V sedmdesátých letech 20. století se největším hitem ruské státní televize stala soap opera Sedmnáct zastavení jara, která věrně sloužila lžím sovětské propagandy. Její hlavní hrdina Stierlitz se stal neuvěřitelně populárním protikladem legendárního agenta 007 Jamese Bonda, jenž odjakživa vášnivě a s plným nasazením prosazoval západní hodnoty.
Zábavný historický dokumentární film Stierlitz: Skrytá tvář studené války se ohlíží za ve své době populárním fiktivním seriálem. Jeho prostřednictvím odhaluje velice důležitou, ale často opomíjenou epizodu konce druhé světové války, kterou byla série vyjednávání mezi Spojenci a představiteli nacistického Německa o kapitulaci německé armády v severní Itálii.
Obezřetné sovětské vedení vnímalo tato vyjednávání jako známku toho, že Američané usilují o separátní mír. A jejich obavy vedly k vytvoření pozdějších napjatých vztahů a napětí mezi Západem a Východem.
Max Otto von Stierlitz (narozen 8. října 1900) je hlavní hrdina většiny próz Juliana Semjonova, mimo jiné známého románu Sedmnáct zastavení jara (první kniha vyšla v roce 1970), který byl v roce 1973 převeden do podoby stejnojmenného televizního seriálu s Vjačeslavem Tichonovem v hlavní roli. Kniha Sedmnáct zastavení jara je ovšem jen jedním dílem série, v ostatních knihách je popsáno například jeho působení v Dálněvýchodní republice nebo španělské občanské válce.
SS-Standartenführer Otto von Stierlitz bylo krycí jméno plukovníka Maxima Isajeva, sovětského tajného agenta, který před infiltrováním SS operoval v Paříži a v Šanghaji. Podobně jako v románech Iana Fleminga o Jamesi Bondovi byly knihy inspirovány událostmi mezinárodní politiky, které však románově dotvářely a přetvářely.
Stierlitz v nich například potlačil fiktivní Churchillův plán uzavřít mír s nacistickým Německem a zaútočit na Sovětský svaz. Také po svém návratu do Ruska byl Isajev alias Stierlitz zatčen sympatizanty Beriji a před gulagem jej zachránila Stalinova smrt. Protože knihy poskytovaly poměrně přesný náhled na KGB a její operační metody, vyskytly se spekulace, že Semjonov sám byl agentem KGB.
Při natáčení seriálu také pomohli vysocí představitelé KGB (např. generál Semjon Cvigun) jako odborní poradci. Stierlitz byl renesanční člověk, schopný dokončit všechny mise, ale současně znalý i kultury a umění.
Mluvil všemi evropskými jazyky vyjma irštiny a albánštiny. Nedával přednost násilí – má se za to, že ve své padesátileté kariéře agenta zabil pouze jednou.
Podobně jako James Bond měl svůj oblíbený nápoj, kterým byl koňak. Jezdil automobilem značky Horch (v seriálu jezdil z technických důvodů Mercedesem) a na rozdíl od svého západního protějšku neměl slabost pro ženy (což neplatilo naopak – ženy pro něj slabost měly, čehož neváhal využít). Na svých cestách Evropou se Stierlitzovi stýskalo po rodném Rusku a často snil o návratu.