Indie je zemí mnoha krás. Najdete v ní starobylé skvostně zdobené paláce, ukryté v panenském klíně nedotčené přírody, půvabné dívky zahalené do skvostně vyhlížejících sárí či výborně chutnající kuchyni. Ale největším divem Indie je rozhodně vysoce rozvinutá hudební a hlavně taneční kultura.
Indický klasický tanec nabízí divákovi vskutku velkolepou podívanou. Pestře vyšívané a složitě zdobené kostýmy se snoubí s vytříbenými gesty a pohyby zkušených tanečnic a výmluvná mimika dotahuje výsledný dojem k dokonalosti.
Klasický tanec Indie netvoří sled náhodně vybraných pohybů, je to tanec, který vždy něco vyjadřuje. Obvykle čerpá z po generace vyprávěných příběhů, ve kterých se mluví o událostech každodenního života – např. o ročních období, o sklizni či o životě zvířat. Dalším často využívaným motivem je uctívání vybraného hinduistického boha. Indové věří, že upřímným tancem lze vyjádřit oddanost bohu lépe než jen tichou modlitbou, do každého tance proto vkládají maximum svých schopností a dovedností.
Taneční styly
Klasický indický tanec se dělí do několika stylů, obvykle podle místa původu. U nás se nejčastěji setkáme se severoindickým kathakem a tamilský tanec bharatanátjam.
Bharatanátjam
Bharatanátjam je u nás nejznámějším klasickým indickým stylem. Vychází z knihy Nátjašástra (vznikla asi v pátém století po Kristu), kterou bychom dnes označili jako „taneční učebnici,“ a drží se jí velmi věrně. Původně se jednalo o sakrální tanec, který tančily chrámové tanečnice – devadasi, dnes jde spíše o brilantně propracované divadelně-taneční umění.
Pro tanečnice bharatanátjam jsou typické kostýmy vytvořené z různými způsoby „omotaného“ a nařaseného sárí, i když dnes už bývají spíše šité. Kostýmy dominují dvě barvy – jedna výrazná na okrajích sárí a druhá s menší barevnou intenzitou tvořící zbytek kostýmy. Okraje kostýmu jsou vždy zdobeny zlatem. U nás tento prastarý tanec učí vynikající pražská tanečnice Rasabihari dasi.
Kathak
Kathak je mytický tanec, jehož dnešní podoba je do značné míry ovlivněna arabskou kulturou, kterou do Indie přinesli v 13: století mogulští císaři. Vypravuje příběhy ze života bohů Krišny a Višnua.
Pro kathak jsou typické rychlé pohyby nohou, svižné otočky zakončené pevnou pózou a složité pohyby prstů a rukou. Tanečnice nebo tanečník se při tanci doprovází rytmickými údery nohou, na kterých má navlečené náramky z rolniček tzv. ghungaru. U nás tento mystický tanec učí Ivana Hessová (Praha).
Další typické tance
Exoticky vyhlížející tanec kathakali je charakteristickým svým složitým a výrazným líčením (jde o nejpropracovanější taneční líčení na světě). Kathakali vypráví především příběhy ze staroindického eposu Bhagavadgíta. Kathakali se velmi podobá i tanec yakshagana, který je charakteristický tím, že tanečnice tančí vždy v kalhotech nebo v sárí oblečeném na způsob kalhot.
Kuchipudi se velmi podobá tanci Bharatanátjam. Původně ho tančili pouze muži a na rozdíl od tance Bharatanátjam se zde objevují i taneční čísla, při kterých tanečníci tančí s nádobou naplněnou vodou na hlavě a někdy mohou držet v rukou i zapálené olejové lampy.
Krásným pomaleji laděným tancem je mohiniattam. Je to milostný tanec charakteristický jemnými houpavými pohyby.
Moderním spojením tradičních indickým tanců a západních vlivů vznikl taneční styl bollywood. Více si o něm můžete přečíst v tomto článku:
Pestrobarevný svět bollywoodského tance – tajemství původu
Foto: Sárí.cz
Notburga
ChytráŽena.cz