Květina Vánoc - Vánoční hvězda
Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025
Vánočka - nejoblíbenější recepty
Hrajte s námi SUDOKU online !
Na jaké unikátní dokumenty
se můžete na Prima Zoom těšit v 2. týdnu?
11. 1. 20.00 – Sněhová past
Dokumentární seriál Sněhová past přináší příběhy lidí, kteří se stali vězni sněhu. Ať už je zasypala lavina samotné, nebo zůstali pohřbení dokonce i s autem. Paula a její přítel Rod vyrazili na vyjížďku v pohoří Sierra Nevada, protože chtěli vidět své oblíbené tábořiště pod sněhem. Skončilo to tragédií. Zkušený lyžař Kristoffer Carlsson si užíval na svahu u švýcarského městečka Verbier. Když spustil lavinu, pohřbila ho zaživa dva metry hluboko. Kamera na Kristofferově přilbě celou strašlivou událost zachytila. Lonnie Washington se vracel domů z práce autem, ale zastavila ho nejhorší sněhová bouře, kterou Chicago zažilo. Po deseti hodinách pod sněhem mu hrozilo, že když nechá motor běžet, může se udusit zplodinami. Když ho vypne, umrzne. S vědomím, že mu možná zbývá posledních pár hodin, vytahuje mobil a začíná natáčet. Někteří z těchto lidí podcenili situaci. Jiní byli jen ve špatnou dobu na špatném místě. Ale všichni se dostali do sněhového pekla.
12. 1. 19.00 a 19.30 – Žena na konci světa V (Súdán: Zlatá dívka; Spojené státy: Obří žena)Tentokrát si Martyna Wojciechowska k návštěvě vybrala mladou ženu z kmene Toposa, jehož jazykem hovoří všehovšudy asi jen 200 000 lidí. Po obtížné cestě po neupravených silnicích Jižního Súdánu, na nichž stále ještě dochází k únosům a střetům s povstalci a kde jsou na každém kroku patrné následky dlouhotrvající občanské války, se dostává na jih země do vesnice, kde žije dvacetiletá Nakor Nakom Lomiro. Ta jí představuje své čtyři děti, z nichž nejstaršímu je pět let. Jako všechny zdejší ženy i Nakor celý den pilně pracuje: připravuje jídlo, nejčastěji složené z čiroka, a chodí tvrdě pracovat na pole, zatímco muži se zabývají chovem koz a dobytka a svá stáda v době sucha zavádějí na vzdálené pastviny, aby se v období dešťů vrátili domů. V řekách této oblasti se nalézají drahé kovy, především zlato, a také diamanty. I Nakor chodí pravidelně rýžovat, aby prodejem zlatého písku rodina získala nějaké jídlo či dobytek. Ten je pro místní ze všeho nejdůležitější: ani zlato pro ně nemá tak velký význam. Celkově žijí tito lidé spokojeně, ač velmi chudě. Nakor má jediné přání – být prospěšná svému lidu.
V USA proti sobě stojí dva protichůdné trendy: na jedné straně obsesivní hubnutí a na druhé straně záliba v přejídání a pěstování co nejtlustšího těla. Posledně jmenovaný životní styl vyznává i Donna Simpsonová, mladá žena, kterou Martyna Wojciechowska navštěvuje v Acronu ve státě Ohio, kde žije vůbec nejvíc obézních lidí v zemi. Donna je zapsána v Guinessově knize rekordů: je nejtlustší ženou na světě, která porodila dítě. A sice svou druhou dcerku, které je dnes 6 let. Kromě toho má ještě 17letého syna. Už matka ji dobře krmila, ale macecha po její smrti ji nutila hubnout. Po maturitě se vymanila z jejího vlivu a začala hodně jíst. Nevadí jí, co o ní říkají lidé, je se svým tělem spokojená. Denně spořádá 15–20 000 kalorií pocházejících především z tučných a nezdravých fastfoodových jídel. Už její první manžel, kuchař, jí nosil domů hory jídla a vykrmoval ji. Po devíti letech se rozvedla a našla si přítele, který měl přímo zálibu v chorobně tlustých ženách a pokračoval v jejím vykrmování. Nakonec se stala takřka jeho otrokyní. Na jeho popud si založila i webové stránky s fotkami pro muže, které vzrušují obézní ženy. Když měla 300 kg, narodila se jí císařským řezem holčička. Ani jedno z dětí ale obézní není.
12. 1. 20.00 – Druhá terakotová armáda
Na začátku 19. století narazili čínští dělníci na ztracené pohřebiště miniaturní armády císaře Čchina. Terakotoví vojáci, kteří vznikli, aby ochraňovali svého císaře v posmrtném životě, ohromili celý svět. V 81 jámách na území o rozloze 20 čtverečních kilometrů se našlo 100 tisíc figur. Kromě bojovníků jsou mezi nimi i civilisté, ženy, dobytek, nádoby a zbraně. Každá figura má třetinu velikosti dospělého člověka, její tělo je anatomicky přesné až na chybějící ruce. Každá je originál. Tvůrci dokumentárního filmu Druhá terakotová armáda získali jedinečný přístup k těmto nádherným exemplářům i na místo jejich odpočinku. Díky tomu jako první zahraniční filmaři zachytili na kameru celé zvláštní mauzoleum od císařovy a císařovniny hrobky, přes severní a jižní pohřebiště, až po obřadní místo a hřbitovy pro kriminálníky i lidské obětiny.
13. 1. 20.00 – Mravenci útočí
Tropický prales ve východní Africe je domovem mravenců rodu Dorylus. Jsou to predátoři a jedni z nejschopnějších zabijáků v živočišné říši. Jejich kolonie má kolem 20 milionů členů. Jsou to nomádi a po vyplenění svého území se musejí stěhovat na jiné místo. Loví v početných skupinách a skolí tvora většího, než jsou sami. Kolonii stráží velcí vojáci s ostrými kusadly a spolu se středně velkými dělníky se starají o ulovení kořisti. Nejmenší dělníci mají na starosti stavbu hnízda, jeho čištění a péči o královnu. Hlavou rodiny je královna, která je vůbec největším mravencem na světě, měří 5 centimetrů. Žije v srdci hnízda obklopena valem z živých mravenců. Po oplodnění samečkem z jiného hnízda dokáže za měsíc snést až 2 miliony vajíček. Dělníci dopraví vajíčka do líhně, kde vyklubané larvy krmí. Mezitím střední dělníci loví a přinášejí naporcovanou potravu do spižírny. Když vyloví celé okolí, musí se kolonie stěhovat za potravou jinam. Mravenci jsou pro prales prospěšní, udržují v mezích stavy brouků a slimáků. I farmáři jsou za jejich nájezdy vděční, protože z polí odstraní všechny škůdce plodin.
13. 1. 21.00 a 21.30 – Putování s lidoopy (Cesta začíná; Gorily nížinné)
Šestidílný seriál Putování s lidoopy se zabývá současnou situací i budoucím ohrožením zástupců druhů posledních velkých opic na světě. Mladá bioložka Holly Carroll odvážně kráčí ve stopách svých slavných předchůdkyň Dian Fossey a Jane Goodall. Společně se zkušeným filmařským týmem se vydává do deštných pralesů Afriky a Indonésie, aby studovala vysoce inteligentní zvířata v jejich čím dál ohroženějším přirozeném prostředí. Každá epizoda se podrobně zabývá jiným primátem, jeho zvyky a typem osobnosti. Díky blízkému kontaktu s lidoopy je rychle jasné, čím se jednotliví primáti od sebe liší. Úroveň jejich inteligence často překvapuje i samotnou Holly. Ani taková mazanost však nemusí stačit, aby se gorily, šimpanzi nebo orangutáni sami vyrovnali s ohrožením celého svého druhu.
14. 1. 18.00 – Planeta ropy (Jak nás změnila ropa)
Ve chvíli, kdy se lidstvo poprvé zavrtalo pod zem pro ropu, se Pandořina skříňka otevřela dokořán. Svět už není jako dřív. Ropa změnila způsob, jakým žijeme. Zažehla války ve vzdálených koutech světa. Z obyčejného přírodního zdroje se najednou stala nejmocnější politická zbraň, jakou svět poznal. Geologie je dnes nesmírně důležitou hrou, v níž je všechno v sázce. Profesor Iain Stewart se v seriálu Planeta ropy vydal na bohatá naleziště a setkal s lidmi, kteří o ně bojovali. Díky tomu se mu podařilo zjistit, jak neuhasitelná žízeň po ropě přetváří celou planetu. Jeho putování možná pomůže zodpovědět základní otázku: jak je možné, že jsme se během délky jediného lidského života mohli stát na ropě natolik závislí?
14. 1. 19.00 – V pasti propadové jámy
V únoru 2013 se pod domem na Floridě náhle otevřela díra do podzemí a pohltila nic netušícího muže. Jeff Bush zrovna spal, když se propadová jáma otevřela přímo pod jeho ložnicí. Navzdory bratrově snaze o záchranu už Jeffa nikdy nikdo neviděl. Nenašlo se dokonce ani jeho tělo. Profesor Iain Stewart se snaží zjistit a pochopit, co se Jeffovi stalo, proč musel zemřít a jak to, že geologické podmínky dělají z Floridy hlavní místo propadových jam na světě.
14. 1. 21.00 – Letecké nehody 2. světové války (Poslední let generála Sikorskiho)
Mezi lety 1939 a 1945 se tisíce mladých letců dočkaly strašlivého konce. Nezavinila ho nepřátelská kulometná nebo dělostřelecká palba. Důvodem byly katastrofální nehody a neštěstí během tréninku. Těžko věřit, že tyto incidenty si vyžádaly životy osmi tisíc mužů. To je téměř 15 % všech obětí britského královského letectva během druhé světové války. Tyto těžké ztráty se přitom netýkaly jenom Anglie. K leteckým katastrofám docházelo po celém světě. Jenže se na ně ve světle obětí války s nacistickým Německem postupně zapomnělo. A to i přesto, že jejich oběti přispěly k vítěznému konci druhé světové války. Naštěstí se našli tací, kteří jsou přesvědčení, že by se tito stateční muži neměli stát pouhou poznámkou pod čarou vojenských dějin. Letecké nehody 2. světové války jsou výsledkem jejich dlouholetého pátrání.
15. 1. 18.00 – Po stopách duchů IX (Tragédie rodiny Lempových)
Trojice nebojácných dobrodruhů – Zak Bagans, Nick Groff a Aaron Goodwin – na vlastní kůži testuje další místa, kde údajně straší. V deváté řadě zábavného napínavého dokumentárního seriálu Po stopách duchů pátrají po duchu zavražděné Sharon Tate a zjišťují, že její dům stojí na starém indiánském pohřebišti. Hledají duchy otroků a dětí na plantáži v Luisianě, které se prý s velkou slávou podařilo zachytit na kameru. Touží setkat se s duchem George Washingtona. Nechají se zamknout v městě duchů v Montaně nebo ve stoleté „továrně strachu“. Máte dost odvahy strávit noc společně s nimi?
15. 1. 19.00 – Lovci záhad I (Ztracený osmý div světa)
Roku 1941 proniká německá armáda do Ruska, zabírá území a na Hitlerův příkaz krade umělecká díla, zejména ta, která mají německý původ. Nejcennějším z těchto děl byla jantarová komnata z 18. století, v hodnotě mnoha milionů liber. Z hledání jantarové komnaty se stal jeden z největších honů za pokladem 20. století. Jantar je polodrahokam, který se nachází jen v několika částech světa a vzniká z pryskyřice prehistorických stromů. Jantarová komnata byla sada bohatě zdobených jantarových panelů a řezeb, kterými byla obložena celá místnost paláce. Tento výjimečný výtvor kdysi postavili němečtí řemeslníci za použití milionů kousků jantaru. Roku 1716 představili Němci tento úchvatný artefakt jednomu z nejmocnějších evropských císařů, Petru Velikému. Ten jantar převezl do Petrohradu a nechal ho nainstalovat do komnaty ve svém letním paláci, kde zůstal až do příchodu nacistů. Tento úžasný artefakt, který byl převezen do německého Königsbergu, je mnohdy nazýván osmým divem světa. Když roku 1945 získala spojenecká a ruská vojska město zpět, jantarová komnata byla pryč. Byla zničena v bojích, rozkradena, nebo převezena ustupujícími Němci do tajného úkrytu?
15. 1. 20.00 – Svět neznámých žraloků
Zamíříme do Francie do bretaňského města Brest, kde je rozdíl mezi přílivem a odlivem 5–7 metrů. Na zdánlivě nehostinném místě žijí tuleni kuželozubí, kteří s oblibou odpočívají na pobřeží. Dorůstají délky 2,5 metru, samci váží i přes 350 kg. Mrštně tu loví ryby, např. tresky. Mořské dno pokrývají sasanky, mezi nimi jsou korálnatci, sumýši, štítníci ad. Druhová rozmanitost je tu zejména díky množství planktonu. Ten sem láká mimo jiné i 9metrového žraloka velikého. Živí se jak planktonem, tak hloučky medúz. Denně získá přes žaberní filtry i 20 kg planktonu. K vidění jsou tu dále talířovky i mořské želvy, také zhlédneme souboj hřebenatky a hvězdice. O novou generaci se snaží mořský ježek; krab poustevník nachází nový domov. Oblast utrpěla 16. března 1978, kdy najel ropný tanker na mělčinu a došlo k největšímu úniku ropy na tomto území. Vrak lodi je doposud na dně a nyní je domovem pro mnohé živočichy – mimo jiné pro mořského ďasa, kraby dekoratéry, máčky i různozubce.
16. 1. 19.00 – Historická Akta X (Pravda o Janě z Arku a Nový Jeruzalém)
Podle historických záznamů byla Jana z Arku upálena v roce 1431. V jednom z francouzských archivů se našel dokument, kde se možná hovoří o její návštěvě francouzského města v roce 1436. Možná se snažil příběh jejího přežití někdo utajit. Poté navštívíme věž, kde věznili Janu z Arku. Spekuluje se o tom, že jí někdo pomohl z věže uprchnout. Den před popravou Jana podepsala dokument, na který nakreslila křížek. Badatelé spekulují, že to mohl být někdo jiný. Vědec se zajímá o Janinu pravou podobu, ale zjistí, že byla vždy zobrazována jinak. Nakonec se mu nejvíce zamlouvá portrét vyřezaný do dřeva. Ten chce porovnat s Janiným portrétem, ale nemůže najít žádné věrohodné zobrazení. Všechny domněnky jsou jen v rovině spekulací. Žádný důkaz, že Jana žila dál, neexistuje. Badatelé pak hledají důvod, proč by měl někdo zájem na tom, aby Jana byla upálena, i když to tak nebylo. Napadá je vysvětlení v podobě povzbuzení morálky francouzského lidu před první světovou válkou. Navzdory všem spekulacím se většina historiků domnívá, že Jana byla upálena roku 1431.
Jeden z profesorů pátrá po tom, co znamená zmínka v Bibli o novém Jeruzalému. Tento vědec si myslí, že tento Jeruzalém se nachází někde jinde. Pátrání ho přivádí do Londýna. Podle rodokmenu, který přinese další historik, je britská královna potomkem Davidovy rodové linie. Podle názorů mohly ztracené izraelské rody utéci do Británie. Jeden z badatelů a člen svobodných zednářů zkoumá historii templářských rytířů. Ti pátrali v Šalamounově chrámu po arše úmluvy. V sídle svobodných zednářů je mnoho spojení s Šalamounovým chrámem. V roce 1666 hořel Londýn. Podle kontroverzní teorie měl být Londýn vyvoleným městem a po požáru mohlo dojít k uskutečnění vize zednářů. Tedy vystavění nového Londýna. Například katedrála sv. Pavla je matematicky přesná a připomíná Šalamounův chrám. Podle londýnského badatele byl Londýn vystavěn v roce 1666 jako nový Jeruzalém.
16. 1. 20.00 – Neohrožený pan lišák
Liška dokáže vyvolat takové vášně jako žádný další dravec. Názory se různí. Někteří vidí ohavnou havěť. Jiní roztomilé zvířátko. V dokumentárním filmu Neohrožený pan lišák proto zjistíme, jak to s liškami skutečně je. A také jestli se jim podařilo zamořit anglická města, jestli jsou čím dál drzejší a jestli představují nebezpečí pro naše domácí mazlíčky, nebo dokonce děti. Dozvíte se o několika podivných setkáních člověka s liškou. Třeba o muži, který se zamiloval do svého skoro ochočeného mazlíčka. Nebo o ženě, jež kvůli zdivočelé lišce přišla o drahé boty a „získala“ za ně jenom zranění na nohou. A protože tvůrci dokumentárního filmu Neohrožený pán lišák vyrazili i po stopách lišek vybavených obojkem s GPS, uvidíme přesně, co lišky v noci provádí a kde ji tráví.
16. 1. 21.00 – Mezi slony (Sloní sirotčinec)
Snímek Mezi slony je dojemným a překrásným příběhem o cestě ze zoufalství ke svobodě. Jeho hlavními hrdiny jsou sloní sirotci pečlivě odchovaní v sirotčinci v africké Keni, který nemá nikde na světě obdoby. Tři až čtyři týdny stará mláďata slonů přišla o rodiče kvůli pytlákům. Sama by ve volné přírodě nedokázala přežít. Ztráta rodičů je pro ně navíc stejně traumatická jako pro každé jiné dítě, i proto, že sloni většinou hodně lpí na své matce a často stráví celý život v rodině, do které se narodili. Díky ochráncům přírody z národního parku Tsavo East mají osiřelá sloní mláďata šanci na normální život.
17. 1. 18.00 – Letadla, která změnila svět (A380 – Superjumbo)
Vychutnejte si fascinující příběh o Airbusu A380 – o největším komerčním letadlu všech dob, je to největší současné osobní dopravní letadlo světa. Větší než A380 je jen nákladní Antonov An-225, hydroplán Hughes H-4 Hercules či vzducholoď Hindenburg. V závislosti na konfiguraci pojme od 525 cestujících do 855 při verzi economy. Rozpětí jeho křídel je 79,8 metru. V nákladní verzi A380F má předpokládanou nosnost 150 tun. V luxusní verzi letadla mají cestující k dispozici vlastní postel, bar, společenskou místnost nebo tělocvičnu. Cena letadla je přes 8 miliard Kč.
