Prima ZOOM přináší pohled na historii nechvalně proslulých gulagů. Gulag je zkratka (Hlavní správa nápravně-pracovních táborů) a byl jedním z oddělení ministerstva vnitra Sovětského svazu řídící a spravující systém pracovních a koncentračních táborů SSSR, který začal být budován za Lenina na samém počátku Sovětského svazu a byl rozšířen za Stalinovy vlády. Správa byla i s tábory samotnými oficiálně zrušena v lednu 1960, ve skutečnosti ovšem tábory existovaly až do konce komunistického režimu. Slovo gulag se posléze přeneseně používalo pro označení sítě táborů nebo i jednotlivých táborů pod správou této instituce.
Během celé existence SSSR vzniklo nejméně 476 táborových komplexů, v nichž byly sdruženy tisíce táborů. Na rozdíl od německých vyhlazovacích táborů gulag představoval spíše tábory produkující otrockou práci, jeho hlavním úkolem byla těžba surovin a stavba náročných projektů (např. Bělomořsko-baltský kanál). Projekt pracovních táborů po celém severu země vypracoval v roce 1929 Naftalij Frenkel, který návrh osobně předložil Stalinovi a získal jeho souhlas. Jen v období Stalinovy vlády (1929–1953) prošlo tábory gulagu nejméně osm milionů lidí.
Někdy se k nim připočítávají i lidé žijící ve vyhnanství (minimálně šest milionů lidí), ti však nežili v táborech a jejich životní podmínky byly zpravidla lepší. Vrchol éry gulagu přišel na přelomu 40. a 50. let. Podle odhadů amerického historika R. Conquesta dosáhl počet lidí v táborech v roce 1948 asi deset milionů a v roce 1952, těsně před Stalinovou smrtí, téměř třináct milionů. Na konci Stalinovy éry existovalo přibližně 200 táborů nucených prací, umístěných zejména na Sibiři, Dálném východě a v Arktidě.
Navážeme neméně zajímavým seriálem o lodních vracích. Celkový počet vraků je odhadován na tři miliony, ale sotva tisíc jich má význam z hospodářského hlediska. Vraky jsou často zdrojem znečištění, zejména při potopení s látkami znečišťujícími prostředí. Na druhé straně se potopené lodní vraky stávají alternativním prostředím pro mnoho živočišných druhů.
Potom se mohou stát bohatými místy pro jejich biodiverzitu. Některé vraky jsou předmětem vědeckých studií. Mnoho lodí a dalších zařízení bylo záměrně potopeno, aby vznikly umělé útesy. Někdy vraky působí jako zařízení lákající ryby, které potom rybáři chytají do sítí. Největším vrakem byla po mnoho let sesterská loď Titanicu nazvaná Britannic (1914–1916). V roce 1916 najela na minu v Egejském moři. Loď se potopila za 55 minut, tedy mnohem rychleji než její dvojče Titanic. Loď objevil Jacques-Yves Cousteau roku 1975 v hloubce 120 metrů pod hladinou. Dne 13. ledna 2012 se stala největším vrakem 290 metrů dlouhá a 35 metrů široká loď Costa Concordia.
Ta byla ale později z mělčiny vyzvednuta, odtažena a sešrotována. Z českých vraků jmenujme československou námořní nákladní loď Pionýr, která uvízla roku 1969 na korálových útesech u ostrova Mayaguana v souostroví Bahamy. Posádku se podařilo zachránit, ale loď se stala vrakem. Loď Dyje, která vozila pasažéry na Vranovské přehradě, shořela roku 2012. Požár vypukl, když byla loď ukotvena u hráze. Později byl vrak lodi rozřezán na kusy a odvezen do šrotu.
Výletní loď Bulgaria, která byla roku 1955 vyrobena v bývalém Československu, se potopila roku 2012 na řece Volze. Tato katastrofa si vyžádala celkem 122 obětí. Roku 1988 ztroskotala v důsledku chyby posádky na řece Labe výletní loď Poděbradka. Nehoda se stala nedaleko někdejší poděbradské letní restaurace Na Střelnici mezi zámkem a soutokem s Cidlinou. A na ty nejpozoruhodnější vraky se podíváme v seriálu Tajemství vraků.
Zajímavá a místy děsivá podívaná na Prima ZOOM:
Od 17. 1. 20.00 – Gulag: Sovětská historie
Gulag: Sovětská historie (3 díly, premiéry v úterý 20.00, repríza pátek 13.15)
Jednou z nejvýznamnějších společenských, politických, historických a hospodářských otázek celého 20. století je gulag. Tento systém sovětských koncentračních táborů, který představoval jeden z nejpřísnějších trestů pro každého, kdo se provinil proti režimu, přesto i dnes zůstává většině lidí z velké částí neznámý. Historie gulagu je dlouhá, složitá a v mnoha ohledech zvláštní. Tento historický seriál přibližuje, jak fungoval gulag od revoluce v roce 1917 až po vládu posledního sovětského prezidenta Gorbačova. Zahrnuje občanskou válku v Rusku, období Stalinova velkého teroru, druhou světovou válku i následnou studenou válku. Proč a jak Sovětský svaz vytvořil tuto nechvalně proslulou síť táborů nucených prací, ve kterých trpělo a zahynulo až 20 milionů vězňů? Fascinující, a zároveň mrazivou historii gulagu odhalíme prostřednictvím osudů jeho obětí i katů a s využitím dosud nezveřejněných dokumentárních materiálů.
17. 1. – Počátek: 1917–1933
31. 1. – Vrchol a zánik: 1945–1957
Tajemství vraků (6 dílů – premiérově úterý ve 21.00, opakování pátek v 14.30)
V tomto přírodovědném seriálu se staneme součástí potápěčského týmu Cinémarine a vyrazíme na velkolepou dobrodružnou expedici od modravých atolů Indického oceánu až po ledové vody řeky Svatého Vavřince. Naším cílem bude prozkoumat pozůstatky deseti nejpozoruhodnějších podmořských katastrof na světě a odhalit Tajemství vraků! Během několika vzrušujících, a někdy dokonce nebezpečných výprav se s pomocí nejmodernější techniky ponoříme do zrádných hloubek. Tam zblízka prozkoumáme tajuplné a záhadné podmořské vraky. Zpátky na hladinu se vynoříme jedině proto, abychom vyslechli příběhy a svědectví členů posádky i cestujících, kteří měli to obrovské štěstí, že přežili.
17. 1. – Sebevražda německé flotily
31. 1. – Zapomenuté ztroskotání
7. 2. – Pád Filipín
14. 2. – Porážka Japonců na Filipínách
21. 2. – Vylodění v Provence