Na jaké unikátní dokumenty
se můžete na Prima Zoom těšit ve 32. týdnu?
3. 8. 20.00 – Zákony živlů: Zemětřesení
Zemětřesení, hurikány a výbuchy sopky patří k nejmocnějším a nejnebezpečnějším přírodním jevům, které lidstvo zná. Zemětřesení mohou otřást celými městy, ohrozit tisíce životů a vzít člověku všechno – dokonce i střechu nad hlavou. Vědci závodí s časem a snaží se získat nové poznatky týkající se toho, jak přesně fungují zákony živlů. Dokumentární film prozrazuje, jak na tom jsou, jak katastrofický může být rozsah škod, když selžou, a co se dá v současnosti dělat, pokud katastrofa nemilosrdně udeří.
4. 8. 20.00 – David Suchet: Po stopách sv. Pavla 1. část
David Suchet putuje oblastí okolo Středozemního moře a kráčí ve stopách muže, kterého si vždycky toužil zahrát – biblického hrdiny svatého Pavla. Ten se ze všech nejvíce zasloužil o to, aby se nově zrozené Ježíšovo hnutí změnilo z obskurní židovské sekty do podoby a velikosti celosvětového náboženství. Jenže co ho přimělo podniknout neobyčejnou misionářskou výpravu do pohanských koutů světa? Tento dokumentární film zachycuje putování Davida Sucheta po stopách sv. Pavla a odhalení velice kontroverzní podstaty skutečného muže, skryté mezi řádky Nového zákona.
4. 8. 21.00 – Ztracené světy II (Megastavby Jindřicha VIII.)
Král Jindřich VIII. patří k nejkontroverznějším postavám britské historie. Za jeho vlády zaznamenala Británie obrovský rozmach, zároveň je však jeho panování spojeno se zabíjením těch, kteří se mu znelíbili, včetně jeho manželek. Za doby jeho vlády byla postavena celá řada staveb, které však byly zničeny v průběhu let požáry nebo byly přestavěny v jiném architektonickém stylu. Historici se proto pokoušejí zjistit, jaká byla původní podoba těchto staveb. Královský palác Hampton Court patří k těm, se kterými chtěl Jindřich zapůsobit na své hosty. Je postaven z červených cihel, typických pro architekturu té doby. Úžas měly vzbuzovat např. jeho vysoké komíny.
V období baroka byl však palác přestavěn a o jeho původní podobě mají vědci důkazy jen v písemných pramenech. Jindřich VIII. neustále toužil dosáhnout vyšší moci, což se projevilo i v přípravách na válku s Francií. U jižního britského pobřeží proto nechal vybudovat několik pevností, které měly za úkol zabrzdit francouzské útočníky. Jindřich nebyl ale jen stavitelem, celou řadu staveb nechal během své vlády také zničit. Stalo se tak poté, co se osamostatnil od katolické církve a nakázal většinu katolických staveb zničit.
5. 8. 19.00 – Největší zlo II (Vrahovo myšlení)
V dnešním dílu se podíváme na to, jak přemýšlí vrazi. Procentuálně více vražd je pácháno muži. Co vlastně nutí lidi zabíjet? Doktor Roy Baumeister zkoumá schopnost sebeovládání, násilí a agresivitu. Věří, že motivací k mnoha činům může být společenské odvržení. Sociální vyloučení může podle něj u člověka způsobit fyzické a psychické změny. Doktor Scot Fero se zase snaží mapovat aktivitu mozku při lhaní. Testy provádí na dobrovolnících ve skupinách po jedenácti. Šest z nich musí vystřelit z pistole a představovat si, že páchají zločin. Ostatních pět z pistole nevystřelí. Poté, co si zastřílí, podstoupí sken na magnetické rezonanci. Dostanou celou řadu otázek a jejich cílem je lhát. U skupiny, která je nucena lhát, je větší mozková aktivita. Při lhaní je tedy nutné mnohem více přemýšlet a plánovat. Rozeznáme tedy, kdo bude vrahem?
6. 8. 19.00 – Velká marťanská válka (1. díl)
Velká marťanská válka je poctou legendárnímu rozhlasovému zpracování Války světů od Orsona Wellese, které v přímém přenosu popisovalo útok na planetu Zemi, k němuž ale nikdy nedošlo. Zábavný a napínavý fantastický dokumentární film zachycuje konflikt globálních rozměrů v souvislosti s dějinami 20. století. Dobové záběry, doplněné digitálními a filmařskými triky jsou základem přesvědčivých Archivů marťanské války. Velkolepé bitvy s mimozemšťany samozřejmě nemůžou chybět. Velká marťanská válka je kombinací minulého i současného futuristického příběhu v nejlepší podobě.
