Tento vlastivědný úvod je důležitý, protože při pohledu na balvanité řečiště si připadáme spíše jako v Jizerských horách či na Šumavě a přitom jsme na Kolínsku.
Výchozím místem pro výlet do údolí divoké a tajemné Šembery může být obec Doubravčice (jezdí sem i autobusy PID), zdatnější turisté mohou přijít po červené značce z Českého Brodu. My jsme zaparkovali u kostela sv. Martina, necelý kilometr severozápadně od obce Kozojedy. Kostelík stojí osamocen, obklopen malým hřbitovem. Založen byl patrně ještě před rokem 1200 - románské prvky jsou dosud patrné v absidě. Později byl goticky a barokně přestavován. Jeho věž s dřevěným podsebitím a šindelovou střechou je dominantou širokého okolí.
Od kostela sejdeme po zelené turistické značce k mostku a soutoku Šembery a Kozojedského potoka, odkud se dále vydáme po červené značce. Ve 20. letech minulého století zde vznikla jedna z nejstarších trampských osad. Spojené osady údolí Kozojedského (zkráceně SOUK), existují dodnes.
U rozcestí Na Zámkách se do Šembery vlévá potok Lázný a je zde možnost vystoupat po žluté značce na Šember. My se ale stále držíme červené značky, která vede lesem podél říčky Šembery, abychom se neochudili o krásné scenérie koryta i úbočí rokle s obrovskými kameny. A že je na co se dívat. Voda se valí přes mohutné balvany, stezka pokračuje po vrstevnici skalnatým úbočím. V závěru se údolí rozšíří, tady překročíme říčku po dřevěné lávce. Cesta nás posléze vyvede z lesa na palouk s rozcestím, kde červenou značku opustíme. Pozvolna stoupáme podle zelené značky, která společně se žlutou pokračuje hřebenem až k odbočce na Šember.
Tento dnes zalesněný ostroh byl osídlen od pradávna - uvádí se mladší doba bronzová (tj. 1300 př. n. l.). Když stojíme uprostřed velkého Doubravčického hradiště, zvaného též Staré nebo Pusté Zámky, i naše laické oko vidí v lese výrazné valy a příkopy, průběžně budované v době keltské (halštatské) až raně středověké (v 6.-8. století se tu usadili Slované). V polovině 14. století zde pak byl založen hrad Šember, který však nepřečkal husitské války.
Místo je zajímavé nejen proto, že rozsáhlý archeologický výzkum přinesl mnohé poznatky. Váže se k němu i řada pověstí o ukrytých pokladech a tajných chodbách, potměšilý mužíček láká kolemjdoucí na pytel zlaťáků, bloudí zde smutná černě oděná paní a na skalnatém ostrohu prý po nocích sedává čert a hraje na dudy...
Vrátíme se na cestu a zelená značka nás bezpečně dovede ke kostelíku sv. Martina.
Uvedená trasa má zhruba 7 km. Úsek divokým romantickým údolím je vhodný pouze pro pěší turisty, což bohužel není některými bezohlednými cyklisty-bikery respektováno.
Výlet si můžete rozšířit do blízkého okolí, kde lze pátrat v lesích po drobných terénních pozůstatcích zaniklé vsi Dolánky, hraničním kameni, jubilejním kameni či se ve směru na Český Brod podívat na tvrz v Tuchorazi.
I když nepotkáte lesní žínky a nenajdete pytel zlaťáků, hezký den strávený uprostřed krásné přírody vám bude zaručenou odměnou.
Doporučená mapa: KČT 37 - Okolí Prahy - východ
IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz