Kromě vyzdvižení nutnosti přijímat v těhotenství energeticky vyváženou stravu, bohatou na živiny, vitamíny, minerální látky a nenasycené mastné kyseliny, jsou nejzásadnějším poselství pro budoucí maminky od  PhDr. Karolíny Hlavaté, Ph.D. dvě :

1. Těhotná žena by neměla jíst za dva, ale 2× zdravěji!!!
2. Období, kdy je účinek výživy nejsilnější a nejtrvalejší, nastává během prvních 1000 dnů života.

Za důležitou považuje souvislost výživy a tělesné hmotnosti matky před těhotenstvím. Tento faktor úzce souvisí s porodní hmotností novorozence. Vedle optimálního energetického příjmu a příjmu základních živin je k tomu důležitý dostatečný příjem kyseliny listové, železa, nenasycených mastných kyselin, vápníku a hořčíku. Před těhotenstvím je také velmi vhodné celkově upravit životní styl, tzn. nekouřit a omezit příjem alkoholu.

Výživa matky má zásadní vliv na správné „naprogramování“ dítěte směrem k štíhlosti.

Cílem správné výživy je zajištění optimálních podmínek pro růst plodu a zachovat při tom dobrý nutriční stav matky. Výživa matky v době před těhotenstvím a v jeho průběhu je také rozhodující pro správné „naprogramování“ směrem ke štíhlosti. In utero a v raném dětství se zakládá množství tukových buněk, což může rozhodovat o budoucí obezitě. Kritickou dobou z hlediska počtu tukových buněk je období od 30. týdne gravidity do jednoho roku života. V následujícím období se tedy množství tukové tkáně zvyšuje v důsledku rostoucí velikosti tukových buněk, nikoli jejich počtu.

Účinek výživy je nesilnější a nejtrvalejší během prvních 1000 dní od početí dítěte

Nesprávná výživa v těhotenství zvyšuje riziko komplikací v graviditě, riziko komplikací vývoje plodu a již prenatálně vytváří riziko nemocí v dospělém věku (hypertenze, obezita). Největší OKNO PŘÍLEŽITOSTI, tj. období, kdy je účinek výživy nejsilnější a nejtrvalejší, nastává během prvních 1000 dnů života – od početí do batolecího věku. Výživa v časném věku může pozitivně naprogramovat fyziologii dítěte (např. imunitní systém, funkci mozku, metabolismus), jeho chování (např. stravovací návyky a chuťové preference) a stát se tak dlouhodobým přínosem pro jeho zdraví. Výživa v těhotenství má být pestrá, vyvážená a dobře stravitelná. Rozhodně neplatí, že je potřeba jíst za dva, nebo že lze v těhotenství popustit uzdu chutím a jíst vše, co se mi zlíbí. Přiměřenost, kvalita a doplnění o pohyb je jednou ze záruk zdárného průběhu těhotenství.

Zvýšit příjem energie je potřeba

V průběhu celého těhotenství je potřeba zvýšit příjem energie o 300 MJ (71 700 Kcal). Zvyšujte jej rovnoměrně během celého těhotenství a to větším příjmem o 1100 kJ denně. Pro představu je to 1 houska a 50 g šunky navíc. Vzhledem k častému pálení žáhy, nevolnostem až zvracení je kladený důraz na pravidelný jídelní režim. Doporučují se malé porce alespoň 5x denně. Dietoložka PDr. Hlavatá, PhD., také doporučila omezit tučné a dráždivé pokrmy. Při tepelné úpravě jídla je upřednostňováno vaření, dušení, zapékání. Péct lze v těhotenství také, ovšem raději  na malém množství tuku.

Hmotnost budoucí maminky je velmi sledovaný parametr

Optimální váhový přírůstek činí u zdravých žen v dobrém nutričním stavu 11,5–12 kg, u žen podvyživených nebo adolescentek 12,5-18 kg. Obézní ženy by měly mít hmotnostní přírůstek v rozmezí 4–7 kg. Hmotnost je jedním z velmi sledovaných parametrů v prenatálních poradnách, protože jak nízký, tak vysoký přírůstek na váze může být rizikový. Nadbytečný energetický příjem vede k nadměrnému váhovému přírůstku matky, přičemž se stoupajícím BMI se zvyšuje riziko řady onemocnění, která jsou nebezpečná jak pro matku, tak pro plod. Obézní ženy mají častěji diabetes 2. typu a jsou ve zvýšené míře ohroženy rozvojem gestačního diabetu (těhotenská cukrovka). Studie ukazují, že děti, které byly v těhotenství vystaveny hyperglykemii (vysoké hladině krevního cukru), jsou v dospělosti častěji obézní, mají vysoký krevní tlak nebo cukrovku 2. typu.

Pohyb v těhotenství je přirozený a velmi žádoucí, nastávající mamince přináší mnoho pozitiv. Pomáhá snižovat bolesti zad, působí proti zácpě a nadýmání, minimalizuje otoky, pomáhá předcházet nebo léčit těhotenskou cukrovku a lépe připraví na porod. Vhodné pohybové aktivity jsou třeba plavání, Jóga, Tai-či, Tanec, Rychlejší chůze, Jízda na stacionárním kole, Cvičení v bazénu, Speciální cvičení pro těhotné.

Naopak v prvním trimestru nejsou vhodné poskoky a otřesy. Ve třetím trimestru je dobré se vyhnout delšímu lehu na zádech (může dojít ke stlačení velkých cév, což může přinést nastávající mamince potíže typu: zhoršené dýchání, pocit, že se nemůže nadechnout, závrať, nevolnost apod.). Tepová frekvence by u gravidní ženy neměla překročit 140 tepů za minutu. Další nevhodný pohyb je např. horolezectví ve výšce nad 2 500 metrů, potápění, bojové sporty, míčové hry, kontaktní sporty nebo sporty, kde hrozí pád, posilování, při němž dochází k zadržování dechu. Vhodné nejsou ani silové sporty a sporty provozované v horku.