Štědrý den s dědečkem

Vánoční svátky se rychle blíží. Při jedné procházce s dcerou jsme si povídaly o tom, jak jsem trávila Štědrý den, když jsem byla malá. V tento den měl na starost mne a bratra dědeček.

Dříve děti věřily na Ježíška o dost déle než nyní. Proto muselo být vše do detailu vymyšleno a připraveno. Mám ještě o rok staršího bratra a tak nás měl vždy zabavit děda. Tehdy jsme bydleli na vesnici s mamkou a prarodiči. Babička s mamkou se pohybovaly převážně v kuchyni. Na televizi se v té době moc nekoukalo. Běhali jsme venku a užívali si zimního počasí, sněhu téměř vždy bylo dost. Vánoce na blátě, to byla výjimka.        

Dopoledne uteklo rychle a následoval lehký oběd. Ve většině rodin se vařila hrachová polévka nebo krupicová kaše. Odpoledne už bylo pro nás děti nekonečné. Těšili jsme se na dárky a neustále se pletli. Někdy nás ani odpolední pohádka v televizi nebavila. Tak děda začal číst nebo vyprávět. A protože jsme ho rádi poslouchali, tak jsme to nějakou dobu vydrželi.      

Když babička začala prostírat k večeři a maminka smažila kapra, opět jsme ožili. Děda nám navrhl, že půjdeme na procházku a cestou se podíváme, jestli se tu někde v okolí už nepohybuje Ježíšek. Hned jsme byli oblečeni a vyrazili. Prošli jsme celou vesnici, koukali, kde už svítí stromečky a děda hezky vypravoval. Přitom ale bedlivě sledoval hodinky. Museli jsme se totiž vrátit asi za čtyřicet minut. To byla domluva s babičkou. Za tu dobu vše s mamkou stihnou připravit. Naaranžovat již ozdobený stromeček schovaný v ložnici prarodičů, nanosit pod něj pečlivě zabalené dárky a nakonec stromeček rozsvítit. Na těch domluvených čtyřicet minut to je práce habaděj.

Děda nám vyprávěl různé vánoční příběhy. Každý rok je trochu poopravil, abychom si náhodou nevzpomněli, že už jsme to někdy slyšeli. V okamžiku, kdy s námi zamířil k domovu, nám ukázal koleje ve sněhu se slovy: „Podívejte se, Ježíšek tu už asi jel.“  Vůbec nás nenapadlo, že to jsou koleje od auta, kterým přijel soused. Radostně jsme utíkali domů a volali na mamku, jestli tu už byl Ježíšek. Podívali se na stromeček s dárky a museli na večeři. Vždy byla rybí polévka, bramborový salát a smažený kapr. Až po večeři jsme šli ke stromečku a předháněli se v rozbalování svých dárků. Když jsme měli vše vybaleno, začali rozbalovat dospělí. Většinou jsme si už hráli a ani nás moc nezajímalo, co dospělí dostali. Tehdy ani těch dárků nebývalo tolik, ale každý měl z nich radost. Byly to totiž dárky darované s láskou. Ne jako dnes se mnozí předhání, kdo koupí dárek dražší a lepší.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout		Přidat na Linkuj

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10