Iva Kubelková: Zabaví a pobaví nás betlém
Cukroví pečeme s mými holčičkami jen trochu, aby zavonělo domem a holky se zabavily. Hodně ho totiž každý rok dostaneme. Pouštíme se většinou buď do vanilkových rohlíčků, nebo do lineckého. Obě baví vykrajovat různé tvary z těsta a upečené je pak slepovat marmeládou. Jako rodina máme jeden rituál – každý rok si vytváříme vlastní betlém. Koupíme si speciální hlínu a z ní vymodelujeme figurky, každý nějakou. Hlína na vzduchu ztvrdne a my si pak betlém vystavíme a smějeme se, kdo co vyrobil a jak se mu to povedlo nebo nepovedlo. Protože máme hodně vysoké stropy, zdobíme také hodně veliký stromek, pokaždé živý. V minulých letech jsme si ho vždycky uřízli u nás na zahradě, protože jsme se chtěli některých stromů zbavit. Letos poprvé už ho budeme kupovat.
Martin Písařík: Nevětší radost jsem měl z kytary
Pamatuju si, že jako kluk jsem měl asi největší radost, když jsem pod stromečkem našel kytaru. Letošní rok nemám žádné zvláštní vánoční přání, jsem hlavně rád, že se ten den všichni sejdeme. V prosinci mám totiž 34 představení v divadle. Taky musím pracovat na návrzích nových modelů do jarní kolekce naší módní značky, a protože pár kamarádů chce modely, které už jsou v prodeji, dát někomu jako vánoční dárek, tak to musím zprostředkovat. Proto budu mít volno až těsně před Štědrým dnem a na přípravě štědrovečerní hostiny se asi nestihnu moc podílet. Cukroví u nás peče máma, táta dělá salát, já ho jenom dozdobuju. Během Vánoc bych se chtěl malinko zastavit a odpočinout si. Taky si trochu užít atmosféru vánoční Prahy – projít si ji, kouknout se na trh, dát si někde svařák a tak. Ale to říkám každý rok a nikdy to nestihnu.
Kristýna Leichtová: Miluju i vánoční fronty v obchoďácích
Vánoce miluju, a to se vším všudy. S koledami, dárky, pohádkami i s těmi frontami v obchoďácích. Užívám si tu atmosféru i to, jak si můžu nazdobit byt. Mám doma sice spoustu ozdob, ale každý rok nakupuju nějaké další, protože mi to nedá. S přítelem pojedeme za mou rodinou, takže nás bude u štědrovečerního stolu hodně. Míváme klasické menu – obaleného kapra se salátem. Žádný dárek, ze kterého bych byla otrávená, jsem nikdy nedostala. Nedovolila bych si nějaký dárek kritizovat, vždyť je hezké, že si na vás vůbec někdo vzpomene. Nejsem zastánce obálkové metody, chci mít pod stromečkem nějaké překvapení, i kdyby to měla být třeba sada mýdel. Od maminky dostávám každý rok pyžamo a v posledních letech tenhle dárek oceňuju čím dál víc, protože není nad teplé a pohodlné pyžamo.
Pavel Soukup: Vánoční bojovka pro manželku
Na Vánoce jsme někdy doma, někdy na chalupě. Když je sníh, ale nesmí ho být moc, odjíždíme ven. Pokud prší, jsme raději ve městě. Některé vánoční rituály jsme si trochu uzpůsobili. Nečekáme za každou cenu, až se rozsvítí první hvězdička, ale operativně měníme čas, kdy k nám Ježíšek přiletí. Jednou to bylo ve dvě odpoledne a jiný rok, protože některé dárky zapomněl předat, přiletěl ještě jednou druhý den ráno. Nevybavuju si žádný šokující dárek, který jsem dostal. Ale já jsem jednou dal nečekaný dárek své ženě. Po dvanácti letech manželství jsem jí daroval druhý snubní prstýnek. Schoval jsem ho na stromeček do jedné z kouliček a ona si ho tam musela najít, takže nadělování dárků měla tak trochu jako bojovku.
Vendulka Křížová: Dárky nakupuju s velkým předstihem
Jako dítě jsem si vždycky přála dostat od Ježíška nějaké zvíře, ale nikdy se mi toto přání nesplnilo. Tak jsem si to vynahradila v dospělosti, zvířat máme dost a na Vánoce ještě přibude kotě. Dárky už mám koupené od září, vždycky je kupuju s předstihem, abych pak měla čas užít si vánoční atmosféru a nestresovala se. Vánoce si užívám hlavně se svými třemi dětmi. Už napsaly Ježíškovi, který si dopisy odnesl. Pomáhají mi s výzdobou i pečením. Vyrábíme například perníkovou chaloupku. Pustíme si k tomu koledy, ony vykrajují těsto, krásně se tím zabaví a všichni společně si to krásně užijeme.