Tajemství svatebního závoje

Tento doplněk symbolizuje nevinnost

První záznamy o jeho použití najdeme v asyrském právním dokumentu ze 13. století před naším letopočtem. O čtyři sta let později za časů Šalamounových mívaly hebrejské nevěsty spoustu zlata nebo šperků obtočených jako šňůry kolem čepce. V Palestině dosud nosí své věno na hlavě ve formě zlatých a stříbrných řetězů, mincí a ozdob, které visí z klobouku. Mongolské nevěsty mají složité vějířovité čepce ze stříbra a drahých kamenů, zatímco na Sumatře se hlava zdobí korálky.

Nevěsta se ve starém Římě halila do ohnivě rudého závoje, který doplňovaly věnce z myrty a verbeny. Byla to její corona nuptialis (svatební koruna), symbol vítězství a plodnosti.

Od čtvrtého do šestnáctého století v křesťanské svatební liturgii figuroval společný závoj pro ženicha a nevěstu. Říkalo se mu baldachýn a skrývali se pod ním oba snoubenci při knězově požehnání. Ve středověké Francii napnutý baldachýn nad hlavami snoubenců vytvořil stříšku, která představovala lože. Pod něj mohly vstoupit i jejich nemanželské děti, které se tak legalizovaly.

Začátkem šestnáctého století se pozornost soustředí jen na hlavu nevěsty. V severní Evropě splýval závoj z kovového rámu pokrytého spoustou květin včetně obilných klasů pro plodnost. Někdy býval součástí nevěstiny koruny kruh hořících svíček.

V Británii přišly závoje do módy až v devatenáctém století. Závojovou mánii tu nastartovala královna Viktorie. Ta se vdávala roku 1840 v kapli Svatojakubského paláce a oblékla si bílé šaty s vlečkou, která byla dlouhá pět a půl metru! Stejným zájem Viktorii zakryli tvář, když v roce 1901 zemřela.

Pracná květinová ozdoba hlavy se spoustou pestrých vlajících stuh se stala oblíbenou tradicí zejména pro polské nevěsty z Lowicze. Židovské nevěsty naopak závoj nosí a v žádném případě ho neodkládají ani při svém vstupu na manželské lože.

Ještě nedávno švadleny zašívaly do závoje dlouhý světlý ženský vlas. Zůstane-li neporušený, mělo manželství naději na dlouhé a šťastné trvání. Jestliže se přetrhl na začátku, zemřela žena brzy po svatbě, přetrhl-li se na konci, umřel předčasně manžel.

V červnu 1990 si brala Kiko Kawašima japonského prince Aju. Tři a půl hodiny trvalo, než ji vpravili do čtrnáctikilového kimona a na hlavu nevěstě nasadili místo závoje paruku z dlouhých vlasů.

Německý návrhář Kaviar Gauche, který tvoří i pro Lady Gaga, představil svatební outfit složený jen z podprsenky, titěrných šňůrkových kalhotek a dlouhého průsvitného závoje sahajícího od hlavy až na zem.

V posledních letech frčí závoje, které připomínají síťku a hodí se k šatům v jednoduchém, moderním designu. Síťovaný závoj si na svou druhou svatbu pořídila třeba Reese Witherspoon. A vůbec nedbala na radu americké humoristky Helen Rowland, která smrtelně vážně prohlásila: „Žena, která se vdává podruhé, by měla závoj raději nechat doma. Musí přece pořádně vidět, koho si bere!“

A tak, ač se závojem, nebo bez něj, hlavní je,

aby manželství dlouho vydrželo a bylo šťastné…