Vyzkoušeli jste už několik zaměstnání? Nebo pracujete stále na stejném místě a ve stejné firmě? Ať tak nebo tak, vždy máte kolem sebe skupinu kolegů, se kterými většinou trávíte více času než se svou rodinou.
Bohužel ne vždycky jste se svými kolegy stoprocentně spokojeni. Často bývá příčinou různorodost pracovního týmu. Spolupracovnice je o generaci mladší nebo starší než vy, má odlišné názory a postoje, nebo jsou kolem vás jen samí muži nebo ženy, což rozhodně nedělá dobrotu. Jak ale zdánlivě neřešitelné a mnohdy velmi nepříjemné problémy řešit?
Pracujete v ryze ženském kolektivu?
Čistě ženské kolektivy nejsou nic neobvyklého. Jenže ženy jsou bez urážky přirozeně více hádavé a „řešivé“ než muži, proto mezi nimi vzniká více konfliktů, které zároveň nejsou schopny vyřešit z očí do očí. Kvůli tomu vznikají na pracovišti pomluvy a negativní atmosféra. Ženy mají zároveň tendenci ostatní „škatulkovat“, vytvářet jakousi hierarchii, kdo se s kým baví, kdo se s kým nesnáší apod. Kdo by chtěl porušit „pravidla džungle“, bude potrestán.
Co ale dělat, pokud se ocitnete v podobné situaci? Jak se zachovat? S kým to řešit? „Každá firma má stanovený, byť formálně nebo neformálně, určité principy fungování. Podle toho pak jednají a své týmy řídí její manažeři. Možná by bylo fajn se zeptat vašeho šéfa, jak tuto situaci reflektuje, jak si přeje, aby jeho tým fungoval,“ vysvětluje, poradkyně Dáša Šimonová. „Mate-li odvahu, otevřete toto téma na vaší poradě týmu. Třeba se k vám přidají i další kolegyně, kterým tento stav také nevyhovuje. Zkuste najit společné řešení, rozhodně si to nenechávejte jen pro sebe, to nic nevyřeší“ doporučuje Dáša Šimonová.
Mladá a „nebezpečně“ ambiciózní kolegyně?
Nastoupila k vám do práce slečna, která vám začala dělat z celého dne peklo? Narušila vaší „pracovní pohodu“ svou přehnanou soutěživostí a vysokými ambicemi? Připadá vám, že by udělala cokoliv, jen aby získala pochvalu, obdiv a povýšení? Dáša Šimonová vám napoví, jak zvládnout podobnou situaci se ctí a bez újmy.
„Je potřeba rozlišit zdravou ambici, která přináší nový pohled, iniciativu a inovace od prospěchářské ambice "kariérních lezců", která ničí vše kolem sebe. Na vašem místě bych se zřejmě snažila navázat individuální, osobní vztahy a zkusila zjistit, co se za těmi ambicemi skrývá. Možná zjistíte, že v soukromí se jedná o fajn kolegyni, která se jen snaží zapadnout do vašeho kolektivu.“
Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše - Práce v mužském kolektivu
Zdálo by se, že pracovat v mužském kolektivu je mnohem lepší než pracovat se samými ženami. Jenže pozor! Hrozí tady totiž nebezpečí, že pro vás nebudou mít muži vedoucí příliš pochopení. Jak jim např. říci, že ve středu nemůžete dělat celodenní službu, protože chcete s dítětem chodit na jeho koníček?
„Než začnete propadat beznaději, zkuste se otevřeně pobavit se svým nadřízeným o této skutečnosti. Myslím si, že momentálně pracujete pouze s domněnkou, že nebudete vyslyšeny. Opak může být pravdou,“ radí Dáša Šimonová. „Pokud nepochodíte, bude už jen na vás, zda se pokusíte najít jiné místo se zkráceným úvazkem. Hlavní je nebát se komunikovat.“
Další odlišnost mezi mužským a ženským pracovním kolektivem je úsměvná. Zatímco typické ženské pondělní pracovní ráno probíhá v duchu sdělování si zážitků z prožitého víkendu a až poté se začne pracovat, muži jsou hned cíleni na práci a až v průběhu dne jejich „pracovní strohost“ trochu opadne a dojde i na chvíle nepracovních rozhovorů. Proto byste měli zvážit, v jakém týmu chcete pracovat, co je pro vás přijatelnější.
Pracujete s někým, kdo je o generaci mladší nebo starší?
Stalo se vám někdy, že jste měla kolegyni znatelně starší nebo naopak mladší? Dávala vám jasně najevo, že jste „ucho“ těsně po škole, nebo že jste už naopak za zenitem? Jak tuto situaci vyřešit?
„Bohužel málokdo má odvahu podobný problém nějak řešit. Raději sklopí uši a snaží se zbytečně nevyvolávat konflikty,“ popisuje častou reakci Dáša Šimonová. „Mnohem konstruktivnější by ale bylo o všem si promluvit přímo s kolegyní. Třeba nakonec zjistíte, že ani nechtěla moralizovat. Někdy k tomu zkrátka svádí jen větší míra zkušeností a touha předávat je dál, jindy zas předsudky vůči starší generaci. Pokud to jde, jednejte vždy otevřeně, ale spravedlivě,“ shrnuje Dáša Šimonová.