7. 8. 18.00 – Keith Barry: Mentální hacker (5. díl)
V tomto dílu zjistíme, zda existuje svobodná vůle. Někteří z nás si myslí, že naše rozhodnutí jsou jen naše vlastní, a jiní lidé si zase myslí, že všechno jim bylo předurčeno. Nezáleží na tom, co si myslíme, že si vybíráme, protože už to pro nás bylo vybráno, a Keith Barry se toto tvrzení pokusí dokázat. Podle něj svobodná vůle neexistuje. Každý den jsme podprahově bombardováni skrytými vlivy. Tím nás denně zásobují různá média i další jevy. Na celkem jednoduchém příkladu Keith dokáže, jak ovlivnil „svobodné“ rozhodnutí jedné z divaček, která si nějakého ovlivňování vůbec nevšimla, a přesto zvolila slovo, které chtěl Keith, aby zvolila. I další dobrovolnice je po celou dobu testu skálopevně přesvědčena, že všechna její rozhodnutí vyšla jen a jen z její vůle. Na konci experimentu je její názor rozcupován na cucky.
A i všemi dalšími experimenty Keith jen potvrzuje, že jeho původní tvrzení o neexistenci svobodné vůle je pravdivé. Lidé se Keitha velmi často ptají, zda by dokázal ovlivnit loterii. To by Keith nedokázal, protože neumí ovlivnit něco, u čeho není přítomen. Ale ve studiu při experimentu přiměl lidi k tomu, aby si zvolili taková čísla, jaká chtěl on. Na závěr dostane každý divák sázenku jako dárek.
8. 8. 19.00 – Odhalená tajemství starověku (Záhada Kleopatřiny smrti)
Starověký Egypt byl jednou z největších civilizací v historii. Verze, že se poslední egyptská panovnice, královna Kleopatra, nechala dobrovolně uštknout hadem, byla 2 000 let bez námitek přijímána, ale co když věda odhalí jiné vysvětlení? Tým vyšetřovatelů, historiků a forenzních znalců je odhodlán objasnit záhadu Kleopatřiny smrti.
Královna Kleopatra pocházela z bohatého a vzdělaného rodu Ptolemaiovců, kteří vládli Egyptu po 300 let. Kleopatra byla bystrá a inteligentní, skvěle ovládala 7 světových jazyků. Její rodiče byli vlastní sourozenci, incestem si Ptolemaiovci zajišťovali nárok na královský trůn. Dalším způsobem, jak se dostat k moci, byly smrtící intriky, korupce a vraždy. Kleopatra byla posledním členem rodu Ptolemaiovců, musela proto tvrdě hájit svá práva na trůn. V 18 letech usedla Kleopatra na trůn a stala se egyptskou faraonkou. S trůnem přišel i sňatek s jejím mladším bratrem, on chtěl ale vládnout sám a zbavit Kleopatru moci. Brzy nato byl nalezen mrtev.
Kleopatra byla nejen mocnou panovnicí, ale i milenkou dvou nejmocnějších mužů starověkého světa, u kterých hledala ochranu. Nejprve byla milenkou Julia Caesara, kterému porodila syna, po Caesarově smrti se stala milenkou Marka Antonia. Po dvaceti letech panování ukončil její vládu vpád římských vojsk, Caesarův prasynovec, císař Oktavián, dobyl její říši. Kleopatřin milenec Markus Antonius spáchal po vpádu Římanů sebevraždu a Kleopatra byla Oktaviánem uvězněna v mauzoleu svého paláce. Kleopatra měla dvě možnosti – buďto bude žít v zajetí a v ponížení, nebo si vezme život a zemře s důstojností. Podle všeho se rozhodla pro smrt a nechala se uštknout hadem, některé historické skutečnosti však do jejího příběhu nezapadají. Jednalo se snad o úkladnou vraždu?
Podle některých dějepisců propašoval sluha jedovatého hada v koši s fíky, podle jiných byl had ve džbánu a podle dalších propašovala Kleopatra jed do mauzolea v dutém hřebínku a poté jed vypila. Výpověď očitých svědků Kleopatřiny smrti v žádném z letopisů zapsána není, v podstatě se jedná o samé teorie a smyšlenky. Vyšetřovatelé sestavili Kleopatřin psychologický profil a všichni se shodují na tom, že Kleopatra byla silná žena a bojovnice, která by si smrt sebevraždou nikdy nezvolila. Pokud Kleopatru skutečně uštkl had, jaký druh hada to byl? Podle dochovaných zdrojů účinkoval jed v řádu minut, během kterých zemřela v důsledku hadího kousnutí Kleopatra i její dvě služky.
Odborník na jedy je přesvědčen, že je téměř nemožné, aby tři ženy zemřely po uštknutí v téměř stejném okamžiku, navíc žádný had nebyl v mauzoleu nalezen. Smrtelně jedovatá egyptská kobra představovala ve starém Egyptě symbol majestátu, je tedy možné, že Kleopatřino spojení s hady je pouze vybájené na základě mýtů. Propašovala tedy Kleopatra jed v dutém hřebínku? Ani tato možnost nepřipadá v úvahu, takové množství jedu, které by zabilo Kleopatru a její dvě služky, by se do hřebínku nevešlo, navíc žádný jed by neúčinkoval tak rychle. Podle kriminologů připadá v úvahu jediná možnost, a to vražda!
8. 8. 20.00 – Levhartí klub rváčů
Sledujte fantastický příběh o dospívání a staňte se svědky toho, jak se jeden mladý levhart stane z neotesaného nováčka králem zvířat. Když se poprvé setkáváme s Jackem v prostředí nebezpečné jihoafrické oblasti Big Five, je neobratný, vystrašený a slabý, ale učí se rychle, a taky že musí. Jeho osudem je střet se současným místním levhartím vládcem, alfa samcem se vskutku zlomyslnou povahou. Uvidíte, jak si Jack postupně zlepšuje své schopnosti a nabírá svaly na závěrečný souboj velkých koček. Je to bitva, ze které jedině vítěz může vyjít živý.
8. 8. 21.00 – Nezkrotná příroda (Zuby, drápy a hrůza)
Nezkrotná příroda je vzrušující dokumentární seriál, který přináší nejneuvěřitelnější setkání s divokými zvířaty, jež se kdy podařilo zachytit na kameru. Každý díl zve diváky na cestu kolem světa a setkání s lidmi, jejichž životy navždy změnil nečekaný zážitek. Je to šokující, napínává a za všech okolností drsná podívaná. Sledujte, jak se návštěvník zoo dostane až moc blízko ke kleci s ledními medvědy, podívejte se na rozzuřeného slona, který zaútočí na vlastního cvičitele, nebo dokonce hlubokomořského potápěče v příliš těsném obětí s gigantickou chobotnicí. Nezkrotná příroda zachytila všechno od adrenalinových útoků až po dojemné příběhy o nejúžasnějších zvířatech na světě.
8. 8. 24.00 – Expedice Kronthaler
Markus Kronthaler na poslední fotografii, která ho zachycuje naživu, triumfálně zvedá ruce vzhůru k nebi. Byl zrovna ve výšce 8 047 metrů a takřka na vrcholu. Jen o několik sekund později padl k zemi, když se stal obětí dehydratace. Jeho parťák neměl na výběr: byl nucen Kronthalerovo tělo nechat za sebou. Těsně pod vrcholem pákistánské hory Broad Peak zůstalo tělo mladého rakouského horolezce ležet celý rok. Neobyčejný dokumentární film Expedice Kronthaler sleduje Markusova bratra George, který podniká nebezpečnou výpravu, aby splnil slib daný matce. Leze na zrádnou osmitisícovku, aby přivezl Markuse domů.
9. 8. 20.00 a 20.30 – Šestý smysl: Po stopách léčitelů IV (1. a 2. díl)
Przemek Kossakowski pokračuje v cestě na místa, kde si jenom málokdo troufne zpochybnit umění, dovednosti a schopnosti léčitelů. Po Ukrajině a Rusku zavítá na Balkán, kde stále existuje silná víra v nadpřirozeno a alternativní léčitelství zůstává podstatnou součástí lidských životů i celé společnosti. Během setkání s bylinkáři, šamany, bio terapeuty, médii, duchovními vůdci a zaklínači Kossakowski neváhá vyzkoušet si jejich „umění“ na vlastní kůži.