Prima ZOOM vás vtáhne do děje dvou historických událostí týkajících se naší země. Podíváme se o několik století zpět a zažijete na vlastní kůži bitvu na Bílé hoře. Pak se přeneseme do 20. století, abychom konečně vyřešili hraniční spor s naším severním sousedem – Polskem. Hrozí další válka o území? Prima ZOOM zná odpovědi na různé otázky, i ty historické.
Poznejte naše dějiny prostřednictvím Prima ZOOM:
20. 6. 20.00 – Bílá hora: Kronika povstání
20. 6. 21.50 – Spor československo-polský
Bílá hora: Kronika povstání (repríza pátek 23. 6. v 9.00)
Hraný dokumentární celovečerní film detailně zobrazující příběh a postavy českého stavovského povstání v letech 1618–1622, a to včetně dodnes kontroverzní bitvy na Bílé hoře a následné smutné dohry pod názvem staroměstská exekuce. Český snímek vznikl pod režijní taktovkou mladého autora Josefa Kotalíka. Prima ZOOM vás vtáhne do děje. České stavovské povstání v letech 1618–1620 bylo povstání českých stavů proti panování Habsburků. Spojily se v něm náboženské spory s mocenskými rozpory mezi stavy a králem. Povstání nakonec vyvrcholilo po několika bitvách střetnutím na Bílé hoře, ve kterém byly stavy poraženy. Ačkoli se pak pozice Habsburků v českém státě upevňovala, spustila rebelie českých stavů mnohem vážnější konflikt – třicetiletou válku.

Představovala nebývale krutou tečku za událostmi, které začaly třetí pražskou defenestrací 23. května 1618 a skončily 8. listopadu 1620 porážkou stavovských armád v bitvě na Bílé hoře u Prahy. Exekuce byla šokujícím a hrozivým představením, které mělo dokázat tehdejší Evropě, že Habsburkové se nenechají zastrašit stavovským povstáním a žádná protestantská vzpoura nemůže ohrozit jejich autoritu. Tento akt ve svém důsledku upevnil vládu Habsburků na českém trůně a odradil potenciální opozici od jakékoli formy odboje.
Spor československo-polský (repríza pátek 23. 6. v 10.45)
Vztahy mezi Československem a Polskem nebyly dříve tak vřelé, jak je známe dnes. V roce 1919 započala mezi oběma státy válka o území Těšínska. O necelých 20 let později, v roce 1938, Polsko vojensky obsadilo část československého území. Po světových válkách se zdálo, že je spor o pohraničí definitivně vyřešen. Situace se ale změnila v 70. letech 20. století a trvá do dnešních dnů. Hranice se tak má i po roce 2022 změnit.
Je jedna hodina odpoledne, 23. ledna roku 1919. Československá vojska právě zahajují útok na sousední Polsko. Cílem operace je dobýt a získat zpět území zvané Těšínsko. Nesmiřitelný spor o území mezi dvěma nově zrozenými národními státy byl jedním z důsledků první světové války, po jejímž konci se rozpadly tři velké multietnické říše. Sporné území mělo rozlohu 2 282 km² a žilo na něm více než 400 tisíc obyvatel. Ale hlavně se na něm nacházely důležité uhelné doly a vedla tudy klíčová železniční trať mezi Českem a Slovenskem.
Těšínsko bylo tak strategicky významné, že se o něj před více než sto lety svedla sedmidenní válka. Protože regulérní československá armáda teprve vznikala, velkou roli v ní sehráli legionáři, kteří se vrátili z Francie. I když byl nakonec spor urovnán dohodou, negativně poznamenal česko-polské vztahy na celé meziválečné období. A téměř o 20 let později se Československu krutě vymstil. Poláci nakonec nepodpořili svého jižního souseda proti Hitlerově rozpínavosti a jeho nacistickému Německu. V bouřlivém roce 1938 obyvatelé Těšínska dokonce zažívají další vojenské tažení.
Pár dní po podepsání mnichovské dohody překračuje státní hranici polská armáda a anektuje většinu československého Těšínska. Obě země se dohodly na výsledné podobě hranice až v červnu 1958. Zdálo se, že československo-polský spor je konečně vyřešen. Jenže situace se znovu zkomplikovala. A tak některé příhraniční obce už roky zažívají velkou nejistotu – hrozí jim totiž, že budou muset vrátit sousední zemi velkou část svých pozemků. Neklidnou minulost, ale i nejistou současnost obou dnes spřátelených zemí přibližuje dokumentární film Spor československo-polský.