Velký roční horoskop na rok 2025
Jarní prázdniny 2025 – termíny
Ryby - roční horoskop na rok 2025
Hrajte s námi SUDOKU online !
Česká republika se řadí mezi země, které se i ve světě mohou pochlubit významnými umělci v oblasti výtvarného umění.
Ať už se jedná o Alfonse Muchu, Františka Kupku, Toyen nebo Jana Baucha českého malíře minulého století, který o umění řekl, že umění výtvarné roste jenom ze solidního a velikého řemesla a z úmorné každodenní práce. Josef Čapek zase uvedl, že umění mluví za člověka, za národy, za lidstvo a italský sochař, malíř, architekt a básník šestnáctého století Michelangelo Buonarroti tvrdil, že cílem umění je dělat člověka šťastným.
Umění a umělecká díla jsou všude okolo nás. Často neznáme cenu uměleckých děl na poli ekonomickém, důležité ale je, jak je vnímáme a jak na nás působí. Existuje i řada autorů moderní doby, kteří tiše ve svých ateliérech vytváří hodnotu, kterou buď objevíme v našem věku nebo bude objevena v budoucnosti. Často se o nich nehovoří a nepíše, přestože ve svém oboru dosahují velkých úspěchů. Jedním takovým ze současných výtvarníků mladší generace je i Štefan Tóth, jenž byl v roce 2014 osloven Jitkou Peričovou ke spolupráci na projektu „After Rembrandt (Podle Rembrandta)“, aby vytvořit zcela nový obraz inspirovaný dílem Učenec ve studovně významného malíře Rembrandta van Rijn ze sbírek Národní Galerie Praha. Jediný originální Rembrandtův obraz na území České republiky umělec kompozičně rozčlenil na několik polí.
Některá z nich se stala pouze barevnými vertikálními liniemi a jiná připomínají kopii Rembrandtovy malby. Tyto části jsou namalovány tak, aby kopírovaly postupy starých mistrů. Propojují se tím dva různé způsoby malby na jedné ploše plátna. Symbolicky tak dochází k dialogu mezi historickým a současným výtvarným jazykem. Nyní je dílo českého výtvarníka v soukromé sbírce a znovu bylo představeno veřejnosti u příležitosti unikátní výstavy Rembrandt: Portrét člověka, která se uskutečnila v pandemických letech v Národní galerii Praha - palác Kinských. Na tento první a opakovaně vystavovaný obraz navazuje číselná řada dalších tří pláten After Rembrandt No. 1 – No. 4. Nejnovější příspěvek z Tóthovy série After Rembrandt No. 5 bude poprvé veřejnosti představen u příležitosti výstavy Intermediální školy prof. Milana Knížka pod názvem Umění už je nuda, jejímiž kurátory budou Hana Šauerová a Filip Kazda. Výstava se uskuteční v HYB4 Galerii - Kampus Hybernská, a to od 28. dubna do 26. května tohoto roku.„Obraz After Rembrandt vznikl na základě mých dlouholetých studií obrazů starých mistrů barokního umění. V malířských projevech baroka stavím nejvýše právě Rembrandtovo dílo. Představuji si, že tehdejší divák musel být jeho uměním přímo fascinován, a i my jsme po tolika staletích stále překvapování krásou Rembrandtových obrazů plných mistrovské malířské techniky. Jeho malířská dokonalost s vytříbeným rukopisem, měnícím se v průběhu jeho života a především síla, energie a krása jeho obrazů jsou pro mě silným zdrojem inspirace, a to je ten moment, který chci také sdílet se současným divákem. Právě z tohoto důvodu jsem hledal díla i jiných současných umělců, kteří by se stejně jako já pokoušeli pracovat s jeho odkazem, abych si potvrdil, že Rembrandtovo dílo je stále aktuální. Spojitost s mým malířským cyklem jsem našel například v díle Braco Dimitrijeviće, který své apropriační projekty Portraits after Rembrandt and Miguel Perez realizoval již v letech 1968-1978,“ uvádí MgA. BcA. Štefan Tóth, Ph.D. „Obraz After Rembrandt je však volné pokračování Dimitrijevićovy snahy oživit psychologický aspekt Rembrandtových maleb. To znamená, postavit psychologii portrétovaného, tedy vnitřní model obrazu na úroveň sémiotické analýzy. Tím pádem se obraz stává teoretickým a posléze praktickým modelem nových artikulací baroka. Nový výtvarný jazyk replikovaný postmoderní optikou pak není ničím jiným než zpřítomněním krásy Rembrandtova umění současníkům,“ dodává Štefan Tóth, Ph.D.
„Když se do výtvarného umění převalily postmoderní ideje, začalo se hovořit o zbytečnosti originality a mnoho umělců v té době založilo svou práci na tvorbě něčeho, co již bylo jinými vytvořeno, jediný́ rozdíl byl v tom, že to vytvořil někdo jiný v jiném čase a z jiných důvodů. Tento rozdíl byl vnímán jako dostatečný́ a určitě dostatečný́ byl. Od té doby se toho však změnilo poměrně hodně,“ uvádí Milan Knížák v textu první monografie Štefana Tótha z roku 2011. „Modernistický princip originality ve smyslu nalezení něčeho speciálního, lišícího se od ostatních, jako základu umělcovy práce se opět stal obecnou normou. Dokonce někdy až v traumatizující podobě. Štefana Tótha se to však netýká. Jakoby se stále s uměním seznamoval, ale toto seznamování není pasivní. Určitě můžeme jeho tvorbu přiřadit k apropriačnímu proudu, který́ je svým způsobem věrný postmoderním přístupům. Ale já bych proti tomu (jemně) protestoval. Štefan Tóth se sice nechává inspirovat nějakým již existujícím dílem nebo díly, ale zachází s nimi volně. Jeho apropriace jsou spíše parafrázemi. Navíc, jeho těkání světem umění je velmi rozmanité. Nesoustřeďuje se pouze na dvojrozměrný́ obraz, ale je schopen tvořit i velké instalace. Procházíme-li Tóthovým dílem, nacházíme jasně viditelné vzory, ale zároveň nacházíme solitérního umělce, jehož jednotlivé parafráze dávají dohromady přesvědčivý́ a originální soubor, i když je to zcela jiný typ originality, než na který́ jsme zvyklí. Štefan Tóth už výběrem svých předloh dává najevo postoj, kterému není jednoduché porozumět. Ukazuje to, jak širokou škálou vnímání disponuje. Je schopen se současně inspirovat aktuální, konceptuální tvorbou a barokními obrazy. Dílo Štefana Tótha je bouřlivé, různorodé, vzrušivé, ale není agresivní. To považuji za velké plus. Jsem totiž přesvědčen, že umění blízké budoucnosti se musí zbavit agresivity a vyzývavosti. Možná, že vůdčím principem bude nějaký́ typ pokory, a tu u Štefana Tótha nalézám,“ dodává Milan Knížák. Malířský projekt After Rembrandt prezentuje zcela novým výtvarným jazykem vrcholné barokní umění v podání Rembrandta. Každý obraz z uvedené série je zcela jiným a originálním příkladem inspirace konkrétním Rembrandtovým dílem a každému obrazu vévodí geometrický útvar-kruh s rozdílným barevným akcentem, v originále Rembrandtova obrazu představující zemský glóbus. Podle autora bude nejnovější příspěvek inklinovat ke kubismu, tak aby se na jedné ploše plátna potkaly téměř nesourodé umělecké formy - vrcholný malířský projev baroka spolu s jedním z nejprogresivnějších hnutí moderní éry 20. století.
Oba obrazy, tedy Rembrandtův originál spolu s dílem After Rembrandt No. 1 Štefana Tótha byly v roce 2014 vystaveny ve Šternberském paláci u příležitosti návratu Rembrandtova obrazu Učenec ve studovně do stálé expozice Národní galerie Praha - Šternberský palác. Rembrandtův obraz byl téměř rok restaurován a rozsáhlý výzkumný a restaurátorský projekt byl finančně podpořen prestižním patronem Bank of America Merrill Lynch.
Zdroj, foto: Štefan Tóth
