Zasloužila se o vydání první dětské knížky o homosexuálech. Má kapelu, která zpívá o sebevraždách a autoerotice. Adélinou největší vášní je ale stand-up comedy. Vidět ji můžete v show Comedy Club. O jakých tématech Adéla nikdy nežertuje a jak se „vaří“ stand-up výstup?

Co je vaší největší vášní? Hudba, literatura, stand-up comedy nebo moderování?
Adéla Elbel: Nejraději mám improvizaci na pódiu, ať už v rámci moderování nebo standupového vystoupení. Miluju ten adrenalin, kdy nevím, co řeknu a ono to pak najednou přijde. Když náhodou nepřijde, mám jako berličku scénář večera nebo osnovu stand-upu.

Když jste v Brně začala moderovat stand-up večery, zatoužila jste hned od začátku postavit se jako komička na pódium nebo to byl jen přirozený neúmyslný vývoj?
Adéla Elbel: Naopak, důrazně jsem všechny odmítala, že já tedy stand-up rozhodně dělat nebudu. Nejsem přece blázen, abych se učila desetiminutový výstup zpaměti. No a teď už mám i padesáti minutový výstup. Takže už jsem se slovíčkem „nikdy“ opatrná.

Jak dlouho si vystoupení do stand-up show Comedy Club připravujete?
Adéla Elbel: Napsání materiálu nějaký čas zabere. Ale nedokážu to spočítat. Nad výstupy přemýšlím kontinuálně. Nosím všude s sebou deníček s pěkným názvem „humor,“ kam si zapisuju nápady. Když si zvolím téma, sepíšu si kostru a potom na ni navěšuju „humory“. A některé dny se tomu věnuji pár minut, jiné vůbec…ovšem jak se začne blížit natáčení, intenzita narůstá.

Jak vůbec vnímáte hranici mezi moderováním a stand-up comedy? Moderátoři také často své řeči prokládají vtipnými historkami.
Adéla Elbel: Moje moderování je více improvizované, musím se soustředit celý večer a reaguji na to, co se děje. U stand-upu mám víc volno, výstupy už jsou víceméně hotové, musím se tedy spíš soustředit na energii, kterou chci předat publiku.

Předvádíte své výstupy někomu předtím, než přijdete na pódium nebo dokážete dopředu odhadnout, co se publiku bude líbit?
Adéla Elbel: Nepředvádím, ale občas výstup pošlu některému z kolegů, aby mi potvrdil, jestli všechno funguje, jak má. Naštěstí už znají můj styl projevu, takže si výstup dokáží představit i z papíru.

Zažíváte ještě někdy trému nebo jste vystupováním jako hudebnice a moderátorka už dost ostřílená? Jak případně s trémou bojujete?
Adéla Elbel: Při natáčení mám trému vždy. Přece jen se to točí na jeden pokus. Člověk musí sledovat spoustu faktorů: vlastní energii, obsah, napojení s publikem, nebo jestli si nerozmazal make-up. Na živých vystoupeních už trému nemívám, tam si užívám v klidu.

Adélo, jste známá jako bořička tabu. Zasloužila jste se o vydání dětské knížky s homosexuální tématikou a nekonvenčních témat se týkají i náměty písniček vaší kapely Čokovoko. Můžeme se v Comedy clubu těšit na nějaké ostřejší téma?
Adéla Elbel: Já se tím takhle vůbec nezabývám. Myslím, že pro někoho už jsou mé výstupy ostré dost. Ale to já neřeším. Občas zaslechnu, že někdo v publiku zareaguje na mou ostřejší poznámku slovem „ježíš“, ale to si vždycky říkám, že ten mu asi fakt nepomůže.

Existuje podle vás nějaké téma, ze kterého byste si vy osobně legraci nedělala?
Adéla Elbel: Smrt dětí je pro mě tabu, ale hlavně v tom fakt není žádný humor, takže není co řešit.

Česko není k homosexualitě zrovna tolerantní. Z čeho myslíte, že plyne česká konzervativnost? Tolik nábožensky založení přeci nejsme.
Adéla Elbel: O náboženství tu nejde. Bojíme se neznámého, a když se něčeho bojíme, tak to raději a priori odmítneme, než aby se nám to tu rozšířilo a my nevěděli co s tím. Česko už si podle mě na homosexualitu zvyká, ale jde to pomalu.