Stopy života: Rozhovor s Kateřinou Macháčkovou
alias Věrou Tilerovou:
Jaká je Vaše role v seriálu Stopy života?
Natáčení všech takových seriálů je tak nahuštěné, že se snaží s jedním hercem natočit všechny obrazy. Nemám jich moc. Hraju maminku Kateřině Brožové a moje úloha spočívá v tom vyslechnout trápení své dcery, pomoct, poradit jí a být jí oporou. Mým hereckým partnerem je Láďa Frej, se kterým si dobře rozumíme, pro mě je to velmi příjemné natáčení, protože s Láďou i s Kateřinou se dobře známe a máme si pořád o čem povídat.
Kdy jste se s panem Frejem potkali před kamerou naposledy?
Jéjej, to už ani nepamatuju. Od Života na zámku je to dvacet let, tak s Láďou Frejem jsme spolu hráli možná před třiceti.
Dá se vůbec dnešní natáčení seriálů srovnat s tím, jaké jste zažívala v Životě na zámku?
Ta práce je diametrálně odlišná. Záleží hlavně na režisérech. Já jsem vlastně v žádném nekonečném seriálu nehrála. Některé seriály začnou dobře, ale pak se časem změní a nic nezmůžou ani kvalitní herci.
Co je podle vás úskalí nekonečného seriálu?
To, že se pořádně neví, kam se vrtne děj. Pokud herec má hrát dobře, měl by mít charakter postavy a ta postava by s ostatními měla vstupovat do situací. V nekonečných seriálech jsou charaktery neurčité a herci to musí hrát tak nějak obecně, aby si udržel zadní vrátka. Takže se nehrají situace, ale text.
Je to důvod, proč vy nehrajete v žádném nekonečném seriálu?
Ne, to není. Já jsem žádnou nabídku do nekonečného seriálu nedostala.
Stopy života nejsou nekonečný seriál…
…a právě možná proto nás režisér Tomáš Magnusek nechává hrát celé situace. Pro mě to je optimální, protože přesně vím, jaká mám být a hraju celou repliku. Nesednu si před kameru do polodetailu a neodehraju část textu a pak zády. Ne, tady se točí celý dialog naráz, to mi vyhovuje. A kromě toho musím říct, že se mi opravdu moc líbí scénáře. Jsou napínavé.