Odhadem každé šesté malé dítě, tedy zhruba 15 % českých kojenců, batolat či předškoláků, trpí atopickým ekzémem. Řada dalších holčiček a kluků se pak potýká s často vysušenou a podrážděnou kůží. Obzvlášť v zimním mrazivém období rodiče často neví, jak by jemnou kůži svého potomka ošetřili.

V této souvislosti stále koluje řada mýtů a mylných názorů. Například nemálo maminek je přesvědčeno, že vůbec nejlepší je umývat dítě pouze čistou vodou. Anebo naopak, ve snaze mít své děťátko krásně navoněné, používají často různé pěny do koupele či parfemovaná mýdla. O tom, jak se nejlépe postarat o zdravou či atopickou kůži vašeho dítěte, a to především během zimního období, hovořila kožní lékařka z Fakultní nemocnice v Motole Štěpánka Čapková.

Kůže dětí a dospělých se do určité míry odlišuje. Kojenci, batolata a mladší děti ji mají tenčí, její vrstvy jsou méně soudržné a bez dostatečně vyvinutého kyselého ochranného tukového pláště na povrchu. Proto je jejich kůže méně odolná k zevním nepříznivým vlivům a snadno ztrácí vodu. Vzhledem k tomu, že kůže malých dětí obsahuje méně kolagenních a elastických vláken, je i méně pevná a pružná. Imunologická obranyschopnost kůže se u dětí teprve vyvíjí.

Vůbec nejčastějším kožním onemocněním u dětí je atopický ekzém, který se projevuje nejčastěji ve druhém až čtvrtém měsíci po narození. Nejprve se obvykle objeví na tváři, na bradě a postupně se šíří na krk, celou hlavu, trup a končetiny. Kůže je zarudlá, suchá a zhrubělá a děti většinou často svědí. Atopie je vrozená a zpravidla dědičná. Pokud se tedy jeden z rodičů potýká s ekzémem či jinou formou tohoto předstupně alergie, je zhruba 50% pravděpodobnost, že se to bude týkat i jeho potomka. Vyskytuje-li se u obou rodičů, šance je 80%.   

Prevence a zase prevence…

Podle kožní lékařky je u atopiků či u dětí se suchou kůží klíčová prevence. Kromě souboru dietních a dalších opatření dle individuálních potřeb potomků je to především vhodná péče o kůži, která zabrání nadměrnému vysušování. Za základní krok přitom považujeme právem péči o její čistotu. Právě časté koupání nebo neuvážlivé používání mýdel způsobuje největší vysušení pokožky. „Nejpříjemnějšíma nejúčinnějším způsobem péče o suchou kůži jsou olejové koupele. Olejová koupel očistí pokožku mnohem šetrněji než běžná mýdla nebo mycí emulze,“ konstatuje Čapková a dále vysvětluje: „Olejová koupel dobře rozpouští a odstraňuje z kožního povrchu pot, kožní maz i opotřebované zrohovatělé buňky a zároveň kůži zvláčňuje a ošetřuje tak, že již většinou není nutné další promašťování kosmetickými krémy po očistné koupeli.“

Důležitá je i teplota vody

V podstatě obrácený efekt než olejové koupele má omývání v samotné vodě. „Voda do 30 vteřin hydratuje, pak naopak vysušuje. Navíc není efektivním čisticím prostředkem, neodstraní látky rozpustné v tucích, jako například zbytky stolice či ochranného krému. Zvyšuje také pH pokožky, což má za následek aktivaci procesů, které urychlují rozrušování ochranného kožního filmu,“ vysvětluje Štěpánka Čapková.

Ještě více nevhodné, zvlášť jde-li o dítě se suchou a citlivou kůží a především atopika, je užívání parfemovaných pěn do koupele. Ty totiž nejenže kůži vysuší, ale také ji zbytečně dráždí. Podobný neblahý efekt má i užívání agresivních pracích prostředků.

Obličej, ústa a ruce

Kromě omývání je pro děti s atopickým ekzémem či suchou kůží zásadní také časté promazávání kůže. Což platí dvojnásob, je-li venku mrazivé počasí. Zvláštní péči je pak nutné věnovat kůži na obličeji a rukou. Týká se to samozřejmě i dospělých, ale především to platí u dětí. Dětská kůže totiž reaguje již na teplotu 10 stupňů nad nulou! Řada dětí má také tendenci olizovat si rty a okolní kůži, což v kombinaci s působením mrazu vede často k nepříjemným vyrážkám.

Na promazávání obličeje je vhodné použít krémy s vysokým obsahem lipidů, zejména kyseliny linolové, která regeneruje ochrannou bariéru kůže a chrání ji tak před vysušením a podrážděním.