Show Jana Krause – 10.6. 2015:
Andrew H. Schapiro – velvyslanec USA v České republice, právník, který vyměnil svoji rozběhnutou kariéru za práci v diplomacii. Na Harvardu byl jeho spolužákem pozdější americký prezident Barack Obama, kterého podporoval v jeho kampani. Jeho matka Raya Czerner Schapiro se narodila v Praze, ale jako malé se jí podařilo v roce 1939 uniknout před holokaustem.
Taťjana Medvecká – herečka, která se poprvé objevila ve filmu po boku Jiřího Schmitzera v kultovní komedii Marečku, podejte mi pero. Českého lva získala v roce 2011 za film Dům, a i když se věnuje filmu, televizi, dabingu i rozhlasu, jejím světem jsou rozhodně divadelní prkna. Málokomu se podařilo začít hereckou kariéru v pražském Národním divadle – Taťjana je jeho členkou od absolutoria v roce 1975. Vzpomíná na mnoho slavných kolegů a velkých režisérů, a hlavně přináší důkaz, že pro mnohé je herectví nejen poslání, ale i diagnóza, jak sama říká.
Ladislav Zibura – muž, na jehož stand-up show chodí tisíce lidí, vyprodává největší kina v republice. Vymyslel zcela nový žánr – cestovatelskou stand-up show. Dvaadvacetiletý poutník Ladislav Zibura z Českých Budějovic boří všechna pravidla cestovatelských promítání. A má neuvěřitelný úspěch. Na jeho stand-up show chodí tisíce lidí. Ladislav ušel loni 1400 kilometrů ke Zdi nářků v Jeruzalémě. Dnes o tom poutavě vypráví nabitým kinosálům. Nepamatuje si jména měst, nemluví o památkách, ani o historii. Líčí jen zábavné detaily nebo příběhy lidí, jež potkal. Čerpá především ze svých loňských zážitků, když s dvanáctikilovou krosnou na zádech a se 160 eury v kapse prošel přes Turecko a Izrael až do Jeruzaléma.
Už předtím byl také pěšky v Santiagu de Compostela a Římě, na kole zase dojel k Severnímu moři a zpět. Fenomén jeho projekcí přitom vznikl náhodou. „Chtěl jsem jen promítnout fotky z poslední pouti pro své brněnské kamarády. Nahlásily se mi ale dva tisíce lidí. Nakonec jsem třikrát vyprodal univerzitní kino,“ říká Zibura. Téměř bez propagace se první dubnová show vyprodala za pět dní, další už za pár hodin. V současnosti má obsazené skoro všechny letní dny a diář se mu plní i na podzim. Po celou jeho show se plný sál směje.
„Pán, který mě pohostil, byl vdovec. Dodnes jsem se podle jeho pantomimy nedozvěděl, jestli svoji manželku zabil, nebo o ni přišel,“ zní jedna z jeho replik. Každý večer se však mění, stejně jako fotky. Reaguje na aktuální náladu v publiku, improvizuje. Na všechny své cesty vyráží bez mapy a s minimem znalostí o konkrétní zemi. Je odkázaný jen na pomoc místních. Přespává na netradičních místech. „Na poslední pouti jsem spal třeba v troskách synagogy, ve vojenských kasárnách, zavěšený v hamace na zadní straně billboardu nebo venku na gauči u prodejce zahradních trpaslíků,“ vyjmenovává.