Nejdříve je třeba rozkrýt pozadí toho, proč množství sezdaných párů kleslo téměř na polovinu od roku 1918. Naše společnost se za posledních sto let totiž změnila jako nikdy předtím. Může za to především technická revoluce, která umožnila věci, o kterých se našim předkům ani nesnilo. Ženy mají volební právo, mohou dělat kvalifikovanou práci stejně jako muži a dostala se jim do rukou velká „zbraň“ v podobě hormonální antikoncepce.
Dřívější role žen spočívala výhradně v péči o rodinu. Politika, rodinné finance i velká rozhodnutí ležely na bedrech mužů. Žena, která muže neměla, se pohybovala na okraji společnosti. Sociální jistoty svobodným ženám ani matkám stát neposkytoval. Byly zcela závislé na podpoře muže, případně rodiny.
Dnešní žena je emancipovaná, tedy nezávislá. Studuje, buduje si kariéru a užívá si. Sama dělá velká rozhodnutí včetně toho, kdy bude mít děti. A také to nejdůležitější, je finančně soběstačná. Ženy se ve světě financí pohybují stejně obratně jako muži. Nedávný průzkum ukázal, že v 50 % domácností učiní rozhodnutí o hypotéce právě žena.
Přestože samostatnost žen nebyla nikdy v historii tak vysoká, manželství poskytuje stále mnoho výsad. Novomanželským půjčkám už sice odzvonilo, ale stát a jeho zákony stále manžele zvýhodňují. Na společném jmění manželů „vydělá“ především žena. Pokud je doma a stará se o děti, přesto má ze zákona nárok na půlku toho, co za trvání manželství její milovaný vydělá. Pokud si tedy nevezme gamblera, který naseká dluhy. To by se pak dělili i o ně. Ani dědický zákon na nesezdané partnery nemyslí a v první linii upřednostňuje děti a rodiče. Ohledně zjišťování zdravotního stavu bude partner opět bit a zdravotní stav své polovičky se nedozví.
Proč se stejně stále méně lidí žení a vdává, když existuje stále dost dobrých důvodů k tomu, být „svoji“ i v občance? Velký podíl na poklesu uzavírání manželských sňatků má také vzrůstající procento mladých lidí, kteří vyrůstali v neúplné rodině a neosvojili si tak klasický model rodiny,“ potvrzuje ze své terapeutické praxe psycholožka Tamara Svrčková a dodává: „Naše společnost také nežije podle křesťanských hodnot, je velice tolerantní k promiskuitě a i nemanželské děti jsou vnímány zcela jinak než dříve.“ K manželství pak zbývá jediný důvod a tím je láska, což je ovšem emoce, která se v čase mění.
České ženy jsou stále více ekonomicky soběstačné a osobní svoboda je pro ně důležitější než manželská finanční jistota. Trendem je také upřednostňování úspěšné kariéry před mateřskou, potažmo rodičovskou rolí. Společnost je mnohem tolerantnější, a to nejen k takovým soužitím, ale i k dětem, jejichž rodiče nejsou manželé.
Překvapivým problémem je také samotná svatba. Její finanční náročnost je překážkou manželství pro mnoho trvalých párů. Tradiční představa svatebního obřadu však v našich myslích přetrvává, a proto převládá názor – než nemít pořádnou svatbu, jak se patří, tak se raději nevezmeme vůbec. Páry tak svatbu stále odkládají, až dospějí k pocitu, že „papír“ na nic nepotřebují.
Nezbývá, než doufat, že se tento sestupný trend zastaví v rozumných mezích. Děti vyrůstající v nemanželských rodinách totiž nemají úplně nejlepší příklad pro své vlastní budoucí svazky a chybí jim důvod a motivace, proč vstupovat do manželství. Preference svobody tak může leckdy vést až k odmítání odpovědnosti a z toho plynoucích problémů.
7 důvodů, proč klesá počet manželství
Děti vyrůstají v neúplných rodinách – neosvojí si klasický model rodinyManželská smlouva (závazek) se nebere moc vážně
Chybí potřeba vzájemné hmotné podpory, zbývá jen důvod „z lásky“, což je emoce, která se mění…
Vysoká tolerance k promiskuitě a pozitivní společenské přijímání nemanželských dětí
Preferuje se kariéra, rodičovská role je vnímána jako vedlejší
Vysoké náklady na svatbu
Obava ze ztráty svobody a nezávislosti