pro některé první křesťany bylo přesto Pavlovo podání víry trochu nepřijatelné. Misie pro pohany tak existuje vedle misie pro Židy a apoštol Pavel je v podstatě nejvlivnějším člověkem. Je však zatčen poté, co do svatého židovského chrámu v Jeruzalémě přivedl pohana. Po 4 letech ve vězení umírá.
Martin Luther je v roce 1521 na sněmu Svaté říše římské nucen odvolat své radikální myšlenky. Jeho učení je totiž označováno za kacířství. Kritizuje například odpustky prodávané papežem, které jsou podle něj podvodem na křesťany. Díky knihtisku se mu daří šířit své myšlenky v podobě 99 tezí, a to velmi rychle. Luther se prezentuje jako osoba zastávající se dobra. Reakcí církve je však inkvizice. Ta ale díky knihtisku nemá úspěch, za 1 spálený výtisk je vydáno 20 dalších. Luther je sněmem prohlášen za psance a je nucen se skrývat. V době svého skrývání překládá Písmo svaté. To je následně vydáváno a zpřístupněno všem lidem, nejen kněžím.
V roce 1921, v průběhu velikonočního průvodu na Manhattanu, si parta mladých žen zapálí cigaretu, kterou nazývají pochodeň svobody. Začíná stoupat počet kuřaček. Kampaň ve skutečnosti financovala společnost American Tobacco a za PR akcí stál Edward Bernays. Když ho oslovila společnost American Tobacco, aby jí pomohl zvýšit prodeje cigaret, rozhodl se zaměřit na skupinu, která kouří nejméně.
Díky znalostem svého strýce, Sigmunda Freuda, využívá k PR podporu pudů a emocí, a to i i v případě propagace cigaret. Zaměřuje se na výdělek, nikoli na zdravotní důsledky kouření. Kampaň společnosti United Fruite, kterou Bernays vedl, dokonce uvrhla společnost do občanské války. Guatemala si zvolí levicové vedení, kterému se nelíbí, že úrodná guatemalská půda je využívána mezinárodní společností. Bernays přesvědčí americkou vládu, že by měla v Guatemale nasadit CIA a svrhnout tamní levicovou vládu. Jeho kampaň byla založená na množství lží, a přesto vyšla. Důsledky jeho kampaní jsou patrné dodnes.
Píše se rok 1980. Vláda USA vydává stravovací příručku pro Američany, založenou na nízkotučné stravě. V té době ale začíná narůstat počet lidí trpících obezitou. Spouštěčem příručky byl masivní infarkt, který prodělal prezident Eisenhower. Dva vědci začínají pátrat po tom, co vede k masivnímu rozvoji srdečních onemocnění. Ancel Keys tvrdí, že za tím stojí nasycené tuky. Yudkin naopak říká, že za rozvojem stojí zvýšená konzumace cukru. Keys se stal národní celebritou, je podporována nízkotučná strava a cukrovarnický průmysl rozjíždí kampaň na podporu konzumace cukru. Firmy cukrovarnického průmyslu přitom potichu financují výzkum na harvardské univerzitě.
