Střední Porýní provede návštěvníky historií od dob Římanů

I když je Rýn často vnímán hlavně jako dopravní tepna Německa, rozhodně to neznamená, že by jeho okolí nestálo za návštěvu. Právě naopak! Krajina lemující jeho střední tok od Bingenu až po Bonn je jako stvořená pro romantický výlet v jakémkoli ročním období. Kouzelná městečka i všudypřítomné hrady a zámky přenesou návštěvníky do dob dávno minulých a dovolí tak zapomenout na každodenní starosti. Není divu, že střední Porýní figuruje na seznamu UNESCO vedle egyptských pyramid nebo indického Taj Mahalu.

Jaro navíc do údolí přinese zvláštní nezaměnitelné kouzlo. Vinice, jejichž dokonalou krásu sem tam rozčísne letitý kostel, lákají k romantickým procházkám. Hluboké soutěsky se střídají s kopci a skalami. Ti, kteří se nezaleknou náročnějších výstupů, pak budou odměněni nádhernými výhledy na řeku a její okolí.

Středověký Bacharach a hradní hostel

Cestou od Bingenu na sever lákají k prohlídce mnohá městečka, která jako by se zastavila v čase. Hrázděné domky města Bacharach jsou zářným příkladem tamní typické architektury, za kterou třeba Američané neváhají cestovat přes půl světa. Procházka centrem by nebyla kompletní bez návštěvy starého náměstí a částí původního opevnění, které si dodnes zachovaly svou původní tvář.

Aby těch lákadel nebylo málo, přímo nad Bacharachem se tyčí majestátní hrad Stahleck. Jeho jméno v původním jazyku znamená „Nedobytný hrad na skále“. Jeho zvláštností, která ho od ostatních odlišuje, je pak vodou naplněný příkop. Hrad byl postavený ve 12. století na příkaz kolínského arcibiskupství, ale v podstatě celý byl na konci 17. století zničený. Rekonstrukce se dočkal až ve 20. století a dnes funguje jako netradiční hostel.

Římská osídlení, hrázděné domy a slavný most

Jedním z důvodů, proč je oblast středního Porýní na seznamu UNESCO, je i patnáctitisícové město Boppard. Dvacet kilometrů jižně od Koblence je k vidění kompletní exkurz do dávné historie Německa – od pozůstatků osídlení starověkých Římanů až po středověk se svými hrady a statečnými rytíři. Samotné centrum města je dodnes obklopené základy původního římského osídlení a pozůstatky pevnosti je možné kdykoli zdarma navštívit.

Ještě dál cestou na sever, leží město Linec nad Rýnem. Svou přezdívku „Barevné město na Rýnu“ si vysloužil pestrobarevnými fasádami hrázděných domků, na kterých na první pohled zaujmou zdobně vyřezávané trámy. Není divu, že přímo centrem starého města vede Rýnská stezka, jedna z tamních hlavních turistických tras. Co by žádný návštěvník rozhodně neměl vynechat, je místní hrad z roku 1365. V osmdesátých letech ho soukromý podnikatel renovoval a v současnosti je tu k vidění třeba hladomorna se zbrojnicí a mučírnou nebo římská sklárna, která turisty láká na ukázky foukání skla.

Remagen se proslavil hlavně svým železničním mostem, jehož válečný příběh se stal inspirací pro stejnojmenný film Most u Remagenu. V březnu roku 1945 byl totiž posledním stojícím mostem na Rýnu a i přes urputnou snahu německých vojáků se ho nepodařilo vyhodit do vzduchu, a Spojenci po něm tak mohli postoupit dál na východ. Dnes jsou nedaleko města k vidění pilíře, které po mostu zbyly. Významnými body jsou i kostel sv. Apolináře, který se tyčí nad městem, nebo románský kostel z 11. století, který tvoří základnu vstupní haly novorománského katolického farního kostela sv. Petra a Pavla. Za kostelem a radnicí se pak nachází pozůstatky římské bašty.

Přívozy místo mostů

I přesto, že je Rýn důležitou vodní cestou, v zimě bohužel nejde využít pravidelné vyhlídkové plavby. Nejlepší a nejpohodlnější volbou je půjčení auta přímo na letišti. Břehy řeky na obou stranách kopíruje silnice, ze které jsou také nádherné vyhlídky na údolí vyhloubené řekou skrz kopce a skály, vesnice a městečka mezi vinicemi šplhajícími vzhůru po svazích a kamenné hrady trůnící na vrcholech kopců a skalách nad řekou. Ve stejném úseku vede na obou stranách řeky i železnice, kterou ocení milovníci vlaků.

Zajímavostí také je, že mezi městy Koblenec a Mohuč nevede přes řeku Rýn žádný most. Pro cestu na druhý břeh je možné využít pouze přívozy, které ale jezdí poměrně často a jsou navíc zajímavým zpestřením cesty